Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak jsem přespávala s táborem, pod širákem!

    vydáno  •  Tábory · Volný čas venku

    Je to neuvěřitelné, ale léto za chvíli zaklepe na dveře a s ním i tábory. Proto jsem si tady pro vás připravila příběh o tom, jak jsem s táborem přespávala poprvé pod širákem. Tak jdeme na to...

    Tábor se stany, © Eshli

    Jela jsem poprvé na tábor, kde se přespávalo ve stanech s podsadou. Měla jsem z toho strach. Jela jsem dlouhou cestu autobusem. Když jsme dorazili na místo a ubytovali se ve stanech, měli jsme nějaký program. Ale o tom možná někdy jindy.

    Asi druhý den, co jsme byli na táboře, nám bylo řečeno, ať si sbalíme pyžamo, spacák, kartáček a nějaké další věci. Jelikož jsem byla na táboře poprvé, tak jsem nevěděla proč. No ale co, sbalila jsem si to, co nám vedoucí říkali, a vyrazili jsme. Nevěděli jsme kam, já nevěděla ani proč. Měla jsem z toho strach. Nakonec jsme dorazili na nějakou lesní cestu. Vypadalo to jakoby po ní dlouho nikdo nejel, a tak jsme tam roztáhli plachtu a spacáky. Potom nám konečně vedoucí řekli, že z dneška na zítřek budeme spát pod širákem. Docela mě to vyděsilo, jelikož jsem nikdy před tím pod širákem nespala. Znala jsem to jen z vyprávění a nebo z nějakých pohádek.

    Před spaním nám ještě vedoucí říkali, že kdybychom šli někdy sami do lesa a rozhodli se tam také přespat pod širákem, tak si sebou máme vzít několik důležitých věcí. Třeba jako voděodolné sirky nebo lékárničku. A že kdybychom šli spát pod širák do lesa sami, tak někomu máme říct, kam jdeme, a taky mu říct, že kdybychom se do dané hodiny nevrátili, ať se nás vydá hledat. Bylo to velice zajímavé a poučné. Třeba jsem se dozvěděla to, že je lepší mít baťoh v barvách lesa, aby kdybychom šli někam trochu dál a nechtěli ho s sebou tahat, abychom ho mohli lépe zamaskovat. Takže když máme baťoh zbarvený třeba do hněda nebo do zelena, je to lepší než když ho máme sytě růžový. Než jsme šli spát, tak jsme si ještě dali večeři.

    To ráno, do kterého jsem se následující den probudila, bylo jedno z nejhezčích rán, jaké jsem kdy v životě zažila. Bylo úžasné probudit se do ranní rosy a za zpěvu ptáků se nasnídat. Nevidět kolem sebe žádná auta ani neslyšet hluk velkoměsta. Bylo to jako probudit se do snu. Najednou nám ani nevadilo, že je nám ukrutná zima z toho, jak jsme byli celou noc venku. Bylo to něco, co se ani nedá slovy popsat. Bylo to nádherné. Zažívala jsem to poprvé ve svém životě, a tak mě to překvapilo a okouzlilo. Ale dost už toho básnění...

    Teď to bude nějaké menší drama! Najednou jsme uslyšeli motor auta. Nebylo by to nic neobyčejného ani by nás to nějak nevystrašilo, kdybychom si neuvědomili, že jsme na lesní cestě! Tak jsme rychle začali balit všechny věci a strašně jsme se báli. Už jsem viděla, jak nějaké velké auto přejede všechny naše věci nebo dokonce nás.

    Naštěstí to byla jen vedoucí, která se přišla zeptat, jestli jí nechceme dát do auta spacáky, aby nám ulehčila cestu zpátky. Všichni jsme si pořádně vydechli a začali balit spacáky. Dali jsme je vedoucí do auta a začali si balit i ostatní věci. Všichni jsme byli rádi, že nás nic nepřejelo.

    Tak jo, tohle by asi k tomuhle příběhu bylo všechno. Jestli byste chtěli vědět něco víc o tom, jak ten tábor probíhal, stačí napsat. Doufám, že se vám příběh líbil.

    Vaše Eshli

    Autorka: (10 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 2. června ve 20:04.
    Anež v něm napsala:

    Krásný článek, 5 tlapek, taky bych to chtěla někdy zažít

    Příspěvek z 2. června v 18:01.
    Bětka_H v něm napsala:

    Super článek. Naprosto souhlasím taky jsem to zažila je krásné spát pod širákem. Spím pod širákem pravidelně každý rok třeba na táboře někdy i na vodě.
    Článek se ti moc povedl dávám ti 5tlapek🐾

    Příspěvek z 2. června ve 13:26.
    Emicicek v něm napsala:

    Jou jou. Fakt dobrý$>$>