Alíkovina

Jak jsem málem neměla s kým oslavit narozeniny

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Nedávno jsem měla 12. narozeniny. Na oslavu jsem pozvala sedm lidí. Snažila jsem se všechno udělat co nejlépe. Výzdobu, hry do bazénu i na ven, hudbu jsem vybírala podle toho, co mají rádi mí hosté. Stáhla jsem i ty písničky, které normálně neposlouchám. Někteří mi řekli, že u mě určitě budou moci přespat (bylo to napsané v pozvánce). Všichni mi potvrdili účast.

Ilustrační foto., © Alík

V den, kdy se měla oslava konat, jsem vstala s úžasným pocitem. Vydržel mi celé dopoledne. Odpoledne se to začalo kazit. Začala mě otravovat starší ségra. To mě rozčílilo, ale za chvilku to vyprchalo. V 16:00 jsem šli nafouknout míčky. Nejdřív mě štvalo, že foukal vítr a míčky byly pořád někde jinde, než jsme chtěli, a po chvíli začaly praskat. Do toho se ještě přidala sestra.

Dva dny před oslavou mi napsala jedna kamarádka, že nepřijde. Prý jede k babičce. Její babička bydlí asi kilometr a půl od nás. Den před oslavou mi napsala druhá, že jedou pryč. V den oslavy jsem napsala třetí jestli přijde. Napsala SMS, že taky nepřijde. Na čtvrtou nemám číslo, tak jsem do poslední chvíle myslela, že přijde. To mě naštvalo. Na oslavu přišla jen kámojda a dva kámoši. Myslela jsem, že ta oslava bude strašná. Naopak! Byla nejlepší co jsem zažila.

Honili jsme se kolem bazénu - je veliký, takže v tom je ta zábava. Kluci tam kámojdu jednou hodili, já jsem tam skočila dobrovolně. Mamka mi koupila balónky, které se plní vodou. Házeli jsme si je dokola. Když došly, házeli jsme po sobě pytlíčky s vodou. Dort od mojí babičky sklidil úspěch. Jelikož všichni byli starší než já, tak se u nich projevovala puberta - u jídla jsme se všichni mlátili smíchy. Nikdo nevnímal věkový rozdíl mezi námi.

Hráli jsme bublifuk (= neměli jsme flašku, tak jsme použili bublifuk) na úkoly. Byli jsme venku do 23:00. Všichni mi pomohli s úklidem, kluci odešli a já, ségra a kámoška jsme šly "spát". Převlékly jsme se do pyžam, vyčistily zuby a asi o půl dvanácté jsme zapnuly film, který skončil asi o půl jedné. Dvě hodinky jsme si povídaly a pak jsme usnuly. Všichni tři, kteří přišli, mi donesli dárky, i když jsem všem řekla, že největší dárek pro mě bude, když přijdou. Což se mi částečně splnilo.

Ty čtyři ani neví, o co přišly. Díky této oslavě jsem si uvědomila, kdo si na mě udělá čas a kdo ne. Jsem ráda, že i když ze začátku se mi den nedařil, oslava byla úžasná.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (46)

Příspěvek z 1. září 2011 v 19:27.
packakakapka v něm napsala:

podívej se na PRAVIDELNĚ. Je to v pravo.

Příspěvek z 30. srpna 2011 v 11:48.
monikachk v něm napsala:

narozky

já nikoho nezvu, protože já slavím od mala narozky u strejdy a tam přijedou akorád mamka s tatkou, protože je to prokamarádky moc daleko a jinak to nejde.

Příspěvek z 28. srpna 2011 v 16:54.
I_love_horse v něm napsal:

To bych spíše měla radost..