Alíkovina

Hrozba

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Jsem v posteli a pokouším se usnout. Je devět hodin. Jak minuty ubíhají, tak se oči čím dál více zavírají. Jakmile jsem je měl zavřené pět minut, tak jsem usnul a začal se mi zdát sen.

Ilustrační fotografie, © Profimedia.cz

Ocitl jsem se v obývacím pokoji mé rodiny. Tam byl Ikkaku Madarame a Yumichika Ayasegawa - postavy ze seriálu jménem Bleach. Když jsem se jich zeptal, co tu pohledávají, tak Ikkaku mi řekl, že se zde schovávají před velmi silným Hollow, který má na město zaútočit zítřejší ráno. Já jsem jim řekl, že bychom měli jít do společenství duší a zavolat posily. Ikkaku mi na to řekl, že ano, ale až po večeři. 

Já jsem šel do kuchyně udělat dva párky v rohlíku. Po té, co jsem je udělal, tak jsem vzal dvě skleničky a nalil do nich vodu se šťávou. Mezitím se Yumichika bavil s Ikkaku. Ten řekl, že jejich hostitel není příliš krásný, a že by s ním ani za mák nebojoval. Ikkaku na to řekl, že podle něj není důležitý vzhled ale síla a že až toho prázdného zneškodní, tak ho vyzve na přátelský souboj. Yumichika mu na to řekl, že pokud s ním chce bojovat, tak by neměl používat svůj Zanpakutou, protože on žádný nemá, jelikož to je člověk. Ikkaku mu na to řekl, že dobrá, protože čest je pro něj důležitá. 

Potom, co Yumichika s Ikkaku spolu domluvili, tak jsem přinesl tácek s párky v rohlíčku a šťávou. Jakmile to uviděli, tak si dali do nosu. Po jídle mi Ikkaku řekl, že by tu měl někdo hlídat, kdyby náhodou přišel prázdný dřív nebo by přišli jiní prázdní. Já jsem mu řekl, že on se mi zdá z nás tří ze všech nejsilnější, tak by tu měl hlídat on. Ikkaku byl polichocen a řekl, že klidně obětuje svůj život, aby toto město ochránil. Poté, co tuto větu dořekl, tak se otevřela brána do společenství duší. 

Yumichika mi řekl, že hned musíme jít, protože brána bude otevřená jenom na chvíli. Já jsem s ním hned vyrazil. Cesta byla příznivá, ale pořád se za námi bortila. Jelikož jsem dlouho neběžel, tak jsem se poměrně zadýchával. Dobře jsem ale věděl, že pokud poběžím pomalu, tak zůstanu mezi světem duší a lidským světem uvězněný navždy, tak jsem prudce zrychlil, že měl Yumichika co dělat, aby mi stačil. 

Konečně jsme dorazili do světa duší. Rychle jsme běželi na velitelství Společenstva duší. Tam všechny zburcovali. Poté, co velitelství předali tuto zprávu, tak jsem jim nabídl, že jim velice rád pomůže Ukitake Juushiro a jeho kamarád Ukitake Juushiro, který jak je známo, nemá rád boje, ale pro svého kamaráda by udělal první poslední. Jakmile se Ukitake Juushiro dostavil, tak všichni čtyři vyrazili. 

Cesta zpátky už byla o něco těžší pro mě a pro Yumichika, protože jsme už ztratili trochu energii při cestě do společenstva duší. Nakonec jsme ale tento hendikep překonali a do světa lidí jsme dorazili přesně tehdy, když se objevil Hollow. Jelikož na prázdného byli čtyři bohové smrti, tak byl snadno poražen. Po jeho poražení jsem se probudil. 

Vstávalo se mi dobře, protože jsem udělal dobrý skutek a díky mně a bohům smrti se městu, ve kterém žiji, nic nestalo.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 11. srpna 2015 v 8:36.
konemy v něm napsala:

Hm.

Moc mě to nebaví a je to slohově špatné a nečtivé. Samé: " Když se stalo něco, tak jsem udělal něco...

Příspěvek z 11. srpna 2015 v 8:34.
konemy v něm napsala:

Hm.