Alíkovina

Divná?

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Chtěla bych se tu rozepsat o tom, kdo, nebo co určuje, zda je člověk divný.

Ilustrační fotografie, © Profimedia.cz

Dám vám příklad. Dnes jsme byli v angličtině na počítačích. Měli jsme procvičovat, ale to stejně nikdo nikdy nedělá, a tak jsem si s docela klidným svědomím najela na YouTube. Pustila jsem si tam opening z mého oblíbeného anime (Noragami), přihlásila jsem se na Pinterest a na Lady Popular. Po chvilce za mnou přišla vyzvídat kámoška, co dělám. Uh. Říkejme jí Zebra.

Neřešte proč. Prostě Zebra. „Co děláš?“ ptala se. Ukázala jsem jí Lady Popular, kde jsem byla oblečená v trochu drsno stylu. „Ty tohle ještě hraješ? Proboha, takové oblečení se ti líbí, jo?“ ušklebovala se. Já jsem jen pokrčila rameny a chtěla jsem si pustit jinou písničku. Jenže, Zebra viděla ten opening z Noragami a to hned bylo: „Ježiši, co to posloucháš? To tě baví? Ty jsi divná! Jsi faaakt divná!“

Ale proč bych měla být divná? Protože se dívám na anime? Protože mám ráda černou? Pravda, od Zebry mě to zamrzelo. Celý druhý stupeň od lidí slýchávám, že jsem divná. Navenek dělám, že mi to nevadí, ale ve skutečnosti mi pění krev. Docela to bolí. Být za tu divnou. Pravdou ale je, že pokud dotyčného pořádně neznáš, neměl bys ho odsuzovat. To dělají jen netolerantní lidé.

Vadilo by vám moc, kdybych se rozepsala o sobě? Proč jsem pro ostatní ta divná?

  • Ráda čtu knížky od Darrena Shana a všechny holky ze třídy si vtloukly do hlavy, že nečtu nic jiného. Není to pravda. Čtu ráda fantasy. Štve mě, že tohle tvrdí.
  • Poslouchám divnou hudbu. No, já nevím. Vážně je tak neobvyklé, že poslouchám Nightcore, Get Scared, Thousand Foot Krutch a Offsprings?
  • Nemám ráda hudbu, co se nonstop hraje v rádiích. Fuj Slza, Faded a podobné.
  • V životě jsem nebyla v Praze. A všichni se tomu budou pořád divit.
  • Nejezdíme s rodinou nikam na dovolenou. Stejně nechápu, proč bychom za to měli utrácet peníze. Všude dobře, doma nejlíp.
  • Kupuju si knížky. Jo, to je pro ně divné. No a co, že měsíčně nechám v knihkupectví tak dvě stovky. Jejich věc to není.
  • Čtu si ve škole knížky. Zebra mi je už vytrhává z ruky.
  • Čtení je můj koníček. Nedokážou to pochopit.
  • Čtu mangu. A směji se jim, když to otevřou obráceně.
  • Chci si obarvit vlasy na fialovo. Chci jemnou fialkovou barvu.
  • Píšu knížky. Nepochopí to. Ani za nic.
  • Nerada jezdím na lyžák a další akce. Prý jsem „nespolečenská“. Přiznávám se, nemám ráda tyhle akce.

Promiňte, že si tu tak stěžuji, ale já fakt nevím komu jinému bych se mohla vykecat. Promiňte, jestli je tohle nepřehledný článek. Občas v zápalu píšu hrozně. Děkuji, že jste si to přečetli.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (22)

Příspěvek z 14. července v 18:20.
wyvern v něm napsala:

Chtěla bych vědět, do kterého knihkupectví autorka článku chodí, protože platit měsíčně za knížky jenom dvě stovky by se mi taky líbilo. :D

Příspěvek z 14. července v 18:02.
SlečnaLMS v něm napsala:

lékařský: *neobvyklé:-D:-D:-D

Příspěvek z 11. července ve 14:30.
matisek005 v něm napsal:

Závěr: „Všichni jsme divní na sto způsobů“. :-D