Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Dobrodružství ve světě zvířat – 4. část – Geraldova pomsta

    vydáno  •  Pohádky

    Další díl série Dobrodružství ve světě zvířat je tu. Tento 4. příběh navazuje na 3. část příběhu. Jak to dopadne? Pohodlně se usaďte a pozorně čtěte tuto poslední část příběhu.

    Geraldova pomsta, © Kubik111

    David udiveně zíral na Kačku, která zametala chlupy mrtvých zvířat. „Kačko,“ řekl jí David. „Davide, nemluv na mě, nebo tě ten přerostlý pes sežere!“ odpověděla smutným hlasem. „Kdopak tu je pes, ty drzá kachno. Já jsem vlk, vlk Ludvík III. z rodu vlků. Nikdo mě nebude nazývat psem. Máš štěstí, že jsi má služka, protože kdybys nebyla, sežral bych tě jako malinu!“ okřikl Kačku a svým dlouhým ocasem ji bouchl, aby začala pracovat. Kačka se smutně otočila a zametala. David na ni sklíčeně zíral, a když se na něj otočila, zjistil, že má na křídle velký škrábanec. „Ten děsný vlk ji tu zabije, musíme něco dělat,“ pomyslel si jen tak pro sebe.

    Papoušek Leo vše jen tak tiše pozoroval, protože se strašně bál. „Ehm, pane Ludvíku III. vlčí, můžete mi říct, proč všechna ta zvířata vězníte?“ ptal se David. „Ha, ha, ha, ty zvědavče zvědavý…“ smál se vlk. „Kdysi, když jsem byl ještě malé nebohé vlče, mě vychovával můj otec, Ludvík II., s matkou Kirou. Byli to ti nejlepší rodiče, které jsem znal. Jenže pak je někdo v noci o úplňku v ložnici zabil, a ráno tam po nich byly jen chlupy. Dodnes nevím, kdo to byl, a proto tu vraždím všechna zvířata, protože jedno z těch zvířat, která v tomto světě žijí, je právě ten vrah. Když zabiju všechna, zabiji i toho vraha. On se mi vysmívá a schovává a já každý večer myslím na to, že ho konečně chytím a za to, co udělal mým rodičům, ho zakousnu a sežeru!“ povídal vlk a zlostí práskl ocasem do stěny jeskyně, až se sesunulo několik kamenů.

    David se díval do země a byl úplně ticho, jako všichni ostatní v jeskyni. Pak přikročil k vlkovi a řekl mu: „Noc, úplněk, zakousnutí… Celé je mi to nějak povědomé. Jako kdybych někoho takového znal,“ přemýšlel David. „Ty hlupáku, to dělám přece já!“ rozkřičel se vlk. „Ne, když jsem poprvé vešel do tohoto světa, slyšel jsem nějaké podivné hlasy, které dokola opakovaly: „Když vstoupí na naši půdu lidská bytost, krev se prolije a vládce vstoupí na zem,“ povídal David. „Davide, to jsi neměl říkat,“ pověděl mu potichu papoušek Leo. „To ty jsi sem vstoupil, toho vládce, nebo kdo to byl, jsi sem seslal ty! Ty za to můžeš, že mi zemřela rodina…“ křičel vlk a blížil se k Davidovi. Jeskyně se pod jeho křikem otřásala a kameny se sunuly na zem. „To ty jsi vyvolal vládce úplňku, Geralda Smrtihlava!“ pokračoval dál v křiku vlk, rozeběhl se k Davidovi a mohutným ocasem ho švihl, až to chlapec neustál a upadl na zem. „Poslouchej mě, jednou pro vždy si budu pamatovat, že jsem zabil vraha mých rodičů, jelikož tím vrahem jsi ty!“ zakřičel vlk, otevřel tlamu a chystal se Davida zakousnout.

    Vlk chce sežrat Davida

    David si myslel, že je po něm, ale v tom se otočila Kačka a bodla vlka koštětem zezadu do zad. „Aúúúú!“ zavyl vlk bolestí a otočil se. „Já už opravdu nevím, koho sežrat dřív. Přešla mě na vás chuť, hnusíte se mi!“ zařval a hrozivě pokousal Kačku do krku. „Né!“ zakřičel David, ale už bylo pozdě. „Pokud se nevzpamatuješ, skončíš takhle i ty, vyber si,“ řekl zlostně vlk a odešel do zadní komory jeskyně. David přistoupil ke Kačce a plakal. „Kačko, proč, proč to takhle muselo skončit? Po tom všem, co jsme spolu prožili za dobrodružství, ty si prostě umřeš,“ plakal David a klekl si ke Kačce, která stačila ještě z posledních sil říct: „Jdi na sopku Ednu a zlom kletbu mečem života a smrti…“ Potom zemřela. Vlk to samozřejmě z vedlejší komory zaslechl a šibalsky se pousmál.

    „Leo, zavedeš mě prosím k té sopce?“ zeptal se David papouška. „Ty pojď se mnou, já tě tam zavést,“ odsouhlasil Leo, a tak se s Davidem vydali k Edně. Byla noc, tma, nikde nic, jen lesy. „To je ona?“ zeptal se David. „Ano,“ odpověděl krátce papoušek Leo. Před nimi stála obrovská majestátní sopka zvaná Edna. Úplně na jejím vrcholu byl zapíchnutý velký meč. „Jdeme!“ řekl David a s papouškem lezli na sopku.

    Z druhé strany sopky byl zlý vlk Ludvík, který je celou dobu pronásledoval. Svými obrovskými drápy se snažil vyškrábat se na vrchol sopky. Najednou se ozvala obrovská rána a sopka se otřásla. Začala vytékat láva a vylezl z ní veliký šedý vlkodlak. „To je určitě on, vládce lávy, vlkodlak Gerald,“ řekl David. „Ano, to být on,“ odsouhlasil Leo. „Tos byl ty, kdo vstoupil na tuto posvátnou půdu,“ pronesl hrozivým křikem Gerald a jedním skokem seskočil z vrcholu sopky před Davida a Lea. „Pane, já vám to vysvětlím,“ řekl David. „Nic mi nevysvětlíš! Já jsem dal slib vlčímu králi Ludvíkovi II., že sem nepustím žádného člověka! Tak proč jsi sem přišel? Porušil jsi náš zákon!“ rozkřičel se Gerald. Přišla obrovská bouře, všude hromy, blesky, do toho láva ze sopky. David se bál, Leo se strachem třásl, ale nevzdávali to a šplhali na vrchol pro kouzelný meč.

    Vlkodlak skočil k Ludvíkovi a pronesl: „Na tomto světě už je místo jen pro jednoho vládce,“ skočil po něm a zabil ho obrovskou tlapou. Začal se hrozivě smát. Najednou ho přerušil Davidův hlas. „Nejste jediný vládce v tomto světě. Ještě je v hradu král tohoto světa medvěd Karel,“ řekl David a myslel si, že nad Geraldem vyhrál. „Ha, ha, há, takový slaboch? Ten už se topí v mém žaludku!“ zakřičel smíchem vlkodlak. David si povzdechl a rozeběhl se k meči. Jenže Gerald bych rychlejší a meč vzal. „Přišel čas se ti pomstít!“ řekl Gerald Davidovi, chytl ho tlapou za ruku, rozhoupal a hodil do sopky. Papoušek Leo na nic nečekal a letěl pro Davida. „Ty chytit se mého křídla, David!“ řekl a podal padajícímu Davidovi křídlo. Ten se ho chytil, ale svou vahou ho stáhl dolů a oba se řítili do hlubin sopky Edny. David se ještě stihl chytit za vyčnívající větev a vyšplhat ze sopky ven, ale papoušek už to nezvládl a jeho bezvládné tělo padalo do hlubin sopky, kde ho pohltila láva.

    Leo padá do sopky

    „Už je to jen mezi námi!“ vykřikl Gerald. Vztyčil meč, ze kterého začaly proudit obrovské paprsky a jeho síla se tak třikrát zvětšila. Hlasitě se smál. David se k němu zezadu připlížil a zakřičel na něj: „Jen si pro mě pojď, ty příšero!“ Vlkodlak po Davidovi skočil a jak David uhnul, Gerald spadl do sopky. I s kouzelným mečem. David byl velice smutný, že meč spadl do sopky a že nemůže oživit Kačku. Všechno se mu zdálo tak ztracené, že měl sto chutí skočit do sopky také a už to pro jednou skoncovat. Pak se ale rozhodl, že se vrátí k jeskyni, aby se podíval, co se tam právě děje. Po cestě ale upadl. Zdálo se mu, že když přišel k jeskyni, Kačka byla naživu. Mluvila na něj a objala ho. Ostatní kachny a všechna další zvířata tam byla také a vesele poskakovala a zpívala. Vše byly ale bohužel jen halucinace. Všechna ostatní zvířata byla doopravdy mrtvá, jelikož kouzelný meč života a smrti skončil v lávě, a tak zemřel, a když zemře kouzelný meč, zemřou i všechna zvířata, která žijí v celém světě zvířat.

    (Měsíc po této události se David probudil v nemocnici v opravdovém světě lidí a usmál se. Vedle něj stála jeho matka a celá jeho rodina. Doktor mu vyprávěl, že ho našli ležet u kouzelné brány vedle obchodu. David tak poznal, že se svět zvířat uzavřel a všechny ze sebe vyhodil bránou ven. Před bránou u obchodu našli i kachnu Kačku a papouška Lea. Kupodivu byli živí. Neuměli už ale mluvit, jelikož v lidském světě zvířata nemluví. To však Davidovi nevadilo a byl moc šťastný, že jsou živí. Od té doby jsou kachna Kačka a papoušek Leo jeho mazlíčky a David jen vzpomíná na to, co spolu prožili.)

    Konec

    Autor: (13 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (9)

    Příspěvek z 3. května ve 14:22.
    Kubik111 v něm napsal:

    Maty09: Ono to smutně vypadá, ale když pozorně přečteš ten závěr v závorce napsaný kurzívou, tak zjistíš, že vlastně zemřely jen ty záporné postavy, ale ty kladné se dostaly živé do světa lidí, sice bez svých schopností (mluvení, inteligence...), ale jsou živí a zdraví. :-);-)@)->- A díky.
    Lexiska: Také děkuji.
    Jsem rád, že se vám má série příběhů ze světa zvířat líbila a možná udělám nějaký další podobný, nebo dokonce i navazující příběh. :->ok

    Příspěvek z 3. května ve 13:24.
    Lexiska v něm napsala:

    Moc krásné! 5 tlapek :->

    Příspěvek z 30. dubna v 15:22.
    Maty09 v něm napsal:

    5 tlapek jen škoda že to skončilo docela smutně.]:-):-E