Druhý den jsem se vzbudila, vzala váhu a hned z rána bez snídaně jsem se začala vážit. Jeden den bez jídla a už kilo dole, říkala jsem si a byla jsem na sebe pyšná. Bohužel se to trošku zvrtlo.
Začalo mi být špatně, kručelo mi v břiše a chtělo se mi brečet, kvůli tomu, co jsem to udělala. Pohlédla jsem na sebe do zrcadla a viděla jsem, jak mi vystouply žebra atd...
Když to mamka zjistila, začala do mě rvát jídlo a říkat, že je to blbost. Věřila jsem jí a jídlo snědla. Ráno jsem se zvážila. Vracela jsem se na svoji původní váhu!
Byla jsem jí nesmírně vděčná a tuhle blbost už nikdy neudělám. Tím chci říct, že hladověním se nic nevyřeší a akorát budete mít problémy. Teď jsem ráda za to, jaká jsem a nic na sobě nechci měnit.
A doufám, že když si někdo se stejným problémem přečte tenhle článek, opustí ty hnusné myšlenky na hladovku a bude rád, za to jaký je.
Moc děkuji za přečtení!
