Úvod

Genetika není zrovna jednoduchá záležitost. Občas je ale fajn o ní něco málo vědět. Třeba při chovu se tato znalost hodí. Proto si dneska ukážeme, jak lze předpovědět barvu mláďat pískomila. A i kdybyste nakonec chtěli chovat jiné zvířátko, genetika funguje všude na podobném principu, tudíž si jsem jistá, že se vám obsah článku bude i tak hodit.

Dominantní a recesivní gen

Každý gen je buď dominantní, nebo recesivní. Dominantní gen se značí velkým písmenkem, např. (A), a je vždy silnější než recesivní gen, který se značí malým písmenkem, např. (a). Když se sejdou oba tyto geny, barvu vždy určí dominantní gen. Recesivní gen se však nikam neztratí, jen se schová a neprojeví.

Geny určující barvu pískomila

Barva pískomila je řízena celkem 7 geny. My se ale v tomto článku budeme zabývat pouze pěti z nich, protože ty zbylé dva barvu nijak zásadně neovlivňují. Začneme tím nejvíce zásadním, co se týče zbarvení, a tím je E (Extension locus), který určuje, zda bude mít pískomil odstín zlaté či černé barvy. Odstín černé barvy se objeví, pokud má pískomil aspoň jeden dominantní gen (E). V případě, že má pískomil dva recesivní geny (ee), bude zbarvení zlatavé. Snad jedinou výjimkou je zbarvení argente, kde je sice přítomen dominantní gen (E), ale přesto je pískomilovo zbarvení spíše dozlatova.

Další gen, který zásadně ovlivňuje vzhled pískomila, je P neboli Pink-eye dilution locus. A jak už z jeho názvu napovídá, tento gen určuje barvu očí, které jsou buď černé, nebo červené. Ovlivňuje však i řadu dalších důležitých faktorů jako například zesvětlení kožíšku. Pokud je aspoň jeden gen (P) dominantní, pískomil skončí s černýma očima a tmavším kožíškem. Pokud má však dva recesivní geny (pp), bude mít pískomil červené oči a kožíšek bude světlejší.

A (Agouti locus) určuje, zda bude mít pískomil bílé bříško či nikoliv. Pískomilové, co mají dva recesivní geny (aa), mít bílé bříško nebudou.

C (Albino locus) je asi nejvíc zajímavý, díky většímu množství recesivních genů, které se u něj mohou objevovat. Pískomilové s tímto recesivním genem můžou mít jak bílou barvu, tak i různé siamese, burmese a další zbarvení.

A poslední gen, kterým se budeme zabývat, je Sp (Spotting locus). Pískomil, který má tento gen dominantní, bude mít růžové drápky a bílé znaky (nejčastěji na hlavičce a kolem krku). Doporučuje se nemnožit dva pískomily s tímto genem, neboť mívají menší vrhy, protože mláďata se dvěma dominantními geny Sp umřou ještě před narozením. Tak na to bacha.

Příklad

Pro lepší pochopení toho, jak to funguje, uvedu zjednodušený příklad. Máme dva pískomily: hnědého (AA) a černého (aa). Každý potomek dostane od rodičů náhodně jedno jejich písmenko. Protože první rodič může dát pouze (A) a druhý pouze (a), potomstvo bude mít vždy (Aa). A protože dominantní gen (A), pokud je tedy přítomen, určuje vždy barvu, budou všechna mláďata hnědá. Tak jednoduché to bohužel není, ale jako příklad to stačí.

Barvy a jejich genotyp

Nyní se podíváme na různá zbarvení a jejich genotyp. Hvězdička zobrazuje gen, který nelze zjistit jinak než chovem.

A* C* E* P* = agouti aneb hnědý pískomil s bílým bříškem
aa C* E* P* = černý
A* C* ee P* = alžíran aneb tmavě žlutý pískomil s bílým bříškem
aa C* ee P* = nutmeg aneb zlatý pískomil s černým melírem, v mládí pouze zlatý
aa C* E* pp = šedý s červenýma očima
aa C* ee pp = red fox aneb tmavě žlutý pískomil s červenýma očima
A* C* E* pp = argente aneb béžový pískomil s červenýma očima
A* C* ee pp = yellow fox aneb zrzavý pískomil s červenýma očima
** c(h)c(h) ** pp = bílý pískomil s červenýma očima
A* c(b)c(h) ee P* = bílý pískomil s černýma očima
aa c(b)c(h) E* P* = siamese aneb světle šedý pískomil s tmavším ocáskem, tlamičkou a nožičkami
aa c(b)c(b) E* P* = burmese aneb světle hnědý pískomil s tmavším ocáskem, tlamičkou a nožičkami
** c(h)c(h) ** P* = himalayan aneb bílý pískomil s tmavším ocáskem, tlamičkou a nožičkami

Křížení genů

Aby pro vás byla další část článku a následný kvíz lehčí na porozumění, napsala jsem vám sem všechny kombinace, které se můžou objevit. Vždy spolu křížíme jen stejná písmenka. Nemůžeme křížit např. gen A s genem E.

AA + AA = AA
AA + Aa = AA, Aa
Aa + Aa = AA, Aa, aa
Aa + aa = Aa, aa
aa + aa = aa

Příklad z praxe

A nyní si ukážeme opravdový příklad. Máme samečka šedé barvy s genotypem (aa CC Ee pp) a samičku černé barvy s genotypem (aa CC Ee Pp).

Tímto postupem budeme příklad řešit:

1. Z tabulky výše víme, že aa + aa = aa. Napíšeme si tedy (aa ** ** **).
2. CC + CC = CC. Ke genotypu si tedy připíšeme CC (aa CC ** **).
3. Teď už se ale setkáváme s případem, kdy v obou genotypech rodičů jsou malá i velká písmenka. To ale vůbec nevadí, protože víme, že Ee + Ee = EE, Ee, ee. Protože se EE a Ee ve výsledku projeví stejně, napíšeme si pouze kombinace s E* a ee, tedy (aa CC E* **) a (aa CC ee **).
4. A už to skoro máme. Mrkneme do tabulky a víme, že pp + Pp = Pp, pp. Máme tedy čtyři možné kombinace (aa CC E* Pp), (aa CC E* pp), (aa CC ee Pp) a (aa CC ee pp).
5. Teď už jenom stačí kouknout na to, jaký genotyp má kterou barvu, a hned víme, že mláďata těchto dvou pískomilů budou buď černá, šedá, barvy nutmeg, nebo barvy red fox.

Kvíz

Zdroje

• Myšárium Bodlinka
• Gerbil Genetics