Tento stát jsem si vybrala proto, že mě zaujalo to, že právě zde vymysleli nám velice užitečnou věcičku, kterou používáme každý den při psaní domácích úkolů, dopisů i na poznámky z vyučovacích hodin – papír.
Již v dobách starověku staří Egypťané zjistili, že zde podél Nilu roste tak třímetrová rostlina, kterou začali ihned využívat pro mnoho účelů. Tato rostlina sloužila k jídlu, dělaly se z ní sandály, koše a také výborný psací materiál. Rostlina se jmenovala papyrus a díky jejímu názvu vzniklo pojmenování pro dnešní papír v mnoha státech světa.
Stonky šáchoru papírodárného (Cyperus papyrus), © Liné1
Jako je Mezopotámie považována za kolébku písma, Egypt považujeme za rodiště knihy v pravém slova smyslu. Slovo biblos, což znamená kniha, je totiž utvořeno podle egyptského města Byblos, jež výrobou papíru proslulo, a to opravdu na plné čáře.
S touto velmi vysokou a široce využívanou rostlinou je spojen také svitek. Egypťané se naučili papyrus opracovávat a dělat z něho opravdu velké a hladké pláty svitků, čímž Egypt také proslul. Ještě dnes se můžeme se svitkem často setkat třeba v nejrůznějších starých knihovnách, v nichž bývají svitky uloženy do válcovitých ochranných pouzder z kůží.
Svitek, © HOWI
Svitek se doopravdy stal, dá se říct, prapředkem naší knižní vazby. Díky němu se nám zachovalo mnoho informací z dob minulých, které jsou na těchto listech zapsány. Dle mého názoru je papír opravdu věc, která posunula dějiny velice kupředu.
Díky papíru a pergamenům můžeme zaznamenávat různé informace pro pozdější potřeby, skládat z nich kroniky, číst na nich napsané knihy a podobně, což je velice důležité pro to, abychom byli čím dál více vzdělanější a zkušenější.
Pergamen, © geralt
Díky papíru také víme, co se stalo kdysi, jak se měnilo písmo a jak se tehdejším lidem žilo, protože na nich bývá mnoho textu pro nás užitečného a velice zajímavého. Víme, co kdo v minulosti vymyslel, co prozkoumal a co dokázal, tudíž v tom dnes můžeme pokračovat a nemusíme opakovat chyby našich předků. Díky papíru víme, že by to nedopadlo dobře, proto se do ničeho, co se kdysi nepovedlo, nepouštíme. To určitě našemu světu velice prospívá a posouvá ho stále více a více kupředu.
Jsem ráda, že se nějaká země, tentokrát Egypt, zasloužila o takový vynález, který nám zajisté pomáhá už po mnohá tisíciletí a má stále velké využití. Nedokážu si představit, jak by to vypadalo, kdybychom museli stále vše, co bychom potřebovali, tesat do hliněných destiček, nebo kdyby se z nich skládaly naše učebnice a nejrůznější velké i malé knihy.
