Bylo ráno. Hroch Pepíček řekl: „Alíku, vstávej, je ráno.“ Alík řekl: „Proč mě budíš?“ Pepíček: „To víš, v lednici nemáme nic k jídlu, jenom mrkev, a to je vše.“ Alík řekl: „Jenom mrkev?“ Hroch Pepíček: „Jo, musíme jet nakoupit, tak vstávej a jdeme.“ Alík: „Tak jo, počkej, obléknu si červený obojek a jdu.“ Hroch Pepíček zatím připravil snídani, nakrájel mrkev na 4 kousky. Alík si už nasadil svůj obojek, šel do kuchyně a řekl: „4 kousky mrkve si nakrájel?“ Hroch Pepíček: „Jo, rozdělíme se.“ Alík: „Dobře.“
Šli jíst mrkev, když dojedli, tak hroch Pepíček řekl: „Ták, a jedem nakupovat, vezmi si 2 tašky a bílá kačena nám přinese ještě jednu tašku, vezmem si z peněženky 100 Kč a 1000 Kč a jdem nakupovat.“ Jeli autobusem, protože hroch Pepíček po minulé cestě zaparkoval na špatné místo a teď se nemohli dostat k autu. Alík si vzpomněl na to špatné místo a řekl: „Vidíš, kvůli tobě musíme platit autobus a taxi!!!“ Hroch Pepíček: „Ach jo.“ Alík řekl: „No nic no příště dávej pozor, jo?“
Pepíček: „Jo, ach jo, proč jsem zaparkoval na špatné místo, no.“ Alík: „A jedeme.“
A už jeli. V obchodě pozdravili paní prodavačku: „Dobrý den, paní prodavačko, potřebujeme nakoupit.“ 
Paní prodavačka: „Dobrý den, Ano, můžete nakupovat.“ A tak šli nakupovat. Hroch Pepíček uviděl sladkosti a řekl: „Sladkosti chci, sladkosti chci!“ A Alík: „Sladkosti až potom, koupíme 4 lízátka,“ a hroch Pepíček: „Dobře, tak jo.“ Pak šli do mrazáku pro pizzu: „Takže já bych chtěl tuhlenstu a tuhlenstu.“ Alík říká: „Neumíš mluvit nebo co? Takže ty jsi chtěl pizzu s houbami a se salámem.“
Pak šli pro oblečení a Alík řekl: „Jé, nový obojek, koupil bych si!“ A hroch rychle řekl: „Růžovou!“ A Alík: „Ty troubo! Já nechci růžovou, koupím si zelený obojek.“ A hroch Pepíček: „Hahaha, a já chci ten modrý, jestli mi bude.“ A tak si 2 hodiny nasazoval ten obojek a řekl: „Ach jo, proč to nemůžu obléct?“ Alík: „Protože jsi tlustej! Pojď, jdeme dál.“ Potom šli k zelenině a koupili 3 rajčata, 1 zelí, 3 okurky a 2 cibule. Následovalo ovoce, tam si vybrali 3 kaki, 4 jablka a 3 hrušky. Poslední, co ještě potřebovali, byly těstoviny, konkrétně nudle. Nakonec šli zaplatit, nákup stál 1000 Kč. Za velký nákup dostali odměnu – magnetky. Rozloučili se a odešli.
Vyrazili na zastávku, jeli autobusem a byli doma. Vytáhli všechen ten nákup a dali ho do lednice. Pak si dali dobrou polévku, kterou uvařil Pepíček, a Alík řekl: „To bylo dobré, aspoň, že umíš něco.“ A hroch Pepíček: „Díky, to jsem rád.“ Nakonec šli spát a zdál se jim sen...
Konec.
