Pomoc ostatním

Michaela Rathouská

Byla jsem v Milovicích v parku Mirákulum. Moc mě to tam nebavilo. Mamka mi řekla, abych zůstala stát u rozcestí s vozíkem, ve kterém jsme si vezly věci.

Viděla jsem pána na vozíčku. Vypadalo, že mu je tak 50 let, ale na tom přece nezáleží. Jel do kopce a už nemohl. Pořád mu docházely síly. Bylo mi ho líto a tak jsem se vzchopila a šla jsem za ním. Zeptala jsem se ho, jestli nechce pomoc (věděla jsem, že mou pomoc potřebuje). Řekl, že jestli bych ho trochu postrčila, tak by byl rád. Vyvezla jsem ho nahoru a on mi poděkoval.

V tu chvíli jsem měla moc velkou radost, že jsem mu pomohla . Bylo mi dobře.

Záchrana lidského života

Markéta Hrdá

S celou rodinou jsme se vydali k babičce. Během cesty můj bratr něco zahlédl ve struze a upozornil na to tátu. Táta vylezl z auta a uviděl člověka, který nejspíš uklouzl po náledí a ležel v kaluži krve. My jsme byli malí, tak nechtěl, abychom to řešili s ním. Zavolal záchranku a nás odvez k babičce, bydlela za rohem. Táta se vrátil zpátky, ale to už tam byla sanitka. Záchranáři řekli, že jsme mu zachránili život.

Dál už jsme o tom pánovi neslyšeli. Brácha pro nás je hrdina.

Pomoc starším lidem

Jana

Nevím, jestli můj příběh je o hrdinství, ale zkusit to mohu. Je mi osmnáct let, ještě studuji. Učím se na pečovatelku. Praxi dělám v pečovatelském domě pro seniory. Tam se o ně denně staráme. Pomáhám je nakrmit, obléci, dojdeme s nimi na toaletu, procházíme se s nimi venku a povídáme si s nimi. Když potřebují něco nakoupit, pomůžeme jim.

S některými lidmi si tam hezky popovídám, je to super.