Já jsem měla doma andulku, dva sklípkany a rybičky. Andulka nám nedávno umřela. Se sklípkanem jsem vůbec neměla chuť se mazlit. A co s rybičkou? Je fakt, že jsou zajímavé. Dají se pozorovat. Já ale chtěla něco, s čím si budu moct hrát a mazlit se. Jenže co? Žiju v bytě. Kočku mi rodiče nedovolili.  A pejska až někdy zadlouho.

Kamarádce jsem moc záviděla, samozřejmě že v dobrém. Zrovna dostala potkana. Mně se tak líbili, že jsem o tom pořád vyprávěla mamince. Najednou jako by nic řekla, jestli bych ho taky nechtěla.

Jistě, že jsem s tím souhlasila a byla hrozně ráda. Ale do dneška jsem nepochopila, proč mi to dovolila. Je sice moc hodná, ale takovou jsem jí nikdy neviděla. Mělo to jen malou chybičku. Mohla jsem ho dostat až po prázdninách, protože během nich vůbec nejsem doma. Nějak jsem musela přetrpět prázdniny, ale naštěstí utekly jako voda.

Na konci prázdnin jsem měla volejbalové soustředění. Už jsem to nemohla vydržet. Pořád jsem si o potkanech četla, hledala, co je potřeba o chovu vědět. Byla sobota, den po soustředění. Konečně jsme šly s mamkou do ProfiZoo a chtěli si ho pořídit. Jenže neměli.

Chtěla jsem mladou samičku. Měli, ale už jen velké, ty jsem nechtěla. Měli i úplně malinké, které nám ještě nemohli dát. Byla jsem moc smutná, mámku napadlo že půjdeme se kouknout ještě do hypermarketu. Nebyl daleko. A HURÁ. Měli posledního laboratorního potkana, byla to samička.

Pojmenovala jsem ji Mia. Říkám jí Mijuško. Měla šedou hlavičku a šedý pruh na zádech. Jinak byla bílá. Měla jsem jí hrozně ráda. Uběhlo sotva pár dní a máma za mnou přišla s tím, že se dočetla, že potkaní samičky jsou hodně sociální a že by mohly umřít steskem. To jsem nechtěla.

Tak jsme jí pořídili kamarádku Maju. Té říkám Majuško. Je hodně střelená. Ta se nedá unavit. Pořád běhá a čmuchá. Ale když spinká, tak to stojí za to. Má taky jako Mijuška tmavou hlavičku a proužek na zádech. Ale je tmavší.

Každý den ráno, než jdu do školy, jim dávám čistou vodu a základní krmivo. Což je třeba sušený banán, granulky, kukuřice, zrníčka a spoustu dalšího. Ještě jim k tomu přidám nějaký pamlsek. Pozor: Nedávej nikdy potkanovi uzeniny, bonbóny, věci s kofeinem, hroznové víno, čokoládu a další.

Měním jim jednou týdně podestýlku a jednou měsíčně vymyji celou klec. Často se mezi sebou perou, ale to je normální. Jsou stejně staré a musí si zvolit mezi sebou kapitána.

Mám je moc ráda a jsem ráda, že je mám. Díky nim se zabavím na dlouhý čas. Jsou to moc milá a inteligentní zvířátka. Všechno chtějí objevit, ale pak klidně celé hodiny prospí. Jsou spíše aktivní v noci, takže to dělá docela rámus.

Podle některých jsou to nejvhodnější domácí mazlíčci.