Já jsem člověk, kterého tahle otázka vždycky děsila. I ve školce. Možná by bylo bývalo pro všechny jednodušší, kdybych si vymyslela nějakou univerzální společensky přijatelnou odpověď, třeba že doktorka, učitelka, veterinářka..., ale už tehdy jsem věděla, že na tuhle otázku odpovědět prostě nedokážu a nechtěla jsem lhát. Věděla jsem, že ať už řeknu cokoli, nebude to mít žádnou váhu, protože do doby, než se doopravdy budu muset rozhodnout, stejně vyrostu a dost se změním. A také mne děsilo to, že když bych řekla, že chci být např. veterinářka, lidé v okolí by mi to mohli začít předhazovat. Třeba bych řekla, že nemám ráda hady a oni na to, že to tedy asi veterinářkou nebudu moct být. Proto jsem na jakoukoli otázku ohledně povolání odpovídala upřímně: Nevím.
Když se nad tím vším zamyslím, doteď nechápu, podle čeho si ta povolání ve školce vybíraly ostatní děti. Když jsou vám tak čtyři roky, ve svém životě jste přímo konfrontováni pouze s povoláním vašich rodičů, případně i dalších členů rodiny, chodíte do školky, kde jsou paní učitelky, kuchařky, uklízečky, občas zajdete k panu doktorovi nebo paní doktorce, do obchodu, kde jsou paní prodavačky a páni prodavači, v televizi vidíte zpěváky, herce a moderátory, možná někdy zahlédnete zedníka nebo instalatéra, krmiče v zoo, hasiče... ale tím to končí, když nepočítám, že si o povoláních např. přečtete s rodiči v dětské knížce nebo se o nich bavíte s paní učitelkou ve školce.
Chtěla jsem tím říct, že vy jako malí nemáte vůbec ponětí o tom, co které povolání obnáší a rozhodujete se víceméně jen na základě nějakých svých pocitů, toho, co se vám na první dobrou líbí. Má pan veterinář na obrázku kočičku? Chci být veterinář. Má pan policista hezkou čapku? Asi chci být policista. Líbí se mi koník na obrázku? Chci být profesionální jezdec, princezna, prezident, fotbalista...
Nebo je to o něčem jiném? Vážně by mne to zajímalo, protože jsem tuhle bezmeznou touhu být něčím nebo někým konkrétním prostě nezažila. Možná jsem nad tím prostě jen moc přemýšlela a nedokázala se rozhodnout srdcem. A co vy? Čím jste chtěli být jako malí ve školce a proč? Podělte se do diskuze pod článkem. 
