Alíkovina

Dobrodružství s Alíkem a Pepíčkem v Polsku

vydáno  •  Pohádky o Alíkovi

Vítám vás u tohoto článku, zde si můžete přečíst o tom, co dělal Pepíček a Alík o prázdninách.

Alík čeká na autobus v Polsku, © tenista

1. den
Alík se už těší na prázdniny. Ale neví, jestli má jet sám, nebo s Pepíčkem. Pak se rozhodl, že si s sebou na výlet vezme jeho nejlepšího kamaráda Pepíčka. Tak šel za ním a zeptal se ho, jestli s ním nepojede na dovolenou. Pepíček souhlasil. „Ale kam pojedeme?“ zeptal se Pepíček. „Hmmmm, co třeba do Polska?“ „Skvělý nápad, Alíku.“ „Tak jo, tak zítra, Pepíčku?“ „Dobře, ahoj.“

2. den
„Jéééééé, já už se tak těším do Polska,“ říká Alík. Když se setkali, tak Pepíček říká: „Já už se tak moc těším do Polska.“ „To jsem taky říkal. Tak máš lístky, Pepíčku?“ „Ne, já jsem myslel, že je máš ty, Alíku.“ „Óóóó ne. Nóó, tak musíme jet autem.“ Jeli, a na půlce cesty jim došel benzín. A tak museli pěšky. Trvalo to 2 dny, než přišli do Polska. Samozřejmě si vzali vše potřebné. Jak se blížila tma, tak už byla zima. Tak si vzali spacák a šli spát.

3. a 4. den
Třetí a čtvrtý den pokračovali pěšky do Polska. Vždycky večer, když se setmělo, vzali spacák a šli spát, přes den pokračovali v cestě.

5. den
Když se vzbudili, tak žasli nad tou krásou Polska. Hned se šli vykoupat do moře. Byly tam ryby, mořské řasy a hodně, hodně slaná voda. Ale Alíkovi a Pepíčkovi to nevadilo. A pak najednou slyší, jak někdo křičí. Všichni se zděsili, ale pak jim došlo, že nějaký malý kluk si z nich dělá srandu. Když se dokoupali, tak zrovna pršelo, a tak si rozdělali stan a šli spát.

6. den
„Pepíčku, mě už to tady moc nebaví. Nepojedeme někam jinam?“ „A kam?“ ptá se Pepíček. „Třeba na Slovensko.“ „Jé, to bude hezké, určitě jedem, a hlavně ať zažijeme dobrodružství.“ „A půjdeme pěšky, letadlem, autem a nebo autobusem?“ „Hmmmm, určitě autobusem, to bude sranda. A máš nějaké polské peníze? Jak se vlastně jmenují?“ „To nevím. Už nebude mluvit a jedem.“ „Jé, hele, Raf! Rafe!“ „Jé, ahoj Alíku, kam jedete.“ „Na Slovensko.“ „Jé, tak to je náhoda, já taky.“ „Super, tak pojedeme spolu.“ „Dobře, ale teď jdeme spát.“ „Ale vždyť jsme v autobusu.“ „Můžeme spát v něm.“ „Dobře.“

7. den
Když se ráno vzbudili, tak nebyli na Slovensku, ale na Ukrajině. To ne, pomysleli si. „Co budeme dělat?“ „Hlavně buďte v klidu.“ „Tady to je taky hezké.“ „To jo.“ „Tak jdeme na hotel?“ „Nemůžeme, nemáme peníze!“ „To jo, a máme ten stan?“ „Ano.“ „Tak můžeme spát ve stanu.“ „Tak jo.“ Když ho postavili, tak spadl. Alík řekl: „Ach jo, tak ho musíme postavit znova.“ „Néééééééééééé“. „Tak dem.“ Když ho postavili podruhé, tak už šli spát.

8. den
Když se vzbudili, tak už chtěli domů. Byla tam zima a pršelo. Tak se sbalili a jeli.

9. den
„Jé, já už jsem tak rád, že jsem doma.“ „To já taky.“ „Celý výlet jsem si moc užil.“ „Já taky.“ „A kde je Raf?“ „To já nevím. Myslíš, že se ztratil?“ „To snad ne! Musíme ho najít, ale teď jdeme spát“.

10. den
„Šmarjá, Pepíčku, musíme vstávat a jít hledat Rafa. Vždyť je 11:03.“ „Máš pravdu, jdem.“ Tak šli, ale Rafa nenacházeli. Po 2 hodinách našli Rafa. „Rafe, kde jsi byl?“ „My jsme tě hledali!“ „To já vás taky. Tak hlavně, že jsme se našli.“ „To jo, já jsem se tak bál.“ „To já taky.“ „Tak pojď, jdem domů.“ Tak šli domů. Když přišli domů, tak nevěřili svým očím. Doma bylo uklizeno a povytíráno a pak slyšeli: „To koukáte, co?“ „To jsi byl ty, Rafe?“ „Jo.“ „A jak ses sem dostal?“ „Pepíček mi otevřel.“ „Fakt, Pepíčku?“ „Ano,“ odpověděl. „A proč?“ „Protože jsi nám udělal hezký výlet, tak jsme ti chtěli pomoc.“ „Jé, to jste hodní.“ „Ty taky.“ „Tak pojďte na večeři.“

Autor: (11 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 8. září v 11:26.
paratko2323 v něm napsala:

hezkéR^
možná ve slově Nééééééééé bych ubrala pár e ale jinak dobrý:-D

Příspěvek z 8. září v 11:11, upravený vzápětí.
tenista v něm napsal:

Jen tak to tam iz powrotem znamena tam i zpatky

Příspěvek z 7. září ve 12:54.
EmčaK v něm napsala:

super R^