- Říše: Animalia (živočichové)
- Kmen: Chordata (strunatci)
- Třída: Mammalia (savci)
- Nadřád: Afrotheria
- Řád: Tubulidentata (hrabáči)
- Čeleď: Orycteropodidae (hrabáčovití)
- Rod: Orycteropus (hrabáč)
- Druh: Orycteropus afer (hrabáč kapský či aardvark)
Hrabáč kapský je velmi zajímavé zvířátko. Vždycky se na něj při návštěvě zoologické zahrady moc těším.
Je to živá fosilie, poslední přežívající druh z řádu hrabáčů a vyskytuje se endemicky (endemit je zvíře, které se nenachází nikde jinde než na jednom konkrétním místě) v subsaharské Africe, což je území Afriky bez její severní části. Od pradávna je obdivován pro svoji nebojácnost při dobývání potravy. Dříve byl nazýván kuťoš (od kutat) – např. v cestopisech Emila Holuba. Předpokládá se, že mohl hrát svou důležitou roli i ve staroegyptské mytologii. Egyptský bůh pouště, moře, války a temnoty Sutech je zobrazován s hlavou, která se velice podobá hrabáčovi.
Jak vypadá?
Má zavalité a téměř lysé tělo, které pouze na hřbetě pokrývají řídké štětiny. Je béžový, na břiše a hlavě narůžovělý. Jeho sloupovité končetiny mají mohutné drápy, zadní jsou delší než přední; na předních má čtyři prsty, na zadních pěr. Má silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, který mu pomáhá k postavení se na zadní nohy. Jeho hlava je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou velmi malé, zato boltce jsou dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Když spí, tak si je skládá podél hlavy. Má zcela ojedinělou stavbu chrupu, zuby mu stále dorůstají a nemají kořeny.
Hrabáč Zoo Plzeň 2, © Zoo Plzeň
Co mu chutná?
Baští hlavně mravence (v období sucha) a termity (v období dešťů) ve všech vývojových stádiích. Silnýma nohama během chvilky rozbije stěnu termitiště a zmatený hmyz nemá šanci. Při svém hrabání je ale velmi hlučný, a to se mu může stát i osudným, když přiláká noční dravce. Pak si na něm naopak pochutnají lvi či hyeny… Při hrabání uzavírá své uši. Chrání je tak proti prachu. Potravu polyká v celku a drtí ji až v žaludku.
Jak žije?
Je to noční tvor, většinou samotář. Pohybuje se velice pomalu a rozvážně. Je velmi plachý. Při hledání potravy dokáže v noci urazit až 5 km. Někdy přespává v jednoduché noře s jedním východem, do které se tak akorát vejde. Většinou však buduje noru s více chodbami – až osmi. Před spaním vstup zazdí a nechává si jen malinký otvor na dýchání. Když se večer probudí, tak malinko pootevře doupě a sleduje okolí. Pak pomalu vyleze ven a zadupe. Když se neobjeví predátor, tak vyrazí na lov.
Hrabáč kapský - spící
Jak se množí a jak dlouho žije?
Samci své území značkují. Samci i samice za sebou zanechávají pachovou stopu. Období říje je v březnu až dubnu (na severní polokouli) a v říjnu až prosinci (na polokouli jižní). Samice je březí 7 měsíců. Mláďata se rodí v noře. Oči nemají zalepené, ale matku začínají sledovat až ve druhém týdnu života, kdy ji začnou doprovázet i mimo noru. Většinou se rodí pouze jedno mládě o hmotnosti okolo 1,8 kg. První 3–4 měsíce saje mateřské mléko a od 6. měsíce je už úplně samostatné a přesouvá se do svého vlastního hnízda. Pohlavní dospělosti hrabáči dosahují ve 2. roce života. Ve volné přírodě se dožívají až 18 let, v zajetí až 23 let.
Historie chovu v zoo
V zoo je chován jen vzácně. První jedinec byl v londýnské zoo v roce 1869. První rozmnožování se podařilo v roce 1962 v Zoo Frankfurt nad Mohanem. První úspěšný odchov (umělý) se povedl v roce 1967 ve Spojených státech amerických a první přirozený odchov se zadařil roku 1969 v Zoo Artis Amsterdam.
Naše zoo
- Zoo Praha (od 1979, několikrát se zde rozmnožil, naposledy 22. 4. 2018)
- Zoo Dvůr Králové (od 2014, 2017 se zde narodilo historicky první mládě)
- Zoo Olomouc (od roku 2017 samec, od března 2018 samice) – odchov ze Zoo Praha
- Zoo Plzeň (od roku 2019 samice ze Zoo Antverpy)
Ekologický přínos hrabáčů
- Jejich opuštěné nory se stávají často úkrytem pro jiná zvířata – využívají je např. prasata bradavičnatá, psi hyenovití, hyeny, veverky, ježci, netopýři, mangusty, ale i ptáci a plazi.
- Snižují stavy mravenců a termitů, což má obrovský význam pro udržení rovnováhy v daném ekosystému.
Určitě se běžte na tohoto komického krasavce do některé zoo podívat!
Zde se můžete podívat na video:
