Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak jsem viděl rozdělení Československa

    vydáno  •  historie · výročí

    Základní fakta o rozdělení Československa si můžete najít na internetu, v učebnicích dějepisu nebo ve dvou článcích již vyšlých v Alíkovinách. V tomto článku popíšu nikoli tato všeobecná fakta, ale některé konkrétní detaily a zajímavosti, které jsem osobně zažil.

    Československý pětihaléř z roku 1977

    Nejdůležitější informace o rozdělení Československa jste se mohli dočíst ve článcích, které napsal smejky225 a které byly zveřejněny 1. ledna 2018 a 2022, byly to články Z jakého důvodu je 1. ledna státní svátek? a Naše republika slaví 30. narozeniny. Další informace se dají najít v různých jiných zdrojích, v novinách a časopisech z té doby a možná i v některých učebnicích. Tato fakta teď z větší části vynechám a popíšu to, co jsem tehdy osobně viděl.

    Jak již bylo uvedeno v dříve zveřejněných článcích, problémy se soužitím v jednom státě se objevily krátce po listopadu 1989. Jedním z projevů byla tzv. pomlčková válka. Krátce po odstranění socialismu byla snaha odstranit i slovo „socialistická“ z názvu Československé socialistické republiky. Zdálo by se, že není nic jednoduššího, než škrtnout jedno slovo z názvu. Ale ukázalo se, že je to problém.

    Slovenská část tehdejšího parlamentu trvala na tom, že se republika musí jmenovat Česko-Slovenská, aby byla lépe vyjádřena rovnoprávnost obou republik. A pak se ještě dlouze diskutovalo o tom, zda to vodorovné znaménko mezi částmi názvu má být pomlčka, nebo spojovník, nebo rozdělovník. Nakonec byl schválen kompromisní návrh a republika se jmenovala Česká a Slovenská Federativní Republika, se všemi začátečními písmeny velkými.

    O rozdělení Československa bylo fakticky rozhodnuto ve volbách v červnu 1992. Ale již dávno předtím bylo zřejmé, že situace směřuje k rozdělení. Jednu z prvních viditelných známek rozdělení jsem viděl v srpnu 1991. Tehdy se v polském městě Częstochowa od 10. do 15. srpna konalo Světové setkání mládeže s papežem, které se koná jednou za několik let v různých místech světa. Bývají tam statisíce až milióny mladých lidí z celého světa. V tom srpnu 1991 se tam sjelo víc než milión lidí. A skupinky lidí z různých zemí nad sebou mávaly státními vlajkami svých zemí, aby daly najevo, odkud jsou a jménem obyvatel které země zdraví papeže i ostatní účastníky.

    V jednotlivých dnech bylo vidět rozsáhlé davy lidí, nad kterými vlály vlajky různých států, bylo tam hodně španělských, samozřejmě polské, a byla tam i spousta dalších. Zaujaly mě vlajky, které vlály nad skupinkami z Československa.

    Zatímco nad skupinkami z Čech a Moravy vlály československé vlajky, nad skupinkami ze Slovenska vlály prakticky výhradně vlajky slovenské. Již tehdy jsem nabyl dojmu, že Slováci se už se společným státem moc neztotožňují. A později, když při skutečném formálním rozdělení Československa přišly tahanice o nové vlajky a mluvilo se o tom, že Češi původní československou vlajku ukradli, tak při vzpomínce na ty srpnové dny roku 1991 jsem usoudil, že ji Češi neukradli, ale že Slováci se jí už dávno vzdali sami.

    Mimochodem, v té přehlídce státních vlajek vyčnívala mimo jiné rumunská vlajka. Z její tehdejší podoby tak trošičku šel mráz po zádech. Ale o tom až někdy příště.

    Bezprostředně po rozdělení Československa se ještě používala společná měna, československá koruna. Někteří experti tvrdili, že nevydrží déle než měsíc. Spletli se, československá koruna vydržela až do začátku února. Ale již během ledna se ukázalo, že odlišné ekonomické představy obou republik nelze realizovat při společné měně.

    V první třetině února tedy došlo k takzvané měnové odluce, oficiálně k termínu 8. února 1993. Od tohoto dne oficiálně platila česká koruna a slovenská koruna. Původní československé mince ještě nějakou dobu platily, ale bankovky od 100 korun výše platit přestaly. Nebyly hned nahrazeny novými, ale nějakou dobu platily původní bankovky opatřené českým nebo slovenským kolkem. Teprve v následujících měsících se do oběhu dostávaly nové české mince i bankovky.

    Na rozdělení měny mám veselou vzpomínku. Když jsme byli malí, tak jsme na Vánoce pod stromečkem kromě spousty jiných dárků každý dostali obálku se stokorunou. To bylo v tehdejší době pro dítko školou povinné dost peněz. No, a jednou takhle po Vánocích jsem tu obálku nemohl najít, přitom jsem si pamatoval, že jsem ji pod tím stromečkem otvíral. Asi jsem ji někam založil.

    No, a uplynulo nějakých 10 nebo 20 let, a v roce 1993 jsem si přerovnával staré věci – a co nevidím: V jedné krabici byla obálka s krásně zelenou federální československou stokorunou! Tak jsem ji přece jen našel. Bohužel několik týdnů po tom, co přestala platit a stala se kouskem zeleného papírku.

    Po rozdělení Československa se rozdělily i Československé státní dráhy, jejich česká část dostala nový název České dráhy. V té době existoval mimo jiné i vnitrostátní jízdní doklad, který se jmenoval kilometrická banka. Na tento doklad bylo cestování výhodné zejména na velké vzdálenosti. Ještě během roku 1993 platil na území celé bývalé federace, teprve od roku 1994 byla KMB prodávána pro obě republiky zvlášť.

    Ale kilometrická banka prodaná podle starých pravidel platila podle starých pravidel až do konce své platnosti. Jednu takovou jsem ještě měl, tak jsem ji ještě na jaře 1994 využil k cestě na Slovensko a zpátky. Mimo jiné jsem se po desítkách let zajel podívat do míst, kde jsme kdysi jako děti trávily část prázdnin.

    Kilometrická banka koupená v dubnu 1993 ještě podle starých pravidel

    Zápis v kilometrické bance z dubna 1994

    Toto bylo několik osobních vzpomínek na události kolem rozdělení Československa. Jestli jste čekali výpis z učebnice dějepisu, nedočkali jste se; varoval jsem vás hned na začátku. Je to jen několik osobních vzpomínek.

    Zdroje

    Česká televize
    Aktuálně.cz
    Wikipedie
    Anglická Wikipedie

    Autor:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (3)

    Příspěvek z 8. února 2023 v 17:50.
    Killercow v něm napsala:

    Pralinka2 Aha, děkuju moc... To je smutné.

    Příspěvek z 8. února 2023 v 16:58.
    Pralinka2 v něm napsal:

    V Rumunsku politické změny na podzim 1989 neproběhly tak poklidně jako u nás a v jiných středoevropských zemích. V Rumunsku změna proběhla násilně, tanky, střelba do lidí, oběti na životech a podobně. A na druhé straně soudy s představiteli bývalého režimu se netáhly roky jako u nás, ale vůdce dosavadního režimu Nicolae Ceaușescu i jeho manželka byli narychlo odsouzeni a popraveni ještě na Vánoce téhož roku.

    A stejně násilný proces jako samotné Rumunsko prodělala i jeho vlajka. Zatímco u nás změny státních symbolů dlouhé měsíce projednával parlament, v Rumunsku prostě vystřihli komunistický symbol uprostřed vlajky, a takto upravenou vlajku jsem potkával právě ještě v tom srpnu 1991. Vypadala takto:

    Rumunská vlajka z roku 1989, © Stannered

    Ten kulatý útvar uprostřed není ani bílý, ani černý, ani nemá jinou barvu, to je prostě díra, kterou lze vidět na druhou stranu a kterou se dá prostrčit ruka. A tato díra jako by symbolizovala ty rány, které utrpěla rumunská společnost při násilnostech v prosinci 1989.

    A když jsem se k jedné z těch rumunských vlajek dostal blízko, tak jsem i viděl, že ten otvor není přesně kruhový, ale že jeho okraje obsahují rovnější střihy, jak tu díru někdo kdysi narychlo vystřihoval nůžkami.

    Prosinec 1989 v té době nebyl ještě tak daleko, takže ještě byly v živé paměti násilnosti, kterých se v prosinci 1989 dopustil končící rumunský režim proti vlastnímu obyvatelstvu.

    Příspěvek z 8. února 2023 v 15:53.
    Killercow v něm napsala:

    Článek se mi líbil, ale zajímalo by mě, co bylo v té době s rumunskou vlajkou?