Alíkovina

Existovaly ladovské zimy?

vydáno  •  Počasí

Možná znáte obrázky Josefa Lady zobrazující idylickou zimní krajinu, plnou sněhu, sněhuláků a sáňkujících dětí. Možná v nich Josef Lada ztvárnil své vzpomínky z dětství. Ale objevují se i názory, že Ladovy obrázky nezobrazují realitu, ale jen malířovo přání a idylickou představu, jak by zimy měly vypadat. Jak to tedy bylo?

Zimní pohlednice s obrázky Josefa Lady, © Pralinka2

Jaké tedy byly zimy v době dětství malíře Josefa Lady?
Josef Lada se narodil dne 17. 12. 1887. To znamená, že ve věku, kdy člověk vnímá sněhuláky, sáňkování a podobné dětské zimní radovánky a nikoli problémy s vytápěním a zimní údržbou komunikací, byl zhruba v období 1890-1900. Z tohoto období nemáme ještě příliš mnoho meteorologických a klimatologických měření, ale aspoň nějaké údaje z té doby k dispozici jsou.

Průměrná zimní teplota
Nejdelší řadou měření v Čechách je teplotní řada z Prahy-Klementina. Když se podíváme na nejjednodušší charakteristiku zimy, a to průměrnou teplotu za období prosinec až únor, zjistíme, že v období 1890 až 1895 se za 5 zim vyskytly 3 zimy s průměrnou zimní teplotou pod -2 °C. Což samo o sobě nezní nijak bombasticky, ale při bližším zkoumání zjistíme, že situace, kdy z 5 po sobě jdoucích zim byla třikrát průměrná zimní teplota nižší než -2 °C, se v Praze-Klementinu od roku 1775 vyskytla pouze třikrát. V letech 1853-1858, 1890-1895 a 1939-1944. Přičemž v posledním jmenovaném případě se s ohledem na extrémnost zimy i na politickou situaci o nějaké nostalgii nedá hovořit. V době, kdy Josefu Ladovi bylo 3 až 7 let, se tedy vyskytly z pěti zim tři zimy s průměrnou teplotou mezi -2 °C a -4 °C, tedy natolik studené, aby vytvořily podmínky pro dětské zimní radovánky, ale ne zas tak mrazivé, aby měly extrémně ničivé následky. Po určité pauze další zima s průměrnou teplotou -2,2 °C přišla v roce 1900/1901, kdy Ladovi bylo 13 let.

Průměrné měsíční teploty
Když se podíváme na jednotlivé měsíce, tak v zimě 1890/91 byla průměrná teplota v prosinci -4,0 °C, v lednu -4,4 °C a v únoru -1,0 °C. O dva roky později v zimě 1892/93 měl prosinec průměrnou teplotu -1,6 °C, leden -7,8 °C a únor +2,3 °C. Tato zima tedy byla kratší, ale důraznější. A v zimě 1894/95 měl prosinec průměrnou teplotu +0,8 °C, leden -4,2 °C a únor -6,4 °C, tato zima tedy začala později, ale vrcholila až v únoru.

Kromě těchto tří zim se vyskytly i další jednotlivé měsíce, kdy počasí mohlo mít zimní charakter, například leden 1892 měl průměrnou teplotu -0,8 °C, leden 1894 měl -2,7 °C a v lednu 1896 byla průměrná měsíční teplota rovněž -2,7 °C, v lednu 1897 to bylo -1,0 °C. V prosinci 1899 byla průměrná měsíční teplota -4,5 °C a v již zmíněné zimě 1900/01 měl prosinec +2,4 °C, leden -4,5 °C a únor -4,4 °C. Připomínám, že jde o hodnoty z Prahy-Klementina, dá se tedy předpokládat, že v Hrusicích bylo v tu dobu ještě chladněji.

Existují i další teplotní charakteristiky, které zde asi nebudeme rozvádět, nicméně i z nich vyplývá, že zejména zimy 1890/91, 1892/93, 1894/95 a 1900/01 byly docela dost studené, i když ne extrémní.

Sníh
K typické „ladovské zimě“ patří samozřejmě i sníh; při holomrazech se možná dá bruslit na zamrzlém rybníce, ale stavění sněhuláků a sáňkování by si člověk moc neužil a Ladovy obrázky taky žádné holomrazy nezobrazují. Jak to tedy vypadalo se sněhem? Bohužel z té doby moc záznamů o sněhové pokrývce není, v databázi ČHMÚ jsou z období 1890-95 k dispozici pouze údaje ze stanice České Budějovice, takže se musíme orientovat podle této stanice.

Z meteorologické stanice České Budějovice jsou údaje o sněhové pokrývce k dispozici od roku 1884 a celkem je k dispozici něco přes 130 roků měření. Za tuto dobu nejméně sněhu bylo v roce 2008, kdy za celý rok byly nejvíc 3 cm sněhu, nejvíc sněhu tam bylo v roce 1965, a to 46 cm, a v roce 1929 to bylo 42 cm. Nicméně pro naše účely je zajímavé, že když seřadíme těch 130 a něco roků podle maximální sněhové pokrývky, tak na prvních 10 místech jsou hned 3 roky ze sledovaného období, a to 1891, 1895 a 1899, s více než 35 centimetry sněhu, a na 19. místě je rok 1893 s 28 centimetry sněhu. Tato čísla jasně ukazují, že v období 1890-1900 bylo velké množství zim s velkou sněhovou pokrývkou.

Počet dní se sněhem
Jak dlouho bylo možno si sněhu užívat, o tom vypovídá počet dní se sněhovou pokrývkou. Podle údajů z již zmíněných Českých Budějovic nejméně dní se sněhovou pokrývkou bylo v zimě 2006/07, a to 11 dní, a v zimách 2013/14 a 1924/25 to bylo 13 dní se sněhem. Naopak nejvíc dní se sněhovou pokrývkou bylo v zimě 1962/63, a to 115 dní. A v dětství Josefa Lady bylo v zimě 1890/91 a 1894/95 zjištěno 86 dní se sněhovou pokrývkou, tyto zimy se umístily na 8. až 9. místě z více než 130 dostupných zim. V zimách 1899/1900 a 1895/96 bylo více než 75 dní se sněhovou pokrývkou.

Počet dní s aspoň 20 centimetry sněhu
Ale na jednom centimetru sněhu se moc sáňkovat nedá, proto je zapotřebí se podívat na počet dní se sněhovou pokrývkou aspoň 20 centimetrů. A zjistíme, že za více než 130 roků se vyskytlo 40 zim, kdy bylo naměřeno aspoň 20 cm sněhu. Nejvíc dní s aspoň 20 centimetry sněhu bylo v zimě 1928/29, a to 63, v zimě 1939/40 to bylo 61 dní. Hned na třetím místě byla zima 1894/95, kdy Josefu Ladovi bylo 7 let, a tuto zimu bylo 47 dnů se sněhovou pokrývkou aspoň 20 cm. Další 4 zimy ze sledovaného období se s počtem 15 až 22 dnů se sněhovou pokrývkou aspoň 20 cm umístily do 12. místa, a to zimy 1892/93, 1899/90, 1890/91 a 1900/1901. Jinými slovy, z 12 zim s největším počtem dnů se sněhovou pokrývkou aspoň 20 cm se skoro polovina vyskytla v době, kdy malíři Josefu Ladovi bylo mezi 3 a 13 lety.

Existovaly tedy ladovské zimy?
Z uvedených údajů se dá usoudit, že v období, kdy Josefu Ladovi bylo 3 až 13 let, se vyskytlo významně nadprůměrné množství zim, které byly nikoli extrémní, ale přece jen výrazně chladné, s významným, byť ne extrémním množstvím sněhu a s velkým počtem dnů s průměrnou teplotou pod nulou. A zejména se vyskytla docela jedinečná kumulace několika zim bohatých na sníh, konkrétně s velkým počtem dní se sněhovou pokrývkou aspoň 20 cm.
Ladovské zimy, známé z Ladových obrázků, tedy pravděpodobně jsou inspirovány realitou z malířova dětství a nejsou smyšlené.

Pro zajímavost ještě uvádíme graf s průběhem výšky sněhové pokrývky v Českých Budějovicích ve čtyřech „ladovských zimách“ v období 1890-1900.

Zdroj: infomet.cz/index.php?id=read&idd=1429579959

Na závěr ještě nějakou písničku k tématu:

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (9)

Příspěvek z 20. července 2018 ve 21:10.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Já jsem místo Existovaly ladovské zimy? přečetla Existovaly ladovské zmrzliny?;-D

Příspěvek z 19. července 2018 v 19:36.
číča800 v něm napsala:

hezké a zajímavé.

Příspěvek z 30. ledna 2018 v 16:45.
Pralinka2 v něm napsal:

Parníček287: Pokud se ti celý článek zdá moc odborný, tak si třeba přečti jenom úvod a závěr, v tom závěru bývají i u odborných článků shrnuty hlavní závěry, ke kterým se v článku došlo. Tady je to v tom odstavci „Existovaly tedy ladovské zimy?“ na konci článku.