Mezi všemi psychickými nemocemi způsobují poruchy příjmu potravy největší množství úmrtí, konkrétně nejvíce anorexie. Počkat, to není ta stejná věc? Není. Anorexie je porucha příjmu potravy, ale ne naopak. Dalšími těmito poruchami jsou například bulimie nebo záchvatovité přejídání. A co to tedy přesně je?

Anorexie

Nejrozšířenější je anorexie. Její příznaky mohou být omezování příjmu jídla, počítání kalorií (a kalorický limit na den), nadměrné cvičení a další. Hlavním důvodem je touha po hubenosti, ale není jediný. Může za tím stát i třeba pocit bezmoci a potřeba mít něco pod kontrolou – v tomto případě váhu. U každé osoby může být důvod jiný.

Následky anorexie můžou být rapidní úbytek váhy, nadměrné vypadávání vlasů či tvorba pupínků. Avšak to, že někdo tyto příznaky má, vždy nutně neznamená, že má anorexii. Pokud máte starost, s danou osobou si promluvte nebo se svěřte dospělému, kterému věříte – učiteli, rodiči či odborníkovi.

Bulimie

Bulimie spočívá v přejídání a následném vyzvracení jídla. Cíl je opět stejný jako u anorexie – shodit váhu. Být co nejhubenější to jde.
Kromě problémů stejných jako u anorexie u ní hrozí třeba problémy se zuby, krvácení dásní, oteklý obličej nebo poškození hltanu.

Záchvatovité přejídání

Záchvatovité přejídání se na první pohled nemusí zdát jako porucha příjmu potravy, ale je tomu tak. Jde o nadměrnou konzumaci jídla v reakci na stres, strach, smutek a jiné negativní emoce nebo jiné psychické poruchy jako posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) nebo deprese.

Osoba trpící záchvatovitým přejídáním často jí bez pocitu hladu, cítí se, jak kdyby nemohla přestat jíst a jako kdyby nad jídlem neměla kontrolu. Po záchvatu se objevuje psychický diskomfort, deprese nebo pocit beznaděje.

Co je Wl motivation na sociálních sítích?

Na sociálních sítích (nejvíce na TikToku) jsou rozšířená tzv. „weight loss“ videa, v doslovném překladu „ztráta váhy“, zaměřující se právě na toxickou motivaci do vynechávání jídel, zvracení, nadměrného cvičení a podobně.

Ať už od rozšířenějších influencerů toužících po shlédnutí nebo teenagerů s poruchou příjmu potravy. Internet je bohužel plný videí o PPP a jen zřídka kdy o její léčbě. Mladí lidé postují svoji váhu, „dietu“, cvičební rutinu, motivaci a různé metody za účelem najít si svého weight loss buddy, tedy přítele na ztrátu váhy, či motivovat ostatní, s myšlenkou, že dělají dobrou věc.

Moje zkušenosti s PPP

„Prostě se najez.“ je věta, kterou jsem za svůj boj s poruchou příjmu potravy slyšela asi nejčastěji. A chápu to, někteří lidé těžce pochopí situaci, do které se nedokážou vžít. Jak to tedy člověk s problémy s jídlem vidí, jaké k tomu má důvody, jak mu pomoct a co neříkat?

Důvody mohou být u každého různé. U anorexie a bulimie je většinou cíl stejný, a to zhubnout. „A Stehlo, může někdo mít anorexii i bulimii najednou?“ Může. Stejně tak jako může někdo mít najednou kašel a horečku, může mít někdo i více psychických poruch. Plno lidí trpících PPP má také OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu), jelikož to jde víceméně ruku v ruce.

Jaké jsou teda příklady důvodů?

Touha zapadat. Což byl z části i můj důvod. Většina holek z mojí třídy a mého okolí je hubenější než já, proto jsem toužila po úbytku váhy a zapadnutí, protože když budu vypadat jako ony, budou mě mít radši, ne?

Dalším důvodem je tělesná dysmorfie (BDD), kdy člověk vidí svoje tělo jinak, než je realita. Osoba s tělesnou dysmorfií na svém těle vidí a touží změnit nedokonalosti, které vidí pouze ona.

Láska. Mnozí lidé, nejčastěji náctiletí a toužící po vztahu, by udělali cokoliv, aby získali pozornost osoby, která se jim líbí, i když to ohrožuje jejich zdraví. A jednou z možností, jak tu pozornost získat, pro ně bývá často bohužel i porucha příjmu potravy.

Mnohdy jde i o negativní vliv společnosti. Sociální sítě, ale i časopisy pro ženy a online články jsou plné titulků typu „Jak doma shodit 5 kg za týden?“ Pravda ale je, že neexistuje rozmezí váhy, které člověka udělá magicky šťastného, a změna postavy nezaručuje vyšší sebevědomí.

Důvodů může být i daleko víc a každý je validní.

Co radši neříkat?

Bodyshaming (kritizování těla) má mnoho podob. Od nevinných komentářů přes špatně mířené lichotky po snahu pomoct.

„Aha, takže nenarážet na to, že je někdo tlustý?“ Skoro. Stejně jako se plno lidí snaží shodit, někteří lidé se snaží přibrat. „Měl/a bys přibrat“ tedy může být stejně škodlivé jako „měl/a bys shodit“, i když dobře míněné.

I přes to, že se média soustředí převážně na ženy, poruchou příjmu potravy mohou trpět i muži. Další mýtus je, že osoba s touto poruchou je vyzáblá na kost a trpí podváhou. To není pravda. Tito lidé mohou mít různé typy těla a různé postavy. A u některých ani nejde o úbytek váhy.

Jak tedy někomu s poruchou příjmu potravy pomoct?

Pokud se vy potýkáte s poruchou příjmu potravy nebo znáte někoho, kdo se s ní potýká, svěřte se prosím odborníkovi, případně se můžete svěřit alíkovské poradně, anonymně na Lince bezpečí nebo na webu Anabell speciálně zaměřeném na poruchy příjmu potravy. Hlavně pamatujte, že v tom nejste sami.