Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Eurorebus

    vydáno  •  Škola a poznání · Čtenáři píší Alíkoviny · Škola
    Když jsem byla v páté třídě, tak jsem jela se spolužačkami Eliškou a Haničkou na vědomostní soutěž Eurorebus.

    Deváťáci Základní školy Londýnská v Praze sedí nad zkušebními testy., © iDNES.cz

    Eurorebus je zeměpisno-dějepisná soutěž, kde soutěží buď jednotlivci nebo tříčlenné týmy. Soutěž se skládá ze školního, krajského a celostátního kola. Eurorebus je rozdělen na tyto kategorie: 1. až 5. třída, 6. a 7. třída, 8. a 9. třída a střední školy.

    V kategorii 1. až 5. třída se nelze zúčastnit jako jednotlivec, soutěžit může jen tým. Školní kolo znamená, že dostanete na vyplnění testy domů. Nejlepší z třetích tříd je první člen týmu, nejlepší z čtvrtých tříd je druhý člen týmu a nejlepší z pátých tříd je třetím členem týmu. Od 1. do 5. třídy se soutěž nazývá Eurorebus junior.

    Tento rok bude třetí ročník Eurorebusu juniora. Samotná soutěž Eurorebus je jinak stará 19 let.

    Krajského kola se najednou zúčastnily všechny kategorie. Když jsme přijely na místo, tak každý soutěžící musel vyplnit přihlášku. Pak dostal plán, co se kdy koná a pár dárečků jako tužky, bloky. Nejprve nám pustili prezentaci s informacemi, kdy objevil Columbus Ameriku, kde vybuchla jaká sopka, jaký stát je velký, který naopak malý a další.

    Pak šly psát testy kategorie středních škol. Testy se psaly ve velkých sálech, my ostatní jsme zatím měli čas hrát různé hry a vyhrávat různé soutěže v týmech. Dávali nám otázky a tým, který vyhrál mohl postoupit o jedno místo. Bylo to zajímavé, protože všichni učitelé, co s námi jeli, museli odejít a my jsme tam zůstaly s další kupou děcek.

    Pak jsme byly na řadě konečně i my. Byly jsme v jiném sále než ostatní, byla to velká úzká, ale dlouhá místnost, na stole byly jmenovky škol a tužky. Sedly jsme si ke stolu a čekaly jsme až odzní gong. Mohly jsme začít, byly jsme nervózní, protože taky záleželo na tom, kdo a kdy testy odevzdá.

    Konečně byl začátek, rychle jsme roztrhly obálku s testy, vyplnily jsme osobní údaje a začaly jsme. Test obsahoval asi 30 otázek, buď s výběrem odpovědí nebo jsme musely odpověď napsat. Měly jsme na to třicet minut. Odevzdávaly jsme jako druhé. Pak jsme se vrátily do hlavního sálu a tam jsme devadesát minut čekaly na to, než nám testy opraví.

    No konečně! Testy byly opraveny. Naším cíle bylo neskončit poslední. Já už jsem viděla tu ostudu, co si o nás lidé pomyslí? Testy v naší skupině psalo, myslím, dvacet tříčlenných týmů, ale ohlašovali jen prvních pět, takže nám bylo jasné, že nás skoro stoprocentně nevyhlásí.

    Ohlásili už páté, čtvrté, třetí místo a pak bum !!! základní škola z ******** je na druhém místě. To jsme my, říkala jsem si v tu chvíli a jakoby mě zamrazilo. "Jsme to vážně my?" I Hanička byla v šoku. "Já nevím," říkala jsem. Šly jsme na pódium a předávali nám medaile, ceny a vstupenku do celostátního kola.

    V životě mě nenapadlo, že bych v něčem mohla jet do celostátního kola. Naše paní učitelka nadšeně volala do naší školy, že jsme postoupily do celostátního kola a že pojedeme do Prahy.

    Byly tři hodiny ráno a pomalu jsem se probouzela. Nepřepsala jsem se. Opravdu jsem vstávala ve tři hodiny ráno. Hrozně mě třeštila hlava. Ve 3. 30 jsme měly být na nádraží. Říkám si: "Ještě štěstí, že to nemám daleko." Doploužila jsem se na nádraží jako druhá a za patnáct minut nám jel vlak. Čtyřikrát jsme přestupovaly, než jsme konečně do té Prahy na desátou dojely. Na Hlavním nádraží jsme nasedly na autobus, pak přestoupily z autobusu na metro a z metra na tramvaj. Ten den, říkala jsem si, jsme kromě letadla a lodě vyzkoušely většinu prostředků.

    Konečně jsme dorazily na místo. Začátek byl úplně stejný, zapsaly jsme se, dostaly jsme hromadu, ale hromadu, dárků. Mohly jsme získat podpis od Vojty Dyka nebo od cestovatele Dana. Měly jsme občerstvení zadarmo, takže to tam bylo super.

    Pak přišla ta hlavní a horší část. Psaní testů. Tentokrát psali testy všichni a společně. Naštěstí byl všude výběr z možností. V naší kategorii, ve které bylo přes čtyřicet týmů, jsme skončily desáté. Já jsem byla spokojená, vždyť to bylo celostátní kolo!

    Před jedenáctou jsme přijely vlakem domů a nazítří jsme šly zase do školy, jako kterýkoliv jiný den.

    Autorka: (12 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!