Víte třeba, že si indiáni vyráběli lapače snů? Podle jedné pověsti přišla indiánská žena za šamankou, že jí v noci pláče dítě a nemůže usnout. Šamanka jí poradila, aby svému dítěti vyrobila lapač snů. Dítě potom pokojně spalo. Špatné a zlé sny se prý zachytí do pavučinky lapače a první ranní paprsek slunce je spálí. Naopak ty dobré sny sklouznou po pírku do duše spícího.

A jak to bylo s "hodnostmi"? Nejdůležitější byl samozřejmě náčelník a potom většinou jeho rodina. Nevylučuje se, že je celý kmen stejné krve, ale myslím ty nejbližší - partnerka a potomci. Druhý nejdůležitější byl medicinman, jehož mysl mu umožňovala kontakt s duchy přírody. 

Muži lovili bizony na vytrvalých a silných koní pomocí luku s šípy, pušky, nože či tomahawku (sekyrka). Kořist zpátky v táboře či sídlišti kmene vykuchali a kůže mohli použít různými způsoby. Ženy vyráběly oblečení, které se skládalo většinou z jednoduché košile a kalhot s ozdobnými třásněmi a často i drobnými kresbami. 

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Každý bojovník měl na krku zavěšený svůj váček. V něm mohl mít amulet i různé byliny. Byla to pýcha každého indiána a bylo by pro něj hroznou ostudou, kdyby ho ztratil. Ale možná horší je, když mu ho náčelník sebere. To hlava tlupy nedělá jen tak, má k tomu své důvody. Muž třeba špatně hlídal či udělal špatně něco jiného.

Každý indián věřil v Manitoua. Dále každý den děkoval za potravu, střechu nad hlavou a prakticky za vše. Indiáni bydleli v týpí nebo v pueblech (kamenné domky). Je škoda, že bledé tváře "vystrnadily" tyto rudé odvážné bojovníky, kteří při mučení nevydali ani hlásku. Indiáni už žijí jen v rezervacích a to ke všemu ještě v normálních domech. 

Pokud si chcete přečíst něco o indiánech, doporučuji vám knihu Vinnetou od Karla Maye. A jestli si chcete poslechnout hezkou indiánskou melodii, tak si na Youtube zadejte "Cheyenne-Bufalo Blanco". Howgh