Halloween je můj nejoblíbenější svátek v roce. Pokaždé se na něj těším, a i když se u nás moc neslaví, jsem ráda aspoň za těch pár dekorací, co jsou v místních obchodech. Letos jsme s mamkou dostaly nápad, že bychom se mohly podívat do naší zoo, která je v tento den každý rok vyzdobena dýněmi, které si tam můžete sami vyřezat.

Halloween v zoo

Byl to super nápad, a jen co jsme překročily brány zoo, připadala jsem si jako ve snu. Stovky dýní, každá jiná, malá, velká, usměvavá nebo s hrozivě vyceněnými zuby. Nemohla jsem úžasem ani zavřít pusu, protože dýně jsou na Halloweenu moje nejoblíbenější věc.

Pomalu jsme si prohlížely každou dýní a najednou máma vykulila oči a zašeptala: „Podívej, není to herec Oldřich Navrátil?“ Na chvíli jsem nechala dýně dýněmi, zvedla oči a opravdu. Připomínal mi pana Bajzu ze seriálu Bylo nás pět, jen vypadal trochu starší. Napadlo nás ho poprosit o fotku. Než jsme se ale vzpamatovaly, začal nám pomalu mizet z dohledu. „Pojď, dohoníme ho,“ zavelela jsem a už jsme za ním pelášily. Najednou se klidná prohlídka dýní v zoo změnila v běh za pražským umělcem.

Během jeho nahánění ale máma znejistěla, je to vůbec on, co když jemu jen podobný, kde by se tady jen tak vzal? Ale po pohledech ostatních kolemjdoucích, kteří se za ním také otáčeli a usmívali se na něj, jsme se obě ujistily, že je to on. Když jsme ho dohnaly, požádaly jsme ho obě o fotku. Souhlasil a my tak měly ještě větší radost z toho, že jsme se rozhodly do zoo jít.

Halloween v zoo

Byl to báječný zážitek a vlastně i první fotka s opravdovým hercem. Znovu jsme se začaly věnovat prohlídce dýní a v jedné z beden jsem si našla tu svou, kterou jsem si mohla, jako mnoho dalších návštěvníků, vyřezat a zapálit v ní svíčku.

Halloween v zoo