Alíkovina

Jak Krteček zažil dobrodružství aneb limonáda není zdravá

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Byl jeden plyšový Krteček. Žil v Plyšákově od Matýska. Taky měl kamaráda Šmoulíčka. Krteček mnoho zažil, ale i přesto chtěl zažít to opravdové dobrodružství...

Krteček jednou četl knížku. „Co to čteš Krtečku?” Zeptal se Šmoulíček. „Čtu knížku, která se jmenuje Jedno velké dobrodružství.” Vypověděl plynule Krteček. Krteček sklonil hlavu dolů a vypadal, že je smutný. „Krtečku co ti je?” Krteček odpověděl. „Já bych rád zažil takové dobrodružství… Jo mám nápad!” „Jaký Krtečku? ”Postavíme si lodičku a pojedeme kolem světa!”

Než bys řekl/a švec hned začali balit. Potom si koupili prkna od Ferdy a plachtu od Pasáčka. „To je plachta z vlny ovcí, které pasu,” řekl jim Pasáček, když jim dával plachtu. „Ale to sami nepostavíme Krtečku.” Řekl Krtečkovi Šmoulíček. A tak celému městu poslali dopis, aby pomohli postavit loď. „Musíme být trpělivý, abychom mohli zažít to velké dobrodružství.” Řekl Krteček. Stavba lodi trvala měsíc. Asi si říkáte proč taková velká loď pro dva malé plyšáky. Protože tam museli dát mnoho věcí a kdybych je musel vyjmenovávat tak by příběh byl dlouhý.

Ale vraťme se k příběhu. Loď byla postavená. Vše bylo sbaleno ale knížka nedočtená. Oni totiž musí dočíst knížku, aby věděli, co takové dobrodružství stojí a co musíte umět a co sbalit. Krtečkovi zbylo dočíst jenom jednu stránku. Tak hned ráno začal Krteček číst. A hned jak to dočetl, byl v Krtečkovém pokojíku Šmoulíček. „Už jsi to dočetl?” „Ano Šmoulíčku.” Tak už konečně mohli vyplout.

Ale i tak museli naplánovat kam jet. Asi si říkáte, kdy už konečně pojedou. Ale jak říkal Krteček: Musíme být trpělivý aby, jsme zažili dobrodružství. I přesto to dobrodružství zažijou, protože už to nachystali předem. Pojedou do Limománie. Tak už konečně vypluli. „Šmoulíčku, Těšíš se do Limománie?”. „Ano Krtečku.”. Už byli v Limománii.

„Dobré odpoledne cestovatelé!” Přivítal je tam tlustý pán, který měl v ruce limonádu a v puse zkažené zuby. ”Dobré odpoledne pane”. Odpověděl Šmoulíček. „Já se jmenuju Limonádovník. Chcete limonádu?” Aby Limonádovník nebyl smutný tak přijmuli. Rozloučili se s Limonádovníkem a šli prozkoumat Limománii.

Po několika minutách objevily lidi, kteří byli u ohně a měli v ruce limonádu. A vedle nich byla vlajka s nápisem: KMEN LIMONÁDY. „Tady asi berou limonádu moc vážně”. Pošeptal Šmoulíček Krtečkovi. Pak si někdo z těch lidí všiml Krtečka a Šmoulíčka. „Šamane cizinci!” Řekl ten muž. A ten „Šaman” řekl: „Když jsou noví, hezky je přivítáme”. „Můžu se vás zeptat, Proč pijete jenom limonádu?” zeptal se Šmoulíček. „Před pěti lety se u nás usadil jeden cestovatel, jmenoval se Svatopluk. A ten Svatopluk tady založil Limománii. A dal zákon, Aby se tu pila jenom limonáda. A ten kdo se napil něčeho jiného tak ten musel okamžitě z ostrova. Dříve jsme byli kmen dobrých lvů, ale museli jsme se přejmenovat” „Aha,” řekli Krteček se Šmoulíčkem dvouhlasně.

Stmívalo se tak Krteček se Šmoulíčkem spaly u kmene limonády. Jak bylo ráno tak Krteček a Šmoulíček chtěli říct Svatoplukovi, aby zrušil ten zákon. „Nejsem si jistý, jestli se vám to povede,” řekl jim Šaman. I přesto jim Šaman dal mapu k chrámu Svatopluka. Tak už se vydali k Svatoplukovi. Měli jít přes Limonádovou řeku.

Až byli v Limonádové řece, tak si Krteček všimnul, že před mostem jsou dva lidi. „Musíte splnit úkol, abyste mohli přes Limonádovou řeku!” řekl hlasitě jeden z těch mužů. „A jaký?” „Musíte uvařit věc sladkou i kyselou, horkou i studenou. Ingredience máte v této budce,” řekl druhý muž. Krteček se Šmoulíčkem tam měli spoustu věcí. A tak udělali sladké horké maliny s kyselou citronovou zmrzlinou. Když těm pánům dali tu věc ochutnat, řekli jim, že úkol splnili a mohli jít přes Limonádovou řeku.

Dále měli jít přes Hádankové pole. Byla tam jedna žena a řekla: „Přes Hádankové pole můžete, jenom když mi odpovíte na tuto hádanku.”. „Tak jo.” „Patří ti to, ale tvoji přátelé to používají víc než ty, co je to? „Krtečku, já to nevím.” „Jé, Šmoulíčku ty si génius!” „Proč? Krtečku?” „Protože správná odpověď je jméno.” „Správně,” řekla jim ta žena. Tak už přešli Hádankové pole a teďka jsou v chrámu.

V chrámu byli zase dva páni, tentokrát nic nechtěli, jenom se zeptali, jestli jsou cestovatelé. „Ano. Jsme cestovatelé. Já jsem Krteček a on Šmoulíček.”. „Tak to jo můžete vstoupit.” V tom chrámu byla židle se stolem. V té židli seděl Svatopluk. „Co chcete?” Šmoulíček všechno řekl: „Chceme, abyste zrušili zákon č. 1, protože se někteří obyvatelé trápí.”„Jenže nic lepšího než limonáda není a čaj vypadá hnusně.” „Jenom zkuste, možná vám bude chutnat,” řekl Krteček. „Ne,” odsekl Svatopluk.

Po několika přemlouvání mu dal Krteček ovocný čaj. Svatopluk ochutnal: „Mňam! Je to lepší než jsem si myslel.” A Krteček se zeptal: „Tak zrušíte ten zákon?”. „Ano a ostrov přejmenuju Čajmánie. Řekněte kmenu Limonády, ať se přejmenujou, jak chtějí.”

Tak šli přes Hádankové pole a Limonádovou řeku. Řekli kmenu limonády, že se můžou přejmenovat a pluli. „Krtečku co se ti líbilo nejvíc?” „Že jsme zažili dobrodružství”. A Krteček se těšil, jak se budou smát tomu, co zažili.

Autor: (10 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 9. srpna 2018 v 11:27.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Super ale jsou tam chyby!

Příspěvek z 12. července 2018 v 17:31.
Pralinka2 v něm napsal:

Jojo, pěkný.

Příspěvek z 20. června 2018 ve 12:29.
maggiesimspons v něm napsala:

pěkný článek:-)