Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Dětský čin roku 2015: Příběhy čtenářů, 3. díl

    vydáno  •  Alík · Dětský čin roku
    I v letošním roce můžete zaslat svůj skutečný příběh o dětském hrdinovi a vyhrát atraktivní smartphone. Jak vypadaly vaše příběhy v loňském roce se můžete podívat v této sérii.

    Nový život - Malý koloušek na první procházce - Nový život - Malý koloušek na první procházce. (červen 2006), © Dana Kárníková

    Pomoc přírodě

    Tereza Dočkalová

    Na začátku školního roku 6. ročníku jsem přišla na novou školu. Doslechla jsem se, že je tu nějaký ekotým. Vybírali se do něho zástupci z každé třídy a měli jednou týdně schůzky.

    V každé třídě přibývaly postupem času krabice na třídění odpadu. První jsme měli plasty a papír, později hliník, potom na víčka a nakonec na PET lahve. Ve třídách se na malé písemky nepoužívaly čisté papíry, ale z jedné strany popsané. U každého vypínače se dávaly cedulky typu: „Kdo šetří má za tři.“ nebo „Šetři, šetři elektřinu, zhasni světlo za vteřinu!“ U kohoutků v umyvadlech byly podobné nápisy, ale týkající se zacházení s vodou.

    Ekotým se snažil vymyslet, jak se zdokonalovat a ke konci školního roku se to povedlo. Přišli nás navštívit zástupci z projektu EKO škola. Šli zjistit, jak na tom tedy jsme. Dopadli jsme dobře a paní učitelka, která vedla schůze ekotýmu nám oznámila, že jsme dostali titul EKO školy. Týden před vysvědčením odjeli zástupci ekotýmu do Prahy pro ocenění a 22. 6. 2015 se slavnostně vyvěsila vlajka EKO školy do vestibulu školy a vyvěsil venku štítek EKO škola. Všichni jsou z tohoto úspěchu nadšení, protože v okolí žádná EKO škola není.

    Všichni věříme, že se naše škola v tomhle ohledu bude zlepšovat, a že nám ti lidé z toho projektu za dva roky ten titul nevezmou. Ekotým má nachystané další plány a všichni v obhajobu věříme.

    Pomoc přírodě

    Veronika Štěpánová

    Záchrana srnečka v lese.

    Jednou, je to už delší dobu, jsme šli na procházku. Bylo moc hezky, slunce svítilo a tak jsme šli do lesa. Tam totiž byl chládek. Podívali jsme se k ohradě, ta byla oplocená drátem. Uvnitř rostly malé stromečky. Když v tom se v ohradě něco mihlo.

    Byl to srnčí koloušek. Celý se třásl, nemohl skočit přes oplocení. Nikde nebyla žádná srna ani myslivec, který by možná pomohl.

    Naštěstí šel s námi tatínkův kamarád. Ten byl myslivcem a věděl co dělat. Já a ostatní děti jsme stáli venku. Dospělí šli do ohrady a pokusili se srnečka chytit. Podařilo se jim ho dát ven z ohrady.

    Ihned se rozběhl a my jsme opravili rozbitý plot. Vše dopadlo dobře.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!