Zajímá vás proč můj pes žije tak dlouho? Nevím. Ale něco divného vám říct můžu. Když Dáše vypadaly zuby, nemohla jíst to, co předtím. Granule a maso už pro ni byly moc tvrdé. Neměla co jíst.  Až jí babička zkusila dát šunkový salám z jednoho obchodu. Zajímavé na tom bylo, že z jiného obchodu si salám nevzala.

Tak jo, jedla salám, někdy dostala kousíček čokolády. Vše bylo normální. Když jsme ale potom přišli na kontrolu na veterinu, tak se paní doktorka divně podívala a řekla: Co!?! Ten váš pes má srdce jako štěně! Oddechla jsem si, bála jsem se, že jí něco je.

Ale pak se nás paní doktorka zeptala: A čím jí krmíte? Museli jsme to říct: šunkovým salámem. Paní doktorka se vyděsila: Tím jí ale zabíjíte! A hned nám dala vzorek granulí pro staré psy. Ani jsme nedoufali, že to zabere tak rychle.

Dáša si ty granule úplně zamilovala. Nějakou dobu bylo vše normální, ale pak ztratila zájem o jídlo. Jen ležela v pelíšku a svírala se bolestí. Třetí den se na to už nikdo nemohl dívat a zašli jsme s ní na veterinu. Už jsem si myslela, že jí nikdy neuvidím.

V té době jsem to měla hodně zlé, kluci mě šikanovali, protože mi nešel tělocvik. Byly zrovna dny nejtěžších písemek a tak jsme ani s holkami moc nepokecaly. Jediný, koho jsem měla, byl můj pes.

Naštěstí paní veterinářka řekla, že jen snědla něco špatného a do týdne se to zlepší a začít jíst by měla už za den.

Pes je nejlepší přítel do života.