Dušičky a Halloween
Běžně si začátkem listopadu připomínáme naše zemřelé. Snažíme se uklízet hroby, zapalujeme na nich svíčky a vzpomínáme na ty, kteří s námi již nejsou. V kalendáři je označen den 2. listopad jako Památka zesnulých. Oficiálně se tento svátek nazývá Vzpomínka na všechny věrné zemřelé a církev se během něj modlí za duše v očistci. Z křesťanského pohledu je ale významnější předchozí den, tedy Slavnost Všech svatých, která zahrnuje nejen oficiální světce, ale i ty, o kterých ví jen Bůh.
Abychom z oslav nevycházeli, v noci z 31. října slaví část světa přechod mezi létem a zimou, mezi světem živých a mrtvých. Nejstarší z těchto svátků, ten původní, sahá až do dob před naším letopočtem – jde o Samhain, který dnes známe jako Halloween.
Ptáte se, jak souvisí keltský Samhain s oranžovou tykví? Já se ptala původně taky. Historie dýní se píše v místech dnešního severovýchodního Mexika. První kolonizátoři Ameriky díky nim přežívají neúrodná období. V Evropě si pak dýně získá oblibu od konce 15. století.
Historie vydlabávání dýně
Jack-o´-lantern, jak se přesně říká vydlabané dýni se svíčkou, se zrodí v Irsku. A kdo že je ten Jack? Je to člověk, který si neudrží žádnou práci a kvůli pár drobným na alkohol, kterému holduje, je schopen čehokoliv. Jednou na Halloween si přihne tak moc, že je až na pokraji smrti. Jeho duše opouští tělo a spatří ďábla. Před cestou do pekel si vyprosí poslední drink. Nemá však na zaplacení.
„Proměň se v peníze, zaplatím tebou a ty se pak proměníš zpět,“ prosí pekelníka. Peníze pak ale strčí do měšce a nevyndá, dokud mu ďábel nedá rok navíc.
Rok uteče jako voda. Tentokrát Jack nabídne ďáblovi, ať ochutná před cestou skvělé jablko z jeho stromu. To je však vysoko, do kůry stromu vyřeže kříž a nesundá ďábla, dokud mu neslíbí, že na něj peklo zapomene. Do rok se Jack stejně upije. Do nebe ho nepustí a v pekle ho nechtějí. Od čertů dostane jen žhavý uhlík. Dá ho do vydlabané řepy a bloudí věčností.
Z legendárního Jacka a jeho řepy se tak stane symbol ochrany před zlými silami. K výrobě lucerničky se používají tuřín a řepa. A co zmiňované dýně? Mnoho Irů zamíří hledat v 19. století štěstí do Ameriky. Svátek se tu rychle šíří, má ale malý háček. Je to nedostatek tuřínů a řepy. Zato dýní je tu víc než dost.
K čemu všemu je dýně dobrá?
Již staří indiáni nedali na dýni dopustit. Považuje se za nejlepší zbraň proti střevním parazitům, používá se také na léčbu močových cest a prostaty. Nejen indiáni věděli, že je dýně skvělým pomocníkem. Jejich postupy potvrdí i čínské studie. Dýni vychválí také lékaři a veterináři. V konzervované podobě může pomoci proti zácpě a průjmu a to nejen u lidí, ale i u psů a koček. Obsahuje totiž vysoký podíl vláknin, a tak napomáhá trávení. Pokud chováte drůbež, pak i u ní je dýně užitečná. Pokud se syrová dýně přisype v zimě do krmiva, slepice po ní v zimě snášejí více vajec.
slepice
Dýňové velmoci
Dýně je skvělou zásobárnou provitaminu A neboli beta-karotenu. Z 92 % se skládá z vody. 6,5 procenta tvoří bílkoviny. Obsahuje také i vitamin C, ale to v mnohem menší míře než vitamin A. Nejvíc dýní prodá nyní Čína a Indie. Další příčku zabírá Ukrajina a Rusko. Jak jsou na tom Spojené státy americké? Tady se prodá kolem 680 tisíc tun místních dýní, z nichž většina končí svou pouť právě na Halloween. V Číně a Indii je to 28 milionů tun.
Zajímavost na konec
V roce 2016 se zaznamenává světový rekord. Belgičan Mathias Willemijns představuje veřejnosti svou mega dýni – váží neuvěřitelných 1191 kilo! Je stejně těžká jako dobře živený žirafí samec. Pro představu se může z takové dýně upéct třeba 2970 dýňových koláčů. A pokud chcete pěstovat vlastní dýni, tak návod je zde:
