Ještě než vám to prozradím, připomenu, že Martin Klásek propůjčuje hlas mně a taťuldovi a Helena Štáchová zase Máničce a paní Kateřině alias bábince. Možná vás překvapí, jak může dospělý člověk promlouvat hlasem dítěte?! Takové hlasové poloze se říká fistule.

Ne každý k ní má dispozici a pokud ano, musí ji  dlouho trénovat, až se mu její užívání stane samozřejmostí. A právě takovou "fistulkou" mluví Martin Klásek mě a Helena Štáchová Máničku. Ještě pro pořádek bych zde dodal, že našeho pejska Žeryka svědomitě štěká tiskový mluvčí divadla Mirek Polák.

Proč jsem tedy pro naše dnešní setkání vybral fotografie Martina a Heleny? K všeobecnému překvapení – tedy nás loutek i loutkoherců – jsme totiž  v divadle zjistili, že Martin hraje mně a taťuldu již 30 let! Tento fakt vyprovokoval k počítání Máničku (to víte, nechtěla zůstat pozadu) a tak zjistila, že ji Helena mluví dokonce 45 let a bábinku – tedy paní Kateřinu - 40 let!

"To to letí! To to letí!" říkali všichni překvapeně a pokyvovali hlavami. A tak mě napadlo zapátrat v našem albu po fotografiích Martina a Heleny, když byli ještě dětmi. A protože s taťuldou hrajeme divadlo již 80 let, zajímalo mě, jestli se jako malí byli u nás v divadle podívat. A tak jsem se Martina a Heleny zeptal ne jejich první "hurvínkovsko-spejblovskou" vzpomínku. A protože dáma má přednost, zde je jako první vzpomínka Heleny Štáchové: 

Helena Štáchová jako malá.

"Poprvé jsem Spejbla s Hurvínkem viděla ještě jako malá holčička ve hře Franka Weniga a Josefa Skupy Hurvínek mezi broučky. Můj první divadelní zážitek ale neproběhl právě idylicky. Nic nenasvědčovalo tomu, že se Divadlo Spejbla a Hurvínka stane jednou mým osudem. V první třetině hry totiž Hurvínek vyvolá ducha.

A právě ten mě tak polekal, že jsem svým neutuchajícím řevem rušila ostatní dětské návštěvníky do té míry, až mě moji nebozí rodičové museli z divadla vynést. Jak je ale z pozdějšího života běhu jasné,  tato okultistická mezihra můj vztah k Hurvínkovi nepoznamenala. Dokonce již krátce po tomto děsivém zážitku, když jsem si měla vybrat dárek a rozhodnout se mezi živou myškou, po které jsem velice dlouho toužila, a látkovou hračkou Hurvínka, vyhrál to Hurvínek na celé čáře. A jak se ukázalo nejen tehdy."

Helena Štáchová půjčuje svůj hlas Máničce a paní Kateřině.

A první vzpomínka Martina Kláska? Tady je:

"Matně si vzpomínám že jsem Spejbla s Hurvínkem uviděl poprvé v knížce Franka Weniga Spejbl, Hurvínek a Kašpárek na cestách s půvabnými ilustracemi Josefa Skupy. Mohlo mně být asi tak osm let. Další setkání se konalo přibližně v roce 1968, kdy jsem Hurvínka s Máničkou slyšel zpívat tehdejší superhit Láska nebeská. Tenkrát jsem tyto loutkové hrdiny začla vnimat jako skutečné hvězdy.

Martin Klásek u dortu s první svíčkou.

"Na živo" jsem je pak měl možnost spatřit až o pár let později v jejich pražském působišti, a to ve večerní komedii Miloše Kirschnera Mnoho Spejblova povyku pro nic. Bylo to pro mě setkání naprosto fascinující, Tehdy jsem poprvé zauvažoval, že pokud se budu profesionálně věnovat divadlu, pak to bude divadlo marionetové."

Martin Klásek s Hurvínkem a Spejblem.

Ale teď už k okamžiku přítomnému. Srdečně vás tímto zvu na představení Martina Kláska Hurvínek a zrcadlo.