Před 4 roky jsem poznala kluka, se kterým jsem chodila na výtvarku. V té době jsem já byla v 6. a on v 8. třídě. Vcelku jsme se spolu bavili, nebyl žádný problém.

O rok později se mnou pomalu ale jistě začala cloumat puberta a líbili se mi snad všichni kluci, které jsem někde potkala nebo jen viděla. A na výtvarce se mi začal  líbit "on" a bylo to čím dál tím horší.

O minulých prázdninách jsem to nevydržela a přiznala jsem se mu k tomu. Jelikož se, ale dost stydím a neumím o takových věcech "normálně" mluvit, tak jsem mu to řekla přes facebook. Byl dost překvapený, ale to jsem mohla čekat.

V září odešel na střední školu a já ho každé odpoledne potkávám při své cestě na autobus. Vždy když ho vidím, tak se mi úplně rozbuší celé srdce. Párkrát jsme se zdravili, ale on chodí s ostatními kluky a ti se vždycky, když je míjím, začnou strašně nahlas smát. Nevím jestli se smějí kvůli tomu, že jim řekl, jak mu sedmačka, nyní osmačka, vyznala lásku. Je mi velmi nepříjemné kolem nich procházet.

Někdy ho potkám s holkou, se kterou asi chodí. Naprosto mi to trhá srdce, když je vidím spolu.

Od té doby se mi neozval a já se bojím, že jsem definitivně přišla o kamaráda.