Pomoc ostatním

Natálie Naumannová

Když jsem ležela v nemocnici po operaci, tak jsem musela chodit po chodbě. Poprvé jsem si všimla malého chlapečka, bylo mu 5let.

Jednoho dne jsem si s ním začala povídat a potom jsem za ním chodila pořád, kdykoliv jsem mohla. Poslední den jsem ho ukázala i mamce. Když jsme odcházely, zeptaly jsme se sestřičky, proč za ním nikdo nechodí. Ona nám prozradila, že je z dětského domova. Asi po týdnu jsem mamku přemluvila, že bychom ho mohli adoptovat.

Sice se s ním můžeme vidět jen o víkendu, ale aspoň to. Jsem moc ráda, že ho mám.

Pomoc na netu

Samuel Melichar

Pomáhám tím, že čtu knížky. Na webu www.ctenipomaha.cz. Dělám recenze knížkám, které jsem přečetl já nebo moje máma, moje ségra.

Za každý splnění kvíz, který udělám správně, získám 50 Kč na nějakou charitu. Jsou tam různé nabídky, takže si můžeš sám vybrat, komu přispěješ. Já jsem takových kvízů udělal víc než 11 a proto mi přišli děkovné e-mailové dopisy. Je to skvělý pocit, když pomáháš lidem tím, že čteš knížky.