Následující den jsme se hromadně pohádaly s Michaelou a Danielou. Venda z naší party jí dala facku a já jsem jí v tom nezabránila. Ještě jsem Dádu pomlouvala, že je pitomá. Adriana na mě byla ovšem domluvená a tak tu facku holky hodily na mě. Cítila jsem se hrozně. Nechápala jsem, jak mi to mohly udělat.

To ale nebylo to nejhorší. Když jsem vyšla ze školy, holky na mě čekaly, zahnaly mě do kouta a zbily. Když skončily, nechaly mě ležet na ulici a odešly. Zmlácená a ubrečená jsem došla domů. Naštěstí tam nikdo nebyl. 

Další den se mi vůbec nechtělo do školy. Vešla jsem a všechny se mi smály. Říkaly, jak jsem hloupá, že skončím na ulici. Sedla jsem si na místo a čekala na hodinu. Po škole to bylo stejné, jako minule. Zbily mě a nechaly na místě. 

Vydržela bych o tom mlčet, ale maminka viděla modřiny a začalo se to řešit. Adriana a ostatní mě přestaly mlátit, ale můj život se tímto zážitkem navždy změnil.