Alíkovina

Florbalový turnaj mi změnil život

vydáno  •  Volný čas venku · Sport · Čtenáři píší Alíkoviny
Už to bude rok, co se věnuji florbalu. Tenkrát na tělocviku mě paní učitelka vzala na florbalový turnaj do Markvartic, malého městečka u Děčína, jako reprezentaci našeho gymnázia. A tak to všechno začalo.

České florbalistky v utkání proti Švýcarsku., © MAFRA

Na turnaji, o kterém jste si přečetli v úvodu, jsme nevyhráli. Ale důležité je se zúčastnit. Potom, co turnaj skončil, jsem se florbalu přestala věnovat. I když jsem pořád přemýšlela, kde, jak a s kým si ho zahrát. Chtěla jsem jí na kroužek do školy, ale měla jsem strach, že se ztrapním.

Uběhlo asi půl roku od turnaje. Přišli letní prázdniny. A pak zase škola. Tentokrát jsem se rozhodla a překonala strach. Šla jsem na florbalový kroužek do školy.

Od té doby vlastně "žiju" florbalem. Chodím ho hrát každý týden v úterý osmou vyučovací hodinu. Hraju ho i doma - k narozeninám jsem dostala florbalku a míček - se sestrou a bratrancem. Často mě taky učí tatínek různé triky, protože před pár lety vedl florbal v našem městě.

Po třech měsících dokonalého tréninku, jsme se se školou znovu vydali na florbalový turnaj. Vyjeli jsme už ráno v šest hodin. Cesta nám utekla docela rychle. A už jsme byli tam. V Markvarticích. V šatně jsme se převlékli do našich zelených dresů a šli do tělocvičny se rozehrát. Cvičili jsme přihrávky, nájezdy a souboje o míček.

První náš zápas byl s Chřipskou. Bohužel jsme ho 1:0 prohráli. Gólu jsme opravdu litovali, protože spadl v posledních vteřinách hry. Další zápasy jsme také prohrávali, setkali jsme se zde s mnohem lepší kvalitou hry. Všichni jsme hráli jako o život, ale vítězství jsme si obhájili jen v jednom zápase. Proto jsme skončili páté z šesti.

Přesto jsme hru brali s optimismem, důležité bylo, že jsme si zahráli. Užili jsme si tu spoustu legrace. Byla jsem na skvělém výletě se skvělou partou holek. Skvěle jsme si tu zahráli skvělý florbal.

Musím ale říci, že tu bylo i pár nepříjemných chvil. A to mezi jednotlivými .protihráčkami a námi. Často jsme se setkali s tím, že nám při hře hrubě nadávali. Nebo jedné z našich hráček dali do batohu dvé vykouřené cigarety. Chování některých holek bylo opravdu hnusné.

Dobře jsme si ale rozuměli s Chřibskou, navzájem jsme si hlasitě fandili a v autobuse jsme si i pěkně povídali.

Florbalu bych se chtěla věnovat stále. Hledám nějaký blízký tým, který trénuje několikrát týdně. Jak jsem říkala, strašně mě to baví.

Na jaře letošního roku jedeme na soutěž znovu. Snad si tentokrát povedeme líp, alespoň já budu dělat, co bude v mých silách. A možná i to, co v nich nebude. Tak nám držte palce, jestli vyhrajeme, tak vám zase napíšu.

Ale teď už jdu trénovat.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (1)

Příspěvek z 1. ledna 2014 ve 12:23.
SarinkaKarolinka v něm napsala:

Můj názor

Velmi zajímaví článek. Mě také velmi baví florbal a napsala jsem o tom článek. Asi ho neumím tak dobře jako ty, ale to nevadí. Tvůj článek se mi velmi líbil44444