Asi před rokem jsem vyklízela půdu a našla jsem velmi starou fotku. Na ní byla nějaká holka a čtyři psi. Vzala jsem fotku a šla jsem se zeptat mé mámy, kdo je to na té fotce a čí jsou ti psi. Odpověděla mi „nevím“. A tak jsem pokračovala dál ve vyklízení půdy. Když už jsem vymetala roh místnosti, byla tam taková velká truhla. Zkoušela jsem najít klíč. Nenašla jsem ho, čehož mi bylo líto. Strašně mě zajímalo co v ní je. Uplynul asi měsíc a už jsem na to skoro zapomněla.

Moje babička mě ráno požádala, jestli jí nepomůžu vyklidit skříně, protože renovovali nábytek. Souhlasila jsem. Přeci proč ne. Pomáhat by se mělo, ne? Takže jsme se dali do toho. Prvně jsme vyklidili: ponožky, oblečení, nějaké staré sešity, prostěradla a mnoho dalšího. Potom tam byla taková malá stará truhlička. Otevřela jsem ji a byl tam klíč. Hned mě napadlo, jestli to není klíč od truhly na půdě. Šla jsem na půdu a otevřela jsem tu velkou truhlu. Bylo v ní strašně moc fotek. Čtyři fotky, co se mi líbily nejvíce, byly fotky různých psů.

Zeptala jsem se, čí to jsou fotky. Byly to fotky našich původních psů. Byla jsem z toho nadšená. V truhle kromě fotek byl také takový malý deník. Vím, že by se cizí deníky číst neměly, ale nemohla jsem odolat. Tak jsem začala číst. Už byl velmi zničený a písmo se četlo velmi špatně. Náš první pes se jmenoval Aaron a byl to jezevčík dlouhosrstý. Byl od nějaké paní, která se chtěla vzdát malých štěňat. Paní už je nechtěla, takže je rozdala. A jedno si právě vzala naše rodina. Aaron pak ve věku 14 let zemřel. Náš druhý pes se jmenoval Alík. Byl z útulku. Pak náš třetí pes, nebo spíše fena, se jmenovala Ťapka. Utekla od jednoho pána, který jedl psy. Fuj! Čtvrtým psem byl Bořek. Často utíkal a jednou už se nevrátil. No, a v současnosti máme štěňátko, které jsme pojmenovali Lucy.

A co vy? Také nalézáte na půdě podobné poklady? Podělte se dole v diskuzi.