Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Doba ledová po česku

    vydáno  •  Škola a poznání · Příroda · Historie
    Určitě už spousta z vás viděla v kině nový film Doba ledová 4: Země v pohybu. V pokračování dobrodružství Mannyho, Diega, Sida a krysoveverky Scrata jste mohli tentokrát sledovat rozpad země na kontinenty. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak doba ledová vypadala u nás?

    Zdeněk Burian: Mamuti, © Alík

    Když se řekne doba ledová, většina z vás si asi vybaví rozlehlé zasněžené pláně, ve vánici kráčející mamuty, zmrzlé řeky a jeskyně, ve kterých se choulí u ohníčku pravěcí lidé. O něčem takovém se na území naší republiky dá mluvit jen obtížně. Vraťme se společně do doby takzvaných lovců mamutů a podívejme se, jak žili nejen oni, ale i tehdejší zvířata. Některá už vyhynula, jiná ale dodnes žijí na severní polokouli.

    Zima jako v době ledové

    Kvíz lovců mamutů

    Myslíte si, že byste se v pravěku uplatnili a naši předkové by vás vzali do tlupy? Vyzkoušejte své znalosti v kvízu.

    Nacházíme se v období čtvrtohor, konkrétně jeho starší části zvané pleistocén, které trvalo v rozmezí 2,6 milionu až 11 500 let před naším letopočtem. V této dlouhé době se vystřídalo několik dob ledových a meziledových. Celá severní Evropa, včetně části střední, byla pokrytá ledovcem, který končil zhruba v našich Krkonoších. Protože velké množství vody bylo vázáno v ledu, byla mořská hladina až o 130 metrů níž než dnes. Suchou nohou byste se dostali do Anglie i přes Sibiř do Ameriky. V nejchladnějším období bylo v srpnu maximálně 11°C a v únoru až -19°C!

    Lyže ani běžky byste tenkrát na našem území rozhodně neužili, maximálně brusle. Zima byla sice pořádná, ale hlavně suchá, takže u nás nesněžilo - pouze mrzlo a foukal ledový vítr. Příroda vypadala podobně, jako vypadá dnes na Sibiři v Rusku. Mohli jste v ní potkat jak území porostlá stromy, tak i suché travnaté stepi, které se táhly do dálky a poskytovaly spoustu potravy stádům zvířat.

    Jídelníček pravěkých lovců

    Že tu nebyla o zvířata nouze dokazují archeologické nálezy. Kosti různých druhů zvířat pravěcí lidé buď využili jako topivo, na stavbu obydlí, výrobu zbraní, nebo je házeli na velkou hromadu dál od svého přístřeší. Díky těmto kostem si můžeme udělat docela dobrý obrázek o tom, která zvířata se proháněla Českem doby ledové.

    Nejznámějším zvířetem byl samozřejmě mamut - u nás se hojně vyskytoval hlavně mamut srstnatý. Byl asi 3 metry vysoký a dospělý samec vážil průměrně 6 tun, což je váha zhruba 80 lidí. Jeho tělo bylo porostlé chlupy, které dosahovaly délky až 90 centimetrů. Takový kolos toho samozřejmě hodně spořádá - dospělý mamut snědl až 160 kg potravy, což znamená, že se většinu dne pouze krmil. Když se po skončení poslední doby ledové oteplilo, přestěhovali se mamuti na Sibiř, kde asi před 8 000 lety vyhynuli.

    Jak dostat z ledu mamuta?

    Když v roce 1900 našli na Sibiři dva lovci losů prvního kompletně zmrzlého mamuta, vyvstal před ruskými vědci problém: jak dostat zvíře z ledu, aby jej nepoškodili? Nakonec ho vyprostili tak, že ho zahřívali v chatrči, kterou na místě postavili.

    Na jídelníčku pravěkých lovců mamutů bychom našli i další zvířata - hodně se lovil kůň sprašový, kterého připomíná dnešní kůň převalského. Srstnatý nosorožec už vyhynul, stejně jako pratur, ale třeba soba polárního, medvěda, lišku či zajíce můžete vidět dodnes. Do našich lesů se vrací i jiná tehdy běžná šelma - rys ostrovid.

    Zruční lovci mamutů

    Takzvaní lovci mamutů žili na našem území v období 31 000 - 15 000 let před naším letopočtem. Byl to již člověk dnešního typu, latinsky zvaný Homo sapiens sapiens. Zpočátku se tlupy lidí přesouvaly za stády zvěře, později ale začaly stavět sídliště na místech, kde bylo dost vody i potravy. Taková sídliště byste našli v Dolních Věstonicích, Pavlově či Předmostí.

    Jádrem takového sídliště bylo ohniště a samozřejmě obydlí. Ta si pravěcí lovci stavěli ze dřeva či kostí a potáhli je zvířecí kůží. Ohniště se nacházela i uvnitř a byla obložena kameny, které vnitřek obydlí zahřívaly. Oheň se využíval nejen jako zdroj tepla, ale i jako prostředek k vypálení keramiky či na vaření. Na okraji sídliště byste našli skládku kostí nebo příbytek šamana.

    Ženský obličej, mamutovina, Dolní Věstonice, gravettien, ÚA MZM Brno

    Muži měli v pravěké společnosti na starost lov, ženy pak péči o děti a sběr rostlin a plodů. Ženy byly uctívány jako rodičky dětí, o čemž svědčí i sošky žen nazývané venuše. U nás je nejznámější keramická soška tzv. Věstonické venuše, která se našla v roce 1925 v Dolních Věstonicích. Lovci mamutů si vyráběli pazourkové zbraně, ale dokázali si i utkat látku, ušít oblečení, vypálit keramiku a používali i přírodní barviva. Našli se také různé přívěšky, spony či čelenky, o šikovnosti lovců mamutů tedy nemůže být pochyb.

    Až si tedy příště budete pouštět Dobu ledovou, vzpomeňte si i na české lovce mamutů.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (17)

    Příspěvek z 28. listopadu 2012 v 19:19.
    LucyBloom v něm napsala:

    a sopka vybuchla

    Reakce na pšín:

    proč hned 17? kdybys napsal že se ti to nelíbí tak neříkám, ale... no jednoduše sopka nám vybuchla

    Příspěvek z 28. listopadu 2012 v 19:17.
    LucyBloom v něm napsala:

    hezké

    to je ale netradiční (a hlavně hezké!) téma. psát o něčem takovém by mě v životě nenapadlo psát!2626262610101010101010664444

    Příspěvek z 5. listopadu 2012 v 18:43.
    pšín v něm napsal:

    lop

    je   to17