Tento svátek bychom v kalendáři našli druhého února (2. 2.). Jedná se o den, který připadá na 40. den po narození Ježíše Krista. Hromnice jsou posledním dnem, kdy se sklízejí vánoční stromečky i betlémy, protože právě tímto svátkem končí Vánoce.
Kromě křesťanského svátku „Uvedení páně do chrámu“, kdy podle Lukášova evangelia se Marie a Josef vydali se čtyřicetidenním Ježíškem do chrámu (židovská tradice), kde svého syna symbolicky zasvětili Bohu, se jedná i o svátek keltský. Je to svátek příchodu jara.
Lidé věřili, že právě v tento den (2. února, dnes Hromnice), se střetává magická síla zimy a jara. Započala tak obnova země a všeho, co na ní rostlo a žilo. Na přelomu ledna a února se začínají probouzet některé rostliny a rodí se první mláďata. Symbolem Hromnic jsou sněženky.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), © André Karwath aka Aka
Slovanská podoba tohoto svátku měla spojení s bohem Perunem, bohem hromu a blesku, který se v tento den probouzel ze zimního spánku. Lidé v tento den uklízeli po zimě, čistili topeniště a vymetali stáje. Také se stavěly hranice. Tyto posvátné ohně měly dům očistit a zahnat zlé duchy. Muselo se mluvit pouze slušně (bez vulgarismů), aby si lidé na sebe nepřivolali nějaké neštěstí. Lidé se také nesměli radovat a tancovat, přesto se oslavoval návrat světla a prodlužoval se den.
Hromničky
Videa
Už od desátého století se na Hromnice v kostelech světily svíčky – hromničky. Tyto svíčky si poté lidé nosili domů na ochranu sebe i svých obydlí. Jedná se o svíčky, které symbolizovaly Krista, ale také příslib věčného života. Zapalovaly se při bouřkách jako ochrana před bleskem, ale i samotným ďáblem.
Tyto svíčky měly chránit před špatným počasím a letními bouřkami. Svítily na cestu umírajícím. Na Chodsku se jim dávaly do rukou, jindy se pokládaly vedle jejich lože. Hospodáři na Chrudimsku třikrát obcházeli, po návratu z kostela, s hromničkou v ruce včelí úly.
Pomocí hromniček se také léčilo. Při horké nemoci držely báby kořenářky dotyčnému pod bradou dvě zkřížené hromničky, poté se měl s pomocí Boha a panny Marie uzdravit. Církev proti těmto pověrám ostře vystupovala, přesto se s těmito svíčkami „čarovalo“ až do počátku 20. století.
Hospodyně měly zakázáno o Hromnicích šít. Lidé věřili, že pokud by dívka vzala do ruky jehlu, hrot jehly by přitáhl blesk a celé stavení by mohlo shořet. Nesmělo se žertovat, tancovat ani klít. Kdo toto porušil, zemřel „bez světla“.
Pranostiky
Nejznámější pranostikou je „Na Hromnice o hodinu více.“, co však tato pranostika znamená? Jde o to, že 2. února by měl být o hodinu delší den, než tomu bylo při zimním slunovratu, který bývá 21. prosince. Další pranostiky se týkají počasí nebo zvířat:
- Na Hromnice o hodinu více.
- Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
- Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
- Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
- Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
- Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Zdroje:
- Hromnice na Wikipedii
- Uvedení páně do chrámu na Wikipedii
- Hromnice na křesťanském webu pro děti
- Pohanské vítání jara i den významný pro Křesťany
- Hromnice na ceskazceska.cz
- Hromnice na webu vimjakna.cz
- Hromnice – význam a tradice s tím spojené
- Hromnice – tradice
- Hromnice na mb-net.cz – soubor
- Hromnice ve zvycích na Šumavě