Jednou jsem navrhla tričko, které mělo sytě vínovou barvu. Na tričku bylo zajímavé i to, že mělo jen jedno ramínko a lemovaný okraj. Prostě se mi moc líbilo. Hned jak jsem ho dokreslila, tak jsem musela papír pověsit na moji návrhářskou nástěnku.

Na Vánoce jsem dostala šicí stroj, který jsem tak dlouho chtěla. Postupně jsem se učila šít, už jsem si troufla i na těžké věci a jednou, když jsem zrovna neměla žádný nápad, mi do oka padlo moje vínové tričko. Musela jsem poprosit maminku, abychom hned jely do nejbližší galanterie. Maminka povolila a už jsme jely. V galanterii jsem si koupila sytě vínovou barvu a nit. Když jsem přijela domů, začala jsem vypočítávat šířku a výšku a potom jsem si ještě načrtla, jak musí vypadat každý díl, a začala jsem šít.

Tričko mi trvalo ušít týden. Moc se mi líbilo. Když jsme šly s kamarádkami ven, musela jsem tričko vytáhnout ze skříně a hned si ho obléct. Kamarádky se vyptávaly, kde jsem ho koupila, a když jsem řekla, že jsem ho ušila, tak mi chvíli vůbec nevěřily. Dokonce ani já jsem nemohla uvěřit, že se mi něco takového povedlo. Tričko nosím dodnes a moc se mi líbí. Proto vám chci říct, ať se rozhodně nebojíte zkoušet nové věci.