Alíkovina

Jak jsme byli na Klínovci

vydáno  •  Cestování

Tak už máme prázdniny a s nimi i spoustu volného času. Pokud byste neměli co dělat a chtěli si trošku protáhnout nožičky, tak zkuste vyrazit třeba na Klínovec!

Rozhledna na Klínovci, © majdula2000

Den výletu u mě začal budíčkem už ve 4:30. Normální člověk sice nevstává takhle brzy, když má volno, ale já jsem se těšila na výlet, takže mi to ani moc nevadilo. Přichystala jsem si věci a po páté hodině vyrazila autobusem na nádraží, odkud mi jel vlak do Ústí nad Labem. V Ústí jsem na nádraží počkala na Pralinku a pak už hurá na další vlak a do Ostrova, což je město pod Krušnými horami nedaleko Karlových Varů. České dráhy a Česká pošta ho nazývají Ostrov nad Ohří.

Dorazili jsme tam nějak kolem půl deváté. Na nádraží už na nás čekal Pralinkův známý a rovnou jsme vyrazili na cestu. Nejdříve jsme šli k rozcestníku, protože Pralinka nutně potřeboval jít úplně přesně po žluté značce. Začátek cesty vedl městem Ostrovem, v něm jsme viděli třeba dům kultury, na kterém je docela zajímavá socha.

Dům kultury v Ostrově, © majdula2000

Socha na kulturním domě v Ostrově, © Pralinka2

Za městem cesta vedla kolem několika rybníků. V některých z nich plavaly spousty kačenek, takže jsme si je museli samozřejmě hned fotit.

Kachny na rybníce v Ostrově, © majdula2000

Kachna na rybníku v Ostrově, © Pralinka2

O kousek dál byla na mostě nakreslená taková veliká turistická značka. Byla opravdu obří, takže si Pralinka vytáhnul metr a šel ji změřit. Došel k závěru, že ji malovalo nějaké trdlo, které nedávalo pozor na školení značkařů, protože maximální povolená velikost značky je prý 30 x 30 centimetrů, což nesplňovala (měla totiž 36 centimetrů). :-D

Turistická značka na sloupu dopravní značky a v pozadí velká turistická značka na mostním pilíři, © Pralinka2

Turistická značka na sloupu dopravní značky a v pozadí velká turistická značka na mostním pilíři, © Pralinka2

Po chvilce už jsme se konečně dostali z města. Pokračovali jsme podél silnice přes Dolní a Horní Žďár směrem na Jáchymov. U toho jsme si celou dobu povídali, takže jsme zapomněli sledovat značky. Po docela dlouhé době se Pralinka najednou zastavil a hledal žlutou, ale nikde nebyla. Vracet se nemělo cenu, protože už jsme šli docela dlouhou cestu do kopce, takže jsme si raději sedli na lavičku a dali si svačinu.

Cestou na Klínovec, © majdula2000

Po malé přestávce jsme šli dál, protože... však to znáte, všechny cesty vedou do Říma. Jo, a všechny cesty do kopce v Krušných horách na Klínovec! :-D Došli jsme až do Jáchymova, ale tam ta naše žlutá také nevedla, takže jsme pokračovali po zelené. Po chvíli jsme se dostali na rozcestí, ze kterého vedly celkem 4 cesty. Po jedné z nich jsme přišli, ale nikde nebyla značka, takže jsme nevěděli, kterou z těch tří dál.

Cestou na Klínovec, © majdula2000

Vybrali jsme si nakonec tu, která vedla nejvíc do kopce, protože jsme potřebovali jít nahoru. Žádnou značku jsme neviděli ještě dost dlouho, protože všechny stromy okolo té cesty byly vykácené, ale nakonec se jedna značka přeci jen objevila. Pak jsme šli přes několik tratí pro sjíždění na kolech a u toho jsme si vyprávěli vtipy a různé vtipné scénky. Na jednom rozcestí pak zelená končila, ale zároveň jsme se tam napojili na tu žlutou, po které jsme původně chtěli jít celou cestu. Tentokrát už jsme ji ale neztratili a došli jsme po ní až úplně nahoru.

Lanovka na Klínovci, © majdula2000

Prošli jsme pod lanovkou (tou se můžete dostat nahoru i bez takového šlapání ;-)) a šli rovnou na oběd do restaurace, protože už bylo nějak kolem čtvrt na dvě. Po obědě jsme vyrazili na rozhlednu, která byla jen o kousíček vedle. Byl odtamtud nádherný výhled, viděli jsme až do Německa, třeba Fichtelberg, což je kopec v německé části Krušných hor. Akorát tam nahoře taky docela dost foukalo, Pralinka naměřil rychlost větru asi 8,6 metrů za sekundu a teplota byla nějakých 7 stupňů.

Fichtelberg, © Pralinka2

Rozhledna na Klínovci, © Pralinka2

Vysílací věž na Klínovci, © Pralinka2

Když jsme slezli z rozhledny, tak už byly skoro 3 hodiny, což byl čas, ve který jsme se nejpozději měli vydat na cestu dolů, abychom stihli vlak domů. Udělali jsme si tedy posledních pár obrázků a vyrazili zpátky. Cestou dolů už jsme dávali větší pozor, abychom žlutou značku neztratili, což se nám nakonec povedlo. Taky to šlo o něco rychleji, protože jsme šli skoro celou cestu jen z kopce.

Na Klínovci, © majdula2000

Zpátky do Ostrova jsme dorazili chvilku po šesté hodině večer. Ještě nám zbývalo trošku času, protože vlak nám jel až před půl osmou, takže jsme se stihli na chvilku zastavit u toho známého od Pralinky. Tam jsme si doplnili zásoby vody a pak už jsme šli na nádraží. Celkem to bylo asi 33 kilometrů. 8-o

Zbývala nám asi půlhodinka do odjezdu vlaku, takže jsme si tam sedli a povídali si. Když přijel vlak, tak už nezbývalo nic jiného, než se rozloučit a vyrazit zpátky na cestu domů. Po deváté hodině jsme dorazili do Ústí a o chvilku později už mi jel vlak domů. Z vlaku jsem ještě zamávala Pralinkovi a nějak před jedenáctou hodinou jsem dorazila domů.

Bylo to úplně bezva a doufám, že se tam zase někdy podívám. A co vy, byli jste někdy na Klínovci?

A nějak takhle to někdy vypadá na Klínovci v zimě:

Související Alíkovina:

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 17. srpna v 15:56.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Hezké R^

Příspěvek z 17. srpna v 8:07.
marbo1212 v něm napsala:

Pěkný mooc pěkný $>$> Dávám 5 tlapiček