Na obrázku můžete vidět, jak vypadám: protáhlé tělo, krátké silné nohy, krátké uši a dlouhý ocas. Barvu můžu mít různou – šedohnědou, zlatavou nebo černou. Možná, když mne uvidíte, vykřiknete: „Kočka!“ Ale já nejsem kočka! Patřím sice do čeledi kočkovitých, byla jsem zařazována dříve do rodu kočka a velikostně odpovídám větší kočce, ale jsem nejblíže příbuzná s pumou a dnes už mám i svůj vlastní rod Herpailurus. Žiju v latinské Americe (to znamená v Jižní a Střední Americe) a mým domovem tam jsou různé zalesněné oblasti, které jsou blízko vody.
Záhada jména
Určitě vás zajímá, odkud pochází mé jméno. Kdo si tipuje, že jméno jaguarundi pochází z nějakého domorodého jazyka, má pravdu. Tento název mého druhu pochází z Guaranštiny (někdy Guaraní), jazyka, kterým se mluví v části Jižní Ameriky (třeba v Bolívii a Paraguay). Význam je tmavý jaguár, docela to na mne sedí, že?
Někdy mi říkají ještě jinak, třeba gato colorado (to znamená barevná kočka) či otter cat (vydří kočka). Když uslyšíte tato jména, tak to jsem stále já.
Potrava
Jsem masožravec, ale možná, že vás překvapí, že mnohdy jím i trávu či ovoce. Co se týče lovu, probíhá především během dne, a to na zemi, ale pozor, umím i dobře šplhat!
A co lovím? Malé hlodavce, další malé savce jako třeba pásovce, králíky či vačice, ptáky včetně domácí drůbeže, ještěrky, žáby i ryby. Někdo říká, že pestrost mojí stravy nasvědčuje tomu, že lovím nejsnáze chytitelné a nejvíce rozšířené druhy v oblasti, kde žiju.
Mláďata
Žiju samotářsky až na dobu páření. Samice je březí po dobu 70–75 dnů, což jsou dva měsíce a několik dní, takže oproti vašemu druhu docela málo. Poté může mít až čtyři koťata. Ta se rodí pokrytá srstí se skvrnami na spodní straně, které postupně zmizí. Barva srsti se mláďatům také postupně mění. Když je koťatům asi šest týdnů, jsou už schopná přijímat pevnou potravu.
Chov
Dám se i ochočit a dříve můj druh domorodci chovali na hubení hlodavců, takže mohu fungovat podobně jako u vás kočka domácí. V současné době mě a mé příbuzné můžete najít v České republice v Zoo Praha, Zoo Ostrava, Zoo Děčín a v Zoo Brno. V zajetí se můj druh dožívá kolem 15 let.
Ohrožení
Pro můj způsob života je těžké zjistit přesnou populaci mého druhu v divočině. Jsem vedena podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (ICUN) jako málo dotčený druh, ale ohrožuje mě, jak lidé ničí moje přirozené prostředí. Pro kožešinu jsem sice vyhledávána nebyla, ale někteří lidé se mě pokouší ulovit jako pomstu za zabíjení drůbeže. Naštěstí je lov mého druhu zakázán nebo omezen v mnoha zemích.
A já už se s vámi rozloučím, doufám, že se vám článek líbil a na viděnou někdy v zoo!
