Alíkovina

Jak jsme byli na štrapandě

vydáno  •  Cestování

Máte rádi pohyb venku na čerstvém vzduchu? Pokud ano, tak při této akci můžete poznat krásy Máchova kraje.

Průvodce trasou, © majdula2000

Provodínská štrapanda je oblíbená akce pro turisty a cyklisty. Koná se každý rok kolem poloviny června. Start a cíl je vždycky v malé vesničce Provodín, která leží kousek od České Lípy směrem na Mladou Boleslav.

Každoročně je na štrapandě na výběr hned z několika tras. Letos byly trasy 6, 12 a 23 kilometrů pro ty, co šli pěšky, a trasy 14, 37, 54 nebo 81 kilometrů pro ty, co jeli na kole. My jsme s tátou šli pěšky a vybrali jsme si tu nejdelší trasu – 23 kilometrů.

Na startu štrapandy, © majdula2000

Začátek startu byl v 8 hodin ráno. My jsme z domova vyrazili autem asi v 7:20, cestou jsme se stavili pro svačinu a přijeli jsme na místo asi v 7:58, takže to vyšlo úplně akorát. Sice ještě nebylo ani těch 8 hodin, ale i tak už tam byla spousta aut. Nejprve jsme se šli zapsat. Museli jsme chvíli čekat, protože byly hrozné fronty, ale šlo to celkem rychle, takže na nás po pár minutách přišla řada. Dostali jsme průvodce trasou, k tomu jsme si mohli vzít nějaké drobnosti, a pak už hurá na cestu.

Samolepka a náplasti, © majdula2000

Vyrazili jsme podél kolejí směrem na Staré Splavy, po pár metrech jsme ty koleje přešli a hurá do lesa do kopečka. Po chvilce jsme se napojili na cyklostezku a po ní jsme pokračovali dál. Hned vedle nás byla obora, takže jsme cestou mohli sledovat spousty zvířátek, která v ní byla. Když jsme vylezli nahoru na kopec, tak jsme z té cyklostezky odbočovali na takovou malou cestičku do lesa. Kousíček od té odbočky nás čekala kontrola – razítko na stromě – popravdě řečeno, já bych si jí asi nevšimla, protože jsem ji tam vůbec nečekala, měla být až o několik kilometrů dál, ale táta ji naštěstí viděl.

Kontrola na stromě, © majdula2000

Takže jsme si vyndali průvodce, dali si tam razítka, napili jsme se a vyrazili dál. Cesta vedla takovou malou pěšinou v lese, kolem byla spousta borůvčí, takže jsme u toho občas pojídali borůvky. Došli jsme až ke Skalní bráně a Psím kostelům.

Skalní brána, © majdula2000

Psí kostely se říká takovému skalnímu útvaru, který se nachází v Hradčanských stěnách. Jsou to takové malé chodbičky a jeskyně, ale opravdu malé. Člověk se tam sice vejde, ale musí dávat pozor, aby se někde nepraštil do hlavy. Kvůli tomu se jim říká psí, protože psi se tam vlezou úplně bez problémů. :-D

Kousek za tímto místem měla být ta kontrola na stromě, ale my jsme tam nic nenašli, takže jsme došli k závěru, že tu kontrolu asi jen posunuli trochu blíže ke startu, protože tam, kde jsme ji o něco dříve našli, naopak být neměla. Pak jsme pokračovali po modré značce až do Starých Splavů. Na zemi tam svítil takový modro-fialový brouček, kterého jsem si samozřejmě vyfotila.

Brouček na cestě, © majdula2000

Dál to bylo nejprve přes jeden kopec, pak chvilku po hřebeni a nakonec zase dolů, takže tak nějak jako na houpačce... Tam, a zase zpátky. :-D

Když jsme se pak dostali dolů, tak už to bylo klidnější. Nejdříve přes silnici, pak zase lesíkem a pak kolem Máchova jezera, odkud jsme měli pěkný výhled nejen na Mácháč, ale i na Bezděz. Bylo dost teplo, takže se tam spousta lidí koupala. Docela jsem jim záviděla, protože mít u sebe plavky, tak bych se určitě šla vykoupat taky, ale bohužel jsem je neměla. :-(

Mácháč a Bezděz, © majdula2000

Od Máchova jezera jsme pokračovali ke druhé kontrole. Ta se nacházela u takové malé hospůdky ve Starých Splavech. Zaškrtli si tam naše čísla a dali nám razítka na kartičky. Když už jsme tam byli, tak jsme si rovnou i na chvilku sedli a dali si studenou „fofolu“, abychom ještě nabrali síly na zbytek cesty.

Ze Splavů už to naštěstí nebylo daleko, nejprve jsme šli po silnici a městem, ale pak už celý zbytek cesty vedl lesem. Procházeli jsme také znovu blízko té obory, kolem které jsme šli na začátku, takže jsme u toho zase mohli koukat na zvířátka.

Zvířátka v oboře, © majdula2000

Asi v půl třetí odpoledne jsme konečně dorazili do cíle – tam, kde jsme začínali. Už z dálky bylo slyšet, že je tam pěkně veselo. Hrály tam písničky a byla tam spousta stánků. Došli jsme se zase nahlásit, dostali jsme diplomy a taky lístečky na buřtíky, které se kousíček vedle opékaly na ohníčku. Táta je šel opéct a já jsem mezitím skočila do jednoho stánku pro limonádu. Potom jsme se najedli, trošku jsme si tam odpočinuli a pak už hurá zpátky do auta a domů.

Docela mě z toho pak bolely nožičky, ale byl to skvělý výlet!

A tady se můžete kouknout, jak živo může být na Mácháči už v červnu (není to žádná z hlavních pláží, je to jen taková mini pláž ve Starých Splavech):

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!