Alíkovina

Film Jednou skautem, navždy skautem – recenze

vydáno  •  Skauti

V úterý 1. října 2019 v pražském kině Lucerna byla slavnostní premiéra filmu Jednou skautem, navždy skautem. Televizní premiéra filmu by měla být na České televizi 15. října. Nečekejte žádnou akční detektivku; jde o dokumentární film přinášející zajímavé informace o současnosti i historii skautingu u nás.

K filmu Jednou skutem, navždy skautem, © O. M. Špátová

O filmu

V úterý 1. října se v 18 hodin konala v pražském kině Lucerna slavnostní premiéra dokumentárního filmu Olgy Malířové Špátové „Jednou skautem, navždy skautem“. Na tuto premiéru přišlo hodně lidí, z toho asi polovina nebo i málo přes polovinu ve skautských krojích. Program začal těsně po 18. hodině, a to tím, že se představili tvůrci filmu a také další lidé, kteří na filmu spolupracovali, včetně osobností z vedení české skautské organizace.

Na premiéře filmu Jednou skautem, navždy skautem, © Pralinka2

Přítomní hovořili o vzniku filmu, který vznikl ve spolupráci skautské organizace a České televize, zmínili se i o vzniku a vývoji skautského hnutí u nás, včetně toho, že po roce 1940, po roce 1948 a po roce 1970 bylo u nás skautské hnutí zakázané. Film byl věnován hlavně dvěma zasloužilým skautům – Jiřímu Stránskému a Jiřímu Navrátilovi. Z pódia zazněla i informace, že tolik lidí v tomto kině už dlouho nebylo.
Po tomto úvodu asi v 18:32 začal vlastní film.


Obsah filmu

Film začínal záběrem ze složení skautského slibu. Bylo to za tmy, přítomní napřed slavnostním způsobem zapálili slavnostní oheň a u něj pak noví členové slavnostně skládali skautský slib.

Tento dokumentární film neměl nějaký souvislý děj nebo tak něco; byl to dokumentární film, jehož úkolem asi bylo zachytit základní informace o činnosti a historii skautů u nás. Takže se skládal z jednotlivých krátkých záběrů, které na sebe bezprostředně nenavazovaly, byly to prostě ukázky jednotlivých činností skautů.

Po úvodním záběru skautského slibu následovaly krátké záběry různých aktivit a soutěží, například nějaká soutěž někde v lese, kde účastníci měli na jednotlivých stanovištích plnit určité úkoly, například podle přichystaných větviček poznat, která větvička patří ke kterému stromu, a podobně. Na jednom stanovišti měli podle obrázků poznávat významné české osobnosti. Jisté pobavení v sále způsobilo, když jeden soutěžící, jak šel podél těch obrázků, poznával jednotlivé osoby:
„... Karel IV. ...“
„... T. G. Masaryk. ...“
„... Václav Havel ...“
„... bohužel Miloš Zeman...“

Další záběry byly z přípravy letního tábora, napřed z jeho výstavby, na které se podíleli hlavně dospělí, a potom i nějaké záběry z vlastního života na tomto letním táboře.

Obrázek k filmu Jednou skautem, navždy skautem, © Olga Malířová Špátová

Kromě aktuální činnosti skautů se film věnoval i historii skautů. Byla podána ve formě rozhovoru mladých skautů se skautskými pamětníky, například Jiřím Stránským a dalšími. V rozhovorech se opakovaně zdůrazňovalo, že po roce 1940, 1948 a 1970 bylo skautské hnutí zakázané, a to v prvním případě nacisty, v dalších dvou případech komunisty. V rozhovorech ze strany dětí opakovaně padla otázka „A za co jste byl zavřenej?“, dnešní děti si pravděpodobně neumějí moc představit, že za dnes poměrně běžné skautské aktivity se v 50. letech za komunistů zavíralo na 10 až 15 let a za nacistů i popravovalo.

Obrázek k filmu Jednou skautem, navždy skautem, © Olga Malířová Špátová

Ve filmu byla ukázána i mohyla, které je v Beskydech v lokalitě Ivančena nedaleko Lysé hory a která připomíná skauty, kteří padli za naši svobodu.

Mohyla Ivančena v Beskydech, © Pralinka2

Mohyla Ivančena v Beskydech, © Pralinka2

Ve filmu se poměrně dost hovořilo i o spisovateli a skautovi Jaroslavu Foglarovi, jehož tvorba se datuje asi od roku 1938. I zde zazněla informace, že jeho knížky byly za nacistů a za komunistů zakázané. Některé záběry byly natáčené přímo v pražském bytě, kde spisovatel od roku 1978 až do své smrti bydlel.

Mezi dalšími akcemi skautů se ve filmu hovořilo i o obnově poutního místa Stará Voda, kde se nachází mimo jiné i Královská studánka. Zde jde o dlouhodobou náročnou akci, na které se podílejí i skauti ze zahraničí, kteří ve filmu také dostali slovo.

Ve filmu bylo zmíněno i Betlémské světlo, které se každoročně v předvánočním období vozí z Betléma a do České republiky ho rozvážejí skauti zejména vlakem do všech koutů země.

Ke konci filmu byly záběry z Jamboree, což je mezinárodní skautské setkání, na které se scházejí skauti z celého světa. Zde bylo vidět, že skautské hnutí je skutečně celosvětové a mezinárodní. A i když skauti vyznávají určité tradiční hodnoty, jako je například pravdomluvnost, ve filmu se ukazuje, že asi neodmítají ani moderní technologie - ve filmu byly záběry, jak pomocí notebooku pravděpodobně pomocí programu Skype komunikují se skauty z celého světa, včetně Nového Zélandu, Namibie a dalších dalekých zemí.

A v samém závěru se film opět vrací na začátek, ke skautskému slibu. Opět je tma a slavnostní oheň, ale navíc bouřka a déšť, ale tím se přítomní nenechají odradit a pokračují ve skládání skautského slibu. A pak jsou záběry na skládání skautského slibu v různých jazycích lidmi různé národnosti, opět asi jako zdůraznění, že jde o celosvětové hnutí.

Plusy

Tento dokumentární film asi neměl za účel lehkou zábavu, ale poučení, podat svědectví o existenci a činnosti skautského hnutí včetně jeho historie. Což se snad podařilo. Pro ty, kteří se skautstvím nemají nic společného, obsahuje informace o tom, kdo skauti jsou a čím se zabývají. Pro mladé skauty obsahuje důležité informace o historii, o tom, že byly doby, kdy to skauti neměli lehké a leckdy jim za jejich užitečnou činnost hrozilo i vězení nebo smrt. A hlavně se ve filmu připomíná, jaké hodnoty má skautské hnutí přinášet, zejména že skaut má být pravdomluvný a pravdivý, a je tam i upřesnění, co tato slova znamenají.

Mínusy

Jako drobné mínus bych asi vnímal to, že film se skládá z krátkých úryvků, které na sebe moc nenavazují, takže je obtížné o obsahu filmu souvisle vyprávět.
Ale jako větší mínus vidím to, že ačkoli ve filmu jsou rozhovory s významnými osobnostmi, jako Jiří Stránský a další, tak tyto rozhovory nejsou opatřeny žádnými titulky s označením, o koho jde, takže kdo tyto významné lidi nezná osobně nebo aspoň z televize, filmu nebo fotografií, ten vůbec nepozná, s kým se to v tom filmu hovoří. Což si myslím, že zejména pro mladé diváky je docela škoda.
Ano, české titulky při hovorech zahraničních skautů tam jsou, ale nějaké označení těch významných osobností tam není.
A dále; je otázka, zda ty záběry o počítačovém spojení se zahraničními skauty neobsahují skrytou reklamu, protože ty notebooky, které tam používají, na těch je zřetelně vidět logo jakéhosi nakousnutého ovoce.

Závěr

Domnívám se, že zejména v dnešní době, kdy se děti zabývají hlavně počítačovými hrami a dospělí hlavně nakupováním v hypermarketech, je dobře, že vznikl film, který připomíná, že i dnes existuje rozsáhlé hnutí, které již spoustu let názorně pomáhá mladým lidem žít takové hodnoty, jako přátelství, pravda, naděje, pomoc druhým a podobně. Asi bych doporučoval, aby se na ten film podívali jak ti, kteří o skautech nikdy neslyšeli, tak ti, kteří skauti již jsou, protože i ti se v něm mohou dovědět něco nového.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (8)

Příspěvek z 22. října v 0:36, upravený vzápětí.
–MM– v něm napsal:

Tomáš 2: Lid si svobodně zvolil prezidenta a nyní ho svobodně kritizuje. Proč se jedno z toho musí vzít v úvahu a druhé ne?

Proč najednou vtipy o politicích část lidí urážejí? Jsou to jen politici. :-D
To by měly existovat nějaké kvóty, že když se někdo vysměje Zemanovi, tak se musí vysmát i jeho neúspěšným protikandidátům, kteří nezastávají tak významný úřad? Brr. :-c

Dle mého názoru si jakákoliv státní moc zaslouží pečlivý dohled a přiměřený vzdor od občanů, a to i tehdy, když si ji značná část lidí úmyslně zvolila. Není to nenávistná kampaň, je to jev, kterým se svobodná společnost odlišuje od fašistické.

Jsme tady docela mimo téma. Jestli si o tom chceš povídat dál, což takhle si založit nástěnku?

Příspěvek z 21. října ve 22:12, upravený po 6 minutách.
Tomáš_2 v něm napsal:

Jen nevím, proč jsou děti zatahovány do nenávistné kampaně dospělých. Ta poznámka, o poznávání osobností „ bohužel Miloš Zeman“ mělo znamenat co ? Jak si mají děti vážit starších, když ti starší využívají každé příležitosti jak urážet.
Pan Zeman byl zvolen prezidentem této země poměrně dost velkým počtem občanů a nedá se napsat, že by protikandidát vynikal lepšími vlastnostmi.Volby byly svobodné a každý občan se mohl vyjádřit a dát svobodně některému kandidátu svůj hlas a volby dopadly jak dopadly. A tuto skutečnost musí každý vzít v úvahu.

Příspěvek z 5. října ve 21:37.
Julian v něm napsala:

Děkuju