Byl velmi pěkný první letní den a všechny děti odjížděly na prázdniny. Kromě Elišky.

Její rodiče měli moc práce, a tak jí nezbývalo nic jiného, než být doma. První den, druhý a třetí to Elišce strašně pomalu utíkalo. Jednoho dne pak uklízela, až dostala hlad. Vyndala si sušenky, ale pak si všimla, že jí spadla prachovka, a tak ji sebrala. Když se obrátila zpátky k sušenkám, uviděla jakousi postavu, která jedla její sušenky! Rozběhla se k ní. Vtom si jí ta postavička všimla a dala se na útěk. Sjela po točité noze stolu a běžela na půdu. Eliška za ní. Na půdě se postavička najednou zastavila. Zahihňala se a hodila minikrystálek do zdi. V ní se otevřel portálek a ona hupsla dovnitř. Eliška do něj strčila ruku a ten portál ji do sebe vtáhl. Najednou se objevila na louce, ale byla straně malinká. Uviděla tu postavičku a rozeběhla se za ní.

Byla to holčička s blonďatými vlásky a zelenýma očima. Udiveně se na Elišku podívala a řekla: „Jak jsi se sem dostala?“ „Tak jako ty,“ odpověděla Eliška. „Já jsem Nela, a ty?“ zeptala se Nela. „Já Eliška. Budeme kamarádky?“ „Tak jo.“ Holky se vydaly po cestičce. Nela najednou řekla: „Potřebujeme pomoc. Pan Will z lidského světa nás chce všechny pochytat a teď se nám hodí každá pomoc.“ „Tak dobře,“ řekla Eliška. A tak holky pokračovaly dál v cestě, až došly do malé vesničky, kde žila spousta malých lidí, stejně velkých jako Nela a Eliška. „Tady je naše vesnice,“ řekla Nela. „Pojď za mojí kamarádkou. Je to kouzlený skřítek.“ A tak šly k domu kamarádky Nely. Zaklepaly, ale nikdo neotvíral. Najednou k nim přišla holčička s černými dlouhými vlasy a řekla: „Nelo, ty nevíš, že Elinu už taky odnesl?“ „Cože?“ vykřikla Nela. „Ale néé, bez ní jsme slabší. Vždycky nám hodně pomáhala.“ Najednou si Eliška vzpomněla, že nějakého Willa zná, a tak se Nely začala na Willa vyptávat. Až se jí Nela zeptala: „Eliško, ty toho Willa znáš?“ „Ano, a už mám plán, jak ho porazíme.“ A tak Eliška řekla všem skřítkům svůj plán.

Eliška totiž pana Willa znala. Sbíral do svého muzea spoustu věcí, a když objevil skřítky, musel je mít. Všichni se vypravili do světa lidí. Eliška šla za panem Willem a začala se s ním bavit, aby ho odlákala. Mezitím skřítci vysvobodili ostatní. Potom Eliška dovedla Willa k portálku a co největší silou ho strčila dovnitř. Will se za portálkem zmenšil, ostatní skřítci ho chytili a dali do skřítkovského vězení. Všichni si řekli, že tam bude mít o čem přemýšlet.

A Eliška? Byla šťastná, že má od teď s kým prožívat celé prázdniny.

Konec.