Alíkovina

Dovolená v NDR

vydáno  v 4:30  •  Cestování

Baltské pobřeží v Německé demokratické republice (NDR) bývalo kdysi jednou z oblíbených lokalit pro trávení dovolené u moře. Proč bylo toto studené a větrné pobřeží tak oblíbené a jak to tam vypadá dnes?

Pláž u Baltského moře v NDR v srpnu 1977, © Pralinka2

Když se dneska někoho zeptáte, zda byl na dovolené u moře a kde, tak mnoho z těch, kteří u moře byli, odpoví, že byli v Chorvatsku. Mnoho lidí také jezdí k moři do Řecka, do Itálie, někdo do Španělska. Nejsou výjimkou lidé, kteří byli v Turecku, Egyptě, na Kanárských ostrovech nebo v Thajsku. Ale jen málo lidí se pochlubí, že byli na dovolené u Baltského moře. Byly však doby, kdy baltské pobřeží NDR bylo jednou ze tří nejoblíbenějších destinací pro trávení dovolené u moře, spolu s Bulharskem a Rumunskem. Přitom tehdy byla léta chladnější, než v posledních letech, takže i moře bylo studenější než v současné době. Čím si studené a větrné baltské pobřeží získalo takovou oblibu?

Evropa před rokem 1989
Než si na tuto otázku odpovíme, musíme připomenout, že mapa Evropy tehdy vypadala jinak než dnes. Nikoli fyzicko-geografická mapa, ta vypadala podobně; hory a moře se vyskytovaly na podobných místech jako dnes. Ale politická mapa byla jiná. Na území dnešní České republiky a Slovenské republiky byl jen jeden stát, a to Československo, naopak na území dnešního Německa byly státy dva, a to Německá demokratická republika (NDR) a Německá spolková republika (NSR). Na jihu Evropy bývala Jugoslávie, východním sousedem Československa byl Sovětský svaz. Evropské státy se dělily na socialistické a kapitalistické. Mezi socialistické státy patřilo Československo, NDR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, a samozřejmě Sovětský svaz. Mezi kapitalistické státy patřila NSR, Rakousko, Itálie a všechny evropské státy dále na západ. Zvláštním případem byla Jugoslávie, která byla socialistická, ale nepodporovala politiku Sovětského svazu a tudíž nebyla tak úplně „spřáteleným státem“ s ostatními socialistickými státy, a ještě zvláštnějším případem byla Albánie, ve které až do roku 1989 byl tuhý komunismus stalinského typu, a která se stavěla nepřátelsky ke všem evropským státům, jak kapitalistickým západoevropským, tak východoevropským, které nazývala „revizionistické“, což v jazyce komunistů byla ošklivá urážka.

Tehdejší možnosti turistiky a dovolené
Pro československé turisty to v praxi znamenalo, že do západoevropských států (včetně Rakouska) bylo velmi obtížné se dostat; většina občanů se tam nedostala vůbec, a pro ty, kteří šanci měli, to bylo extrémně drahé a komplikované. Poměrně snadno, i když také s nemalými komplikacemi, se dalo dostat do socialistických zemí od NDR po Bulharsko, přičemž do Polska to někdy šlo, ale někdy to byl problém. Paradoxně do nejsocialističtějšího státu, do Sovětského svazu, se zase tak snadno dostat nedalo.

Tehdejší možnosti dovolené u moře
Takže „vysněná dovolená u moře“ se většinou odehrávala u Černého moře v Rumunsku nebo Bulharsku. Krásné teplé slunečné počasí, vcelku teplé moře, prostě ideální dovolená. Ale náročná byla cesta. Letadlem to bylo moc drahé, vlakem to trvalo hodně dlouho. Při troše štěstí se dalo dostat do Jugoslávie, ale to už byl velký problém. No, a pak tady bylo nejbližší a nejdosažitelnější moře, a to Baltské. Bylo to mnohem blíž než Černé moře, takže cesta byla mnohem levnější a rychlejší. Zatímco do Bulharska to vlakem s lehátkovým nebo lůžkovým vozem trvalo dvě noci a jeden den, do NDR se dalo dostat buď přes den, nebo přes noc, tedy mnohem rychleji. Vlakové jízdné do NDR bylo srovnatelné jako vlakové jízdné po Československu, takže celkem únosné, a jeden den nebo jedna noc se ve vlaku vydržet dá. Navíc NDR patřila v rámci socialistických zemí k těm, kde se dalo i leccos užitečného koupit. Například když člověk chtěl pořídit fotky z dovolené, mohl tam nakoupit filmy východoněmecké výroby značky ORWO, které byly kvalitnější než československé filmy FOMAPAN, a byl i větší výběr například citlivosti a podobně. Filmy ORWO se daly koupit i v Československu, ale v zemi původu vyšly levněji a byl tam větší výběr. Kromě toho se v NDR dalo koupit například lepší lyžařské vázání než u nás. Bohužel však dovoz lyžařského vázání z NDR byl zakázán, takže to lidi pašovali, jak to šlo.

Důvody obliby dovolené v NDR
To, že u Baltského moře byly oblíbenější pobyty v NDR než v Polsku, bylo asi mimo jiné právě tím, že v NDR byla kvalitnější nabídka v obchodech, lepší ubytování a dalo se odtamtud něco přivézt.

Takže z uvedených důvodů právě baltské pobřeží NDR spolu s černomořským pobřežím Rumunska a Bulharska patřilo mezi tři nejoblíbenější oblasti pro trávení dovolené u moře. Byly tam pěkné pláže, kde se dalo koupat, jak je vidět na článkovém obrázku, a na rozdíl od Černého moře se na některých místech dalo dívat i na západy Slunce nad mořem. K tomu je nutno dodat, že v té době se dost často fotografovalo na černobílé filmy, protože barevné filmy byly velmi drahé. Černobílý film na 36 obrázků stál 8,50 Kčs a jeho vyvolání 2,50 Kčs, zatímco barevný včetně vyvolání vyšel na víc než 50 Kčs. A jeden černobílý obrázek vám udělali za 1,40 Kčs, což ještě šlo, ale jedna barevná fotka stála 7 Kčs, což byl sedminásobek jízdného v pražské tramvaji. Spočítejte si, kolik stálo, když jste si pořídili třeba takových 30 fotek z dovolené.
Takže i ty západy Slunce byly mnohdy foceny černobíle.

Západ Slunce v NDR u Baltského moře v srpnu 1977, © Pralinka2

Západ Slunce v NDR u Baltského moře v srpnu 1977, © Pralinka2

Jaké to bylo u moře
Jak jsem již uvedl, u Černého moře i tehdy bylo teplo a slunečno. Ale u Baltského moře nebylo teplé počasí ani zdaleka pravidlem. Dost často tam foukal studený vítr, ani moře nebylo nejteplejší. Při troše štěstí byla teplota vody kolem 17 °C, ale taky jsme tam v červenci měli teplotu vody i 13 °C. Proto na plážích byly rozmístěny takové boudičky, aby se lidé mohli i při větrném počasí vyhřívat a být přitom chránění před větrem.

Pláž u Baltského moře v NDR v srpnu 1977, © Pralinka2

Pláž u Baltského moře v NDR v červenci 1979, © Pralinka2


Pamětníci nám vyprávěli, že tenkrát, jak byla ta velká vedra, bylo moře tak teplé, že mělo dokonce až 20 °C. No, je pravda, že když zrovna moc nefoukalo nebo svítilo slunce a bylo trochu tepleji, tak se na té pláži nějakou dobu vydržet dalo, i když to nebyl takový komfort jako v Bulharsku. Kromě těch boudiček si někteří stavěli proti větru i takové jako zástěny.

Zástěny proti větru na pláži v NDR v srpnu 1977, © Pralinka2

No celkově se dá říct, že ta dovolená nebyla úplně ideální, ale kdo neměl na cestu do Bulharska a nechtěl trávit dvě noci a den ve vlaku a při návratu zase, pro toho byla dovolená v NDR dobrá volba a skvělá příležitost, jak i bez dvoudenního cestování a poměrně levně si užít pobyt u moře.

Změny možností po roce 1989
Po roce 1989 došlo k zásadním změnám nejen v politice a ekonomice, ale i v cestovním ruchu. Otevřely se hranice, takže bylo možno bez překážek cestovat nejen do dříve socialistických států, ale i do západní Evropy. Například pro obyvatele jihozápadních Čech se jihozápadní strana Šumavy stala dostupnější než Tatry, což před rokem 1989 bylo nemyslitelné. Postupem času se zlevnila letecká doprava, zlepšil se stav komunikací a tím se zrychlila silniční a železniční doprava, vznikly další cestovní kanceláře a vlivem konkurence klesla cena zájezdů, takže se otevřely možnosti trávit dovolenou například v Chorvatsku, ale i v Itálii, Řecku, Španělsku a dalších zemích, včetně vzdálenějších. Naopak vlivem sjednocení Německa a připojení bývalé NDR k západnímu Německu se i v bývalé NDR rychle přiblížily ceny (ale i platy) západoněmecké úrovni, takže levné východoněmecké ceny u baltského pobřeží se staly nenávratně minulostí. Ceny vlakového jízdného dosáhly vysoké západoněmecké úrovně, i ubytování se výrazně prodražilo, a za takovou cenu se ke studenému a větrnému moři málokomu chtělo, když levněji se dala pořídit dovolená u teplého moře někde na jihu. Tehdy tedy obliba dovolené na německém baltském pobřeží u českých občanů výrazně klesla. Divíte se tomu?

Letošní dovolená na Rujaně
V posledních letech se však objevily možnosti koupě poměrně levných jízdenek do blízkého zahraničí. A tak jsme se rozhodli si aspoň na pár dní vyrazit k baltskému pobřeží bývalé NDR, abychom si trochu zavzpomínali na mládí. Vzhledem k poměrně drahému ubytování a naopak levné jízdence jsme se rozhodli tam vyrazit jen na tři dny, a to v září, kdy není plná sezóna a už je trochu levněji. Nakonec jsme se rozhodli pro oblíbenou rekreační oblast Rujana, a konkrétně pro lokalitu Binz.

Pobřeží Baltského moře na Rujaně v městě Binz v Německu v září 2018, © Pralinka2

Měli jsme celkem štěstí na počasí, protože aspoň jeden den bylo docela slunečno. K tomu je však nutné poznamenat, že letos v létě bylo i u Baltského moře extrémně teplo. Takže moře, které za dob našeho mládí mívalo 17 °C, někdy i 13 °C a jen pamětníci pamatovali i 20 °C, toto moře letos v létě mělo až 26 °C. Naštěstí jsme tam letos byli v září, takže už mělo 14 °C, tedy tolik, jako dřív mívalo v červenci. Takže jsme si mohli bez problémů užívat to, co jsme si užívali v srpnu 1977 nebo v červenci 1979.
Stejně jako před 40 lety, i letos jsou na plážích takové ty boudičky na ochranu proti větru.

Pláž u Baltského moře v NDR v září 2018, © Pralinka2

Nicméně počasí přece jen nebylo ideální pro celodenní ležení u vody, tak jsme se podívali i jinam. Přes městečko Binz vede úzkokolejná železnice, kde v pravidelném provozu jezdí vlaky tažené parními lokomotivami.

Parní lokomotivy v městě Binz na Rujaně, © Pralinka2

V okolí jsou různé architektonické skvosty z různých dob. Nedaleko městečka Binz jsme se například podívali na nějaký hrad.

Hrad v Německu poblíž města Binz, © Pralinka2

Poněkud novější, ale taktéž historický objekt jsme viděli kousek na sever u obce Prora. Několik kilometrů dlouhý dům, který údajně nechal postavit A. Hitler, aby dopřál pracujícím možnost rekreace u moře. Tento velkolepý projekt zůstal nedokončen, ale v současné době se opravuje, část už je zrekonstruovaná a v některých částech tohoto předlouhého domu jsou například různé hotely.

Dlouhý dům v Německu v městě Prora z období druhé světové války, © Pralinka2

Dlouhý dům v Německu v městě Prora z období druhé světové války, © Pralinka2

Třídenní dovolenou v září u baltského pobřeží jsme si v rámci možností užili, zavzpomínali jsme na časy dávných dovolených v NDR, v moři jsme si zaplavali, město a okolí si trochu prohlédli, parní vlak jsme viděli, i zmrzlinu jsme si koupili. Na cestě jsme v důsledku nenavazujících vlaků ještě měli čas si prohlédnout i část centra Berlína, ale to není předmětem tohoto článku. Byla to zajímavá nostalgická vzpomínka na dávné časy. Ale příště, až pojedu na dovolenou k moři, tak asi zase na nějakou levnější někam na jih.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 8. listopadu v 15:47.
JáJá1 v něm napsal:

Pěkné, já taky jezdím k Baltu, ale do Polska.

Příspěvek z 8. listopadu ve 14:34.
ANDÍLEK2009 v něm napsal:

moc pěkný článek ;-)