Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Historický šerm

    Co je to historický šerm a šerm obecně? Co obnáší? Seznamte se s různými druhy soubojů a jejich dnešních provedeních a podrobněji se zbraněmi.

    K létu patří i přehlídka starého šermířského umění. Tak jako třeba na hradě Kámen. , © MAFRA

    O středověk, rytířství a šerm jsem se začala zajímat po zhlédnutí několika filmů s touto tématikou. Dnes je tomu už něco málo přes dva roky, co se věnuji historickému šermu, patřím do skupiny SHSŠ Todesmüde Fechter.

    Historie šermu sahá až do starověku a do dob dávno minulých. Už v době kamenné se spory řešily násilím, lovy byly na denním pořádku a jedna z nejhojněji nacházených archeologických památek z této doby jsou zbraně, podobně jako různé ozdoby a mísy.

    Troufnu si ale tvrdit, že každý z nás spolehlivě pozná pazourek a zařadí ho do období spíš, než několik tipů keltských keramik.

    Počátek šermu bych zařadila někam do počátku usazování, na přelom mladší doby kamenné (Neolitu) a počátku doby bronzové (případně do období tzv. Chalkolitu - doby měděné), neboť právě zde se lidé začali usazovat do sídel, stavět si domy, zrodilo se zemědělství a rolnictví a tím také započaly souboje o nejlepší možné místo na usídlení.

    Kmeny se začaly napadat a drancovat svá obydlí, toužily po kořišti a majetku. A bez prvních primitivních nauk boje by to podle mě rozhodně nešlo. Šerm se vytříbil v dobách keltských, slovanských, germánských, dobách vikingů, rozmachu dosáhl v Egyptě, Indii, Arabii, v Řecku, celkově v celém antickém období (ale i před ním) a hlavně v říši s největším potenciálem, v Římě.

    A jak započaly války, dobývání a různá tažení, dostal se šerm, stejně jako taktika boje, na vrchní příčky priorit a vážených umění. V dobách, kdy se v Řecku kolébalo sochařství, literatura a filozofie, stál šerm jako vůdčí potenciál v čele celé říše.

    Pak nadešly boje Římanů a domorodých obyvatelů Británie, pád Západořímské říše, boje legendárního krále Artuše o bezsaské anglické království, středověk, stěhování národů, Karel Veliký a s přelomem prvního tisíciletí i křížové výpravy.

    V těch dobách se velmi často používaly meče, gladiusy jako přežitek z doby římské říše a tesáky.

    Moderní šerm vznikl v románských zemích v 16. až17. století. Nyní je tradičním olympijským sportem, kupříkladu jako součást moderního pětiboje. Řídí ho Mezinárodní šermířská federace (FIE), založená roku 1913. Předepsané je speciální oblečení s maskou (oblečení je dnes nejčastěji z kevlarových vláken - na mezinárodních soutěžích je povinné, maska chránící hlavu je z kovového pletiva).

    Bojuje se fleretem, kordem, což jsou bodné zbraně a šavlí, která je bodnosečná. Zásahová plocha u fleretu je trup, u kordu celé tělo a u šavle část těla od pasu nahoru. Fleretem a kordem může šermíř soupeře zasáhnout jen hrotem, u šavle platí zásahy jak hrotem, tak celou čepelí.

    Maximální délka čepelí se pohybuje od 80 do 90 cm, váha zbraní je mezi 0,5 a 0,75 kg. V zápase je nutno zasáhnou protivníka pětkrát v časovém limitu 3 minut, jestliže šermíř docílí zásahů rychleji, je zápas ukončen.

    Končí-li zápas nerozhodně, rozhoduje následující zásah.

    Školy šermu

    Německá škola: zaměřuje se na hrubou sílu, dvouruční nebo jedenapůlruční zbraně, sekyry, tesáky, palcáty, meč a štít. Její vrchol nastal ve 14. až 15.století. Jejím nejvýznamějším mistrem je Johann Lichtenauer, který mezi prvními popsal tento bojový styl a to na sklonku čtrnáctého století.

    Italská škola: zaměřuje se na rapír. Dává se zde masivně přednost bodu před sekem a díky jednoručnímu držení se uvolňuje levá ruka, která je italskou školou zakomponovávána do soubojů například s druhým rapírem, dýkou nebo pláštěm. Prvním doloženým mistrem je Fiore dei Liberi. Tato škola se rozvíjela od 16. do 17. století, ale můžeme jí počítat za stále živou a využívanou.

    Španělská škola: zaměřuje se na boj se zvoncovým rapírem s prodlouženou příčkou v kombinaci s levoručním rapírem nebo pláštěm. Dává velký důraz na eleganci, taneční kroky a geometrii, převážně tedy kruhy. Významným, zakládajícím mistrem je Jerónimo Sánchez de Carranza. Jejím obdobím je 16. a začátek 18. století.

    Francouzská škola: zaměřená na boj s kordíkem - fleretem. Charakteristický je přímý pohyb a útok. Také se zde rozmachuje estetika a rytířské pozdravy. Vznik školy je připisován Henrimu de Sainct-Didier, avšak svou danou podobu dostala až ve 17. století. Je také počítaná jako živá škola, využívaná pro olympijský šerm.

    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!