Alíkovina

Dobrodružství, které nebylo v táborovém plánu

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Prázdniny · Skauti · Léto · Povodně
Naplánovat se dá leccos. Ale i sebelepší táborový plán může zhatit počasí. Zvlášť, když si léto tak trochu dělá co chce. V našem případě jsme ale vlastně měli docela dost velké štěstí. Posuďte sami.

Následky povodní po přívalovém dešti z pátku na soboru v Rychlebských horách a Jeseníku, Račí údolí (28. června 2009), © MF DNES

Byla jsem na skautském táboře, který se koná každý rok. Jezdíme na 14 dní vždy někam do přírody. První týden nám počasí sice moc nepřálo, ale hned druhý bylo krásně - svítilo sluníčko a my jsme se mohli koupat v rybníku.

Ocitli jsme se ve středověku a museli jsme bojovat proti loupeživému baronovi Simonu Deville. Byl to hrozný padouch, zabil totiž hejtmana Skalecké osady. Ten měl tři syny - jmenovali se Magnus, Merlin a Ignác. Po pohřbu hejtmana si každý z jeho synů-dědiců musel naverbovat svou vlastní armádu.

Osmý den po hejtmanově smrti měli být volby nového hejtmana - z jeho tří synů. Prozatím dávali osadu dohromady jeho synové a staří z osady. Dvakrát proti nám baron bojoval, ale až napotřetí se mělo ukázat, kdo vyhraje. Byla to velká závěrečná bitva.

Po ní se měl zvolit hejtmanův nástupce z dědiců, kteří boj přežili. Ale potom byl náhlý zvrat událostí - telefonem bylo hlavnímu vedoucímu nahlášeno, že přijde do hodiny bouřka. A tak jsme stihli sbalit stany a týpí, jelikož to byl poslední den. Bouřka opravdu přišla. Ze začátku začalo pršet a vypadalo to celkem nevinně.

Najednou ale začaly padat kroupy o průměru 3 cm. Padaly asi 20 minut. Byli jsme schovaní v jídelně a drželi jsme tyče, aby na nás nespadla jídelna, kuchyň a -M-a-s-h-. Z plachet jsme vylévali vodu, aby se neprotrhly. Dospělí museli dát pryč lávku z potoka, aby se o ni voda nezastavila. Po louce tekla voda proudem - hotový rybník.

No byla to hrůza, ale pořádné dobrodružství. Nikomu se nic nestalo a to je v této chvíli nejdůležitější. Museli jsme tábor opustit o den dřív. Všechny kufry a kola jsme tam museli nechat a šli jsme pěšky do vesnice, kam si pro nás přijeli rodiče. Čtyři dospělí tam zůstali a hlídali věci. Druhý den se snažili je naložit na avii a odvezli je do klubovny. Vše se nám dostalo zpátky do rukou, jenom to bylo trochu mokré. Ale byl to tedy zajímavý zážitek na celý život.

Autor:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (14)

Příspěvek z 7. srpna 2009 ve 14:01.
orel22 v něm napsal:

Reakce na Maxík8:

U Rosovic

Příspěvek z 27. července 2009 v 9:16.
Májinta v něm napsala:

Reakce na email:

s tech krup zlomenou ruku?

Příspěvek z 25. července 2009 v 10:11.
Maxík8 v něm napsal:

andy

hele a kde to bylo?18