Bylo 27. ledna 2025, když jsme seděli na letišti v Praze s již odbavenými kufry a netrpělivě čekali na naše letadlo, které mířilo směr Dominikánská republika. Kolem už pozdních odpoledních hodin jsme se vydali k letadlu, usadili se na svá místa a po chvíli letadlo začalo vzlétat (tenhle pocit naprosto miluju)!

Jelikož cesta trvala 10 hodin, během letu jsme dostali i večeři.

Výhled z letadla

Po příletu nás přivítalo teplé tropické klima a úplně jiný vzduch. Kromě změny prostředí jsme si museli zvyknout i na časový posun – o 5 hodin méně než v ČR. Já byla po dlouhém letu, čekání na kufry a jízdě autobusem na hotel úplně mrtvá a na recepci, kde byla ještě docela fronta, jsem si přála už co nejrychleji si jít lehnout do postele.

Ubytovaní jsme byli v resortu Lopesan Costa Bávaro, který byl opravdu obrovský. Nacházelo se tam několik bazénů, restaurací a barů. Lehátka se slunečníky byla zdarma jak u bazénu, tak přímo na pláži.

Hned první ráno jsme se šli podívat na pláž. Na pohled byla moc pěkná. Moře bylo příjemně teplé a většinou klidné, ideální na dlouhé koupání.

Většinu dní jsme střídali odpočinek u bazénu s koupáním v moři. A každou chvíli jsme si chodili pro osvěžující drinčíček do stánku.

Punta Cana, Lopesan - bazén

Večery byly klidnější, tedy pokud se nešlo někam na diskotéku apod. My jsme se často jen procházeli po resortu, zašli si na drink a nebo sledovali západ slunce na pláži.

Punta Cana, Lopesan - palmy

Jídlo

Výběr byl opravdu velký. Každý den jsme mohli ochutnat něco jiného – od místních jídel až po klasiku, na kterou jsme zvyklí z domova. Nechybělo ani čerstvé ovoce, dezerty a různé tropické nápoje. Mně se velmi líbila zmrzlinárna, sympatická na pohled a s velkým výběrem chutné zmrzliny.

Výlet na ostrov Saona a okolí

Jedním z nejzajímavějších zážitků celé dovolené byl výlet na ostrov Saona a do okolních míst, kam jsme vyrazili společně s dalšími Čechy a s průvodkyní. A ještě před výjezdem jsme měli možnost se jít podívat na mořskou krávu.

Mořská kráva

Po celou dobu jsme na všechna místa jezdili v rychločlunu. Už samotná cesta na něm byla dobrodružství. Několikrát jsme i se člunem vyskočili do vzduchu, což se mně – jakožto milovnici adrenalinových zážitků – velmi líbilo! No… ostatním podle těch občasných zděšených výrazů a křiku evidentně o něco méně.

Ostrov Saona

Na začátku jsme dorazili přímo na ostrov Saona, který je známý svými překrásnými plážemi s bílým pískem a palmami. Pláž byla opravdu nádherná, ideální na focení.

Ostrov Saona

Mohli jsme jít do moře, i když ve vodě byl docela velký nepořádek, například různé zbytky z přírody. Také jsme si koupili čerstvý kokos na pití, udělali spoustu fotek u palem a jen si užívali tu pravou karibskou atmosféru. Po pláži se kolem nás pohybovali i místní pejsci, které jsme si na chvíli přivlastnili a doprovázeli nás.

Návštěva místní vesnice

Později jsme se přesunuli do vesnice, kde skutečně žijí místní obyvatelé. Šli jsme s průvodkyní, která nám vyprávěla o životě místních lidí. Bylo to hodně zajímavé a zároveň trochu smutné vidět, v jakých podmínkách někteří lidé žijí.

Zavedla nás také do jakéhosi útulku, kde nám vyprávěla o životě malých želviček, které se snaží zachraňovat a chránit. I když si už nepamatuju úplně všechny detaily, bylo hezké vidět, že někdo vynakládá úsilí na ochranu přírody a zvířat.

Věznice a oběd
Součástí prohlídky byla i návštěva místní věznice, kterou jsme si mohli projít. Zvenku působila nenápadně, skoro jako obyčejná budova, ale uvnitř byl pocit úplně jiný. Holé betonové zdi, prázdný prostor, minimum vybavení a mříže vytvářely zvláštní stísněnou atmosféru. Všechno působilo velmi jednoduše, syrově a nehostinně. Pro mě bylo těžké si představit, že v takovém prostoru může někdo skutečně trávit dlouhý čas.

Věznice

Oběd jsme měli na místě – špagety, které bohužel nebyly moc kvalitní. Během jídla nás navíc „otravovali“ opět místní pejsci, kteří se snažili ujídat z talířů. I to ale k místní realitě tak nějak patří. Přiznám se – při pohledu na ty jejich roztomilé psí oči jsem neodolala a kousek jim přece jen dala.

Co mě ale překvapilo, bylo to, že v této části vesnice měli veřejnou WiFi.

Kousek opodál jsme navštívili také místní toaletu, která byla velmi malá. Taková kadibouda, která působila hodně provizorně. Nebyl to úplně příjemný zážitek, ale zase nám to ukázalo, jak rozdílné mohou být životní podmínky v různých částech světa.

Další zastávky a koupání v moři

Během výletu jsme projížděli i kolem místa spojeného se soutěží Survivor. Bylo velmi fascinující naživo vidět to místo, které jsme doteď znali jen z televize. Když jsme se k němu přiblížili, náš pan „kapitán“ zpomalil, abychom se na něj mohli pořádně podívat a pořídit pár fotek.

Zastavili jsme se také na místě, které bylo vyhrazené čistě ke koupání. Tam jsem si opravdu zaplavala daleko od břehu a užila si to. Voda byla příjemně osvěžující a během plavání jsem měla možnost si zaplavat v klidu a úplně sama. To jsem využila a krásně jsem se odreagovala a vyčistila si hlavu.

Ke konci jsme měli možnost potápění a šnorchlování, mohli jsme si půjčit potápěčské brýle a pozorovat mořské hvězdice. Voda zde byla jen do pasu.

Kdy jet a jaké je počasí?

Průměrné teploty se v Dominikáně pohybují kolem 25–30 °C po celý rok. Období sucha je od prosince do dubna, kdy je počasí nejslunečnější a ideální pro krásnou dovolenou. Naopak nejlepší je nejezdit tam během hlavní sezóny hurikánů, zhruba od srpna do října. V tomto období je největší riziko silných tropických bouří.

Závěr

Celá dovolená v Punta Caně byla opravdu nezapomenutelná. Od prvního okamžiku na pláži, přes první ochutnání jídla v restauraci a dobrodružství na ostrově Saona až po klidné večery u resortového bazénu. Možná to v tomto článku může působit tak, že dovolenou až moc přechvaluju, ale opravdu nemám co vytknout. Jedna z nejlepších dovolených, na které jsem kdy byla, připadala jsem si pomalu jako na Maledivách.

Pokud o této destinaci přemýšlíte vy nebo vaši rodiče, za mě určitě berte všema deseti. Nejlépe i s nějakým výletem, právě jako jsme my jeli na ostrov Saona. Ten byl za mě třešničkou na dortu a po celém dni vůbec se mi nechtělo zpátky na hotel, a to jsem poměrně introvert!

A co vy? Byl někdo z vás v Dominikáně či dokonce ve stejné lokaci? Budu ráda, když se o to podělíte dole v diskuzi!