Internet je jako obrovská džungle plná zajímavého rozmanitého života, ale nelakujte si ji narůžovo. V džungli jsou i predátoři. To je krutá skutečnost, která se jen tak nezmění. Když po vás skočí hladový vlk, můžete mu uhnout, nebo ho zneškodnit…

Na tomto webu klademe na bezpečnost dětí velký důraz. Zároveň ale umožňujeme určitou uživatelskou svobodu – lidi můžou psát soukromé zprávy, povídat si v chatu i přispívat do diskuzí bez toho, aby každou jejich zprávu musel po cestě někdo prověřovat a schvalovat. Kdyby úplně každé zasílané sdělení musel předem odkývnout správce, tento web by buď neexistoval, nebo by byl tak maličký, že byste ho neznali (a místo něj byste nejspíš byli na nějakém jiném webu, který by dělal podobné kompromisy, jako děláme my). Znamená to, že nebezpečné situace bohužel mohou nastávat a že je správci řeší dodatečně – někdy v řádu sekund, někdy po pár hodinách.

Když vlk hledá kůzlátka…

Existují cesty, jak snížit šance, že zrovna vás nebezpečný člověk zkusí na internetu oslovit. Jedna z nich samozřejmě je, že se úplně odstřihnete od internetu.

Dále pak většinou platí, že čím víc veřejné pozornosti na sebe upoutáte, tím větší je šance, že si vás všimnou i jakkoliv nepříjemní lidé (ne nutně nebezpeční). Je to sice smutné, ale je to přirozená daň za popularitu.

Máte pěknou vizitku? Píšete něco zajímavého v nástěnkách? Napsali jste článek? Zveřejňujete nějaké fotografie? Nebo snad i fotku své osoby? Každý střípek informací, který vám pomůže na internetu získávat skutečné kamarády, vám mírně zvyšuje riziko, že se na vás zaměří i člověk se špatnými úmysly. Může to být třeba i nějaký troll, tedy individuum, které má radost z toho, že někoho rozčiluje.

Nepropadejte však paranoie. Není vůbec špatné, když jste na internetu aktivní. Před pár lety dostal Alík.cz ocenění od UNICEFu za to, že dává dětem v Alíkovinách výrazný veřejný prostor k vyjádření názorů na cokoliv. Klidně buďte viděni, jen je zapotřebí špetka opatrnosti, jakmile vás osloví někdo cizí.

„Kdo tam?“, ptáte se…

Pokud s vámi naváže soukromou písemnou komunikaci cizí člověk, bude to ve většině případů někdo hodný, nebo možná provokativní, ale v důsledku neškodný. Nikdy prosím nezapomínejte, že skutečně zlých a nebezpečných lidí je strašně málo. (Zejména tady u nás.)

Ničemu ovšem neublíží, pokud podrobíte neznámou osobu drobnému výslechu. Proč píše? Proč zrovna vám? O čem přesně si chce psát? To vás asi zajímá tak jako tak, nejen z bezpečnostních důvodů. Nezapomínejte, že cokoliv, co o sobě cizí osoba napíše, může být lež. Buďte tedy velmi opatrní v tom, jaké karty vyložíte na stůl. Nikdy nepřistupujte na hru typu „já ti řeknu svoje osobní údaje a ty mně své“ – vymyslet si jméno, příjmení, školu i místo bydliště je ohromně snadné.

Lhát se nemá. – Ne! Lhát se nemá rodině a kamarádům.

Cizímu člověku, o kterém nic skutečného nevíte, pravdu říkat nemusíte. Nepodvádějte ho nějakým důmyslným spletencem lží, ale pokud z vás tahá informace, které k ničemu nepotřebuje, s čistým svědomím mu dejte nevinnou fikci. Třeba bydlíte v sousedním městě, možná nechodíte do béčka, ale do áčka, a váš otravný učitel, o jehož otravnosti si chcete dopisovat, není Dvořák, ale Novák… to jsou drobnosti, které na povaze normálního povídání nic moc nezmění, ale udrží vás o kousek anonymnější.

Mezi varovné signály, že vás možná oslovil sexuální predátor, podle zkušeností místních správců patří:

• Naříkání nad vlastní samotou.
• Výzvy k překonání stydlivosti.
• Vyzvídání přesnějších osobních údajů.
• Dotazy na dřívější romantické zkušenosti.
• Jakákoliv zmínka o jakémkoliv pohlavním ústrojí.
• Snahy o převod komunikace kamkoliv pryč z prostředí Alíka.

Poslední bod je obzvláště důležitý. Kdykoliv dáte cizímu člověku své skutečné kontaktní údaje – telefon, e-mailovou adresu, instagram, tiktok atd. – připravíte se o náš bezpečnostní dohled. Cokoliv, co se následně odehraje jinde, nemůžou správci Alíka nijak řešit.

Neplatí, že každý, u koho zpozorujete varovný signál, je nebezpečný pedofil, před kterým musíte okamžitě utíkat. Existuje velmi široké spektrum lidí, kteří jsou v podstatě normální a neškodní, ale povídají si podivně. I ty nejoplzlější sexuální řeči tu vedou mnohdy jen nadržení puberťáci, kteří se cítí internetem bezpečně odstínění od výchovného pohlavku, který by jim hrozil ve skutečném světě.

Tady jim reálně hrozí, že je zamotáme do policejního vyšetřování, protože musíme brát vážné věci vážně. Nikdy nevíme, jestli jsou to skutečně jen puberťáci, nebo někdo horší.

Když se vlk opře do vrátek…

Pokud vás někdo skutečně tlačí do intimního rozhovoru nebo z vás páčí kontaktní údaje, nejlepší možný postup je komunikaci okamžitě ukončit. Prostě neodpovídat. Prosí? Škemrá? Naříká? Nezájem! Měli byste také upozornit správce, protože podezřelý člověk může v soukromé konverzaci zpracovávat i jiné děti, které nejsou tak opatrné jako vy.

Pokud jste se do neslušné debaty nechali zatáhnout, možná vám to mohlo zpočátku připadat kdovíjak vzrušující, a nyní se stydíte přivolat pomoc… tak bacha! Dostáváte se přesně do pozice, ve které by vás útočník chtěl mít. Váš strach, aby se dospělí o vašem internetovém zážitku nedozvěděli, může použít k vydírání, tahat z vás další informace, další kontakty, později třeba i fotky, videa… a už to jede! Co začalo jako erotický sen, může skončit jako děsivá noční můra, ze které bude čím dál těžší se probudit.

Uvědomte si, že důvěryhodní dospělí lidé (správci, učitelé, rodiče), které se stydíte požádat o pomoc, také kdysi bývali dětmi. Prožili též spoustu trapných situací a rovněž se kdysi dopouštěli mladických nerozvážností, ať už kvůli nedostatku zkušeností, nebo kvůli koktejlu hormonů, který na pár okouzlujících chvil zvítězil nad zdravým rozumem. Zvýšený zájem o sex je v období dospívání přirozený a můžete si být jistí, že vaši jakkoliv ostudnou chybu dospěláci pochopí, odpustí a časem zapomenou.

Nikdo od vás jako od dítěte neočekává, že každou manipulaci, kterou někde na webu potkáte, bezchybně prokouknete.

Tady na Alíkovi je dlouhodobější působení predátora vyloučené. Jednak mají správci spoustu mechanismů, jak podobné lidi chytat, jednak mnoho dětí poctivě nahlašuje každého podivína, který je osloví. Nic závažnějšího než pár nemravných rozhovorů v poště nebo v klubovně se tu od roku 2017 neodehrálo. Jen slova, žádné fotky, žádné vydírání…

Ale i ta slova narušující mravní výchovu mládeže samozřejmě řešíme.

Lapený vlk má také svá práva

Policii pošleme spis se vším, co se stalo, „hele, koukejte, tady máte nebezpečného člověka, chyťte ho a zavřete do léčebny nebo do vězení“. Kdyby policie řekla „tak jo, šup a je za mřížemi, díky moc“, to by byla paráda! To bychom mohli nechat zavřít kohokoliv, koho nemáme rádi!

Je asi jasné, že to není tak jednoduché. Policie musí predátorovi prokázat úmysl, že skutečně chtěl navázat nedovolený kontakt s dítětem.

Proto se stává, že policisté chtějí vyslechnout i některé poškozené. Čistě jen proto, aby ověřili, že existujete, že žádná jiná komunikace jinde s pachatelem neproběhla a že jste v pořádku.

Jak mrzuté, když musíte (společně s rodičem) k výslechu kvůli nějakému čuněti!

Můžete odmítnout vypovídat, nebo můžete tvrdit, že si nic nepamatujete, ale prosím, moc prosím, to nedělejte. Uvědomte si, že svým svědectvím pomáháte spravedlnosti a tím chráníte i jiné děti. Kdyby každý svědek zločinu mlčel, protože mu připadá výslech stresující, policie by dopadla méně darebáků a svět by byl mnohem nebezpečnější.

Berte tedy případné předvolání s nadhledem a s odvahou!
Můžete dát rodičům k přečtení tento článek.

Když si spoutaný vlk hraje na beránka…

Úchyl se obvykle zkouší vykecat z obvinění tvrzením, že…

• Nevěděl, že si píše s osobou mladší patnácti let.
• Máte tady věk napsaný na vizitce?
• Tu vůbec nečetl.
• Psali jste si o základní škole?
• Myslel, že tam učíte.
• Pochválil vám fotku, kde vypadáte dětsky?
• Předpokládal, že je stará.
• A dokud mu není nade vší pochybnost prokázána vina?
• Je nevinný!

Pokud v soukromé konverzaci zmiňující sex důrazně zmíníte svůj věk a že je vám opravdu méně než patnáct let, snížíte šanci, že se podezřelý člověk z případného obvinění v budoucnu vykroutí. Ale nechci vás k ničemu navádět. Ani nesmím.

Navádění je totiž také oblíbená výmluva. Jste sice skutečně dítě, ale co když vás někdo navedl, jak máte na jeho dopisy reagovat? Pokud si během výpovědi u policie vzpomenete, že vám někdo dospělý radil, jak máte odpovídat, tak obhájce úchyla namítne, že vaše svědectví není věrohodné, že jste byli jen dětská loutka nějaké zlé dospělé osoby, která jeho klientovi chtěla uškodit. Proto je důležité, že vás tady nikdo k ničemu nenavádí.

Vlk v rouše beránčím., © Sarah Richter

Svět bude tak bezpečný, jak bezpečný si ho uděláme.
Nevzdávejte se.