Autobus měl zastávku až na druhém konci vesnice, což je asi 1,5 kilometru, takže jsem měla dlouhou rozcvičku. Někdy jsem na něj musela i čekat, ale nikdy mi neujel. Do města Pelhřimova to chvíli trvalo, tak jsem si v autobusu buď četla a nebo se učila na nastávající písemku. Do města jsem dorazila tak za 35 minut. Do školy to bylo ale ještě pěkný kus cesty.

Naše paní učitelka třídní nás měla vždy hned první hodinu. Měla jsem ji ráda, učila nás češtinu a přírodopis. Škola většinou proběhla v klidu, protože hloupá vážně nejsem. A ve čtvrt na pět zase zpátky domů. Doma jsem si napsala úkoly, vyvenčila Fora a ulehla do postele hned po Večerníčku s knihou v ruce.

Dnes už autobusem nedojíždím, jelikož jsme se přestěhovali do Rakovníka a do školy to mám sotva 500 metrů.

Vizitka autorky článku na Alíkovi willinda