Jak byli v cirkuse

O několik měsíců po dobrodružství v Čajmánii (předtím Limománie) začalo léto a s nimi prázdniny. A protože Krteček a Šmoulíček neměli co dělat, tak šli do lunaparku. Začali autíčky. Ne, nebyl to autodrom, byla to malá autíčka v závodní dráze. Právě začíná závod! Krteček se Šmoulíčkem nasedli do autíčka. Měli ho tyrkysové. Vedle nich byl mončičák Pasáček, žabák Adam a krtek Kulíšek. „Ten Adam tam má spoustu jídla” říká Krteček.

Panáček odstartoval závod: „Tři...dva...jedna... start! Adam začíná s velkým náskokem. Pasáček hned za ním. „A jako třetí jede Kulíšek! Krteček a Šmoulíček jsou poslední! Pasáček se snaží předjet Adama!” komentuje Panáček. Pasáček už je skoro před Adamem, Adam se nevzdává a nenápadně vyplivne žvýkačku na kolo od Pasáčka! Pasáček jezdil, ale kvůli žvýkačce mu to šlo pomalu. Pasáček protestuje, že mu Adam vyplivnul žvýkačku na kolečko. Panáček říká: „Já jsem neviděl, že by Adam něco vyplivoval na tvoje kolečko, Možná si přejel na žvýkačku, která tam už byla.” Adam se zlomyslně zasmál. Kulíšek předjel Pasáčka a už je u Adama, ale Adam nenápadně nalil zmrzlinu před Kulíškovým autem.

Kulíšek protestuje: „Panáčku! Adam mi nalil zmrzlinu na dráhu!” „Adam nic nenalíval, možná tam někomu spadla zmrzlina.” Řekl panáček. Krtek a Šmoulíček předjíždí Adama, ale Adam jim hodí žvýkačku na kolo. Krteček se Šmoulíčkem ji objeli. Adam jim nalévá zmrzlinu před auto, ale Krteček se Šmoulíčkem ji zase objedou. Adam jim nalévá tekuté lepidlo před kola.

„Ale Adam podvádí! Nalévá lepidlo před auto! Adam je vyřazen ze závodu!” křičí panáček. Adam zklamaně odvádí autíčko na start. Nakonec všichni přijeli k cíli. Blíží se vyhlášení výsledků. „Jako třetí dojel k cíli Pasáček!” Říká panáček. Pasáček běží na stupínek vítězů. „Jako druhý je Kulíšek! A jako první jsou... Šmoulíček a spoluřidič Krteček!”. Všichni doběhnou na svůj stupínek. „Pasáček dostane medaili a diplom za 3. místo a k tomu balíček bonbonů! Kulíšek dostane medaili a diplom za 2. místo a k tomu poukaz do cukrárny! A Krteček se Šmoulou dostanou medaili a diplom za 1. místo a autíčko si můžou nechat. A k tomu máte řidičský průkaz.”

Na autíčkách v lunaparku uměl jezdit každý plyšák (protože před závodem jste museli jít na kurz „Jak jezdit na autíčkách+ pravidla silničního provozu) ale, vzít si autíčko domů a jezdit na něm, mohl jen vítěz závodu! Krteček se Šmoulou si zaparkovali před lunaparkem. Potom si dali červenou limonádu. „Kam teď?“ zeptal se Krtek Šmoulíčka. „Koukej, co mám!” řekl Šmoula a měl v ruce lístky do cirkusu. „Ty jsi nám koupil lístky do cirkusu? Jak to, že jsi mi to neřekl?”. „Protože to bylo překvapení.” odpověděl Šmoula! A tak nasedli do auta, které vyhráli v autíčkách, a jeli do cirkusu. A při jízdě si zpívali veselou písničku.

Zněla asi takhle: Do cirkusu jedeme koukat se tam budeme. Bude to tam úžasné, to je snad už jasné. Klaun dělá obličeje. Každý se tomu směje. Provazochodec chodí, diváci se bojí.

A tuhle písničku opakovali tak dlouho, až byli v cirkuse. Když se dostali do stanu, kde měl být cirkus, tak je čekalo překvapení. Vedle nich seděl jejich kamarád Pasáček. „Ahoj!” pozdravil Pasáček. Ale vtom začalo představení. Panáček v obleku s velkým černým kloboukem řekl: „Dobrý den kluci a holčičky! Právě teď začíná cirkus! Jako první tady jsou klauni Ríša a Přemek! Jak to dořekl, tak kolem diváků projely dvě auta z lunaparku. Uvnitř těch aut byli panáčci s pomalovaným obličejem na bílo, na hlavě měli obarvené afro (červená žlutá a zelená) na měli bílá trička s různobarevnými puntíky a hodně velké kalhoty. Jeden je měl žluté a druhý zelené. Jeli velkou rychlostí, ale pak narazili na stěnu stanu a vypadli z auta. Pak se začnou hádat (Všichni diváci samozřejmě věděli, že to je jen jako.).

„Ríšo, ty jsi blbě řídil!” říkal ten v zelených kalhotách. „Ne to jsi ti mě vyrušil!” „Vymýšlíš si! Já jsem nic neudělal!”. Pak Přemek (ten v zelených kalhotách.) odběhl pryč ze stanu. Potom se vrátil se šlehačkovým dortem, který hodil na Ríšu. Trefil se mu na obličej. Panáček k v obleku mezitím jedl banán a potom odhodil slupku vedle sebe a šel si sednout někam jinam. Přemek se smál a utíkal po stanu, ale potom uklouzl po banánové slupce a spadl na zadek. Teď se smál Ríša. „Ha! Kdybys řídil to auto, tak bychom byli mrtví. Uklouzneš jen po banánové slupce!” Pak se prali a odešli ze stanu. Za smíchu diváků (Pořád věděli, že je to jen jako.).

Panáček v obleku se postavil doprostřed a řekl: „Tak a nastupuje silák Tom!”. Do stanu vstoupil plešatý panáček v tílku se svaly. Před ním byla připravena velká činka. „Tohle jste nikdy neviděli! Zvednu tuhle velkou činku nad hlavu!” Pak se silák chytil činky, která musela být úplně těžká. Už ji zvedal, byl úplně červený. Stejně to ale dokázal. Diváci mu tleskaly úplně nahlas a hodně dlouho.

Pak odešel a panáček v obleku řekl „Tak a teď nastoupí kouzelník Čarofuk!”. Do stanu přišel panáček v černém a na hlavě měl kouzelnický klobouk a v ruce kouzelnickou hůlku a vedle sebe velkou bednu. „Potřebuji dobrovolníka!” říká Čarofuk. Krteček se nehlásí. Co kdyby ho kouzelník vyvolal a nechal ho zmizet? A potom by zapomněl jak ho vykouzlit zpátky? A řekl by jim, že se nikdy neobjeví. Ale Šmoulíček takový strach neměl. Ale kouzelník vyvolal ježka, co seděl vedle Pasáčka, který se nehlásil, protože se styděl. Když ježek byl u kouzelníka, kouzelník se ho zeptal: „Jak se jmenuješ?” „Jmenuji se Bedřich.”. „Bedřichu, vlez si do této bedny prosím.”. Bedřich si tedy vlezl do bedny a Čarofuk ji zavřel. „Čáry máry pletení, ať v kouzelné bedně ježek není!”. Byla to divná formule, nikdo nevěděl, jestli fungovala. Pak Čarofuk bednu otevřel. Všichni diváci se divili. Ježek tam vážně není! „Čáry máry ježek tady není, ať se v kouzelné bedně objeví!. Pak otevřel bednu a z ní vylezl ježek Bedřich. Ten už rovnou pádil na své místo. To musí být velmi divné zmizet a najednou se objevit!

Dále se v cirkuse dělo hodně věcí. Byli tam akrobati, muzikanti, provazochodci, atleti, zkrátka, trvalo by to dlouho popisovat, bylo to prostě úžasné. Jako v té písničce, kterou si zpívali před tím, než byli v cirkusu. Pak chtěli domů. „Šmoulíčku, ty jsi řídil auto na cestě do cirkusu, teď budu řídit já!” „Klid Krtečku, budeš řídit, ale hlavně ať nebudeme jako Přemek s Ríšou!” Oba se zasmáli a jeli domů.