Alíkovina

Jak mi počítač „ukradl“ kamarádku

vydáno  •  Volný čas doma · Čtenáři píší Alíkoviny · Kamarádství
V dnešní době neznám nikoho, kdo by doma neměl počítač. I my patříme mezi jedny z mnoha, kteří počítač mají. Budu k vám upřímná, počítač je pro mě jako stvoření z jiné planety, na které si nemohu zvyknout. Pamatuji si, jak se změnila moje kamarádka, když jí rodiče koupili notebook.

(ilustrační snímek), © Profimedia.cz

Byla z něj nadšená! Ukazovala mi, co a jak se s ním dělá - to mi zas tak nevadilo. Jenže postupem času přestávala mít zájem o to, co se děje kolem ní. Její jedinou starostí bylo, jestli má dobytou baterii na notebooku, jestli tam budou její "nejlepší kamarádi", se kterými se seznámila samozřejmě přes internet... zkrátka nedokázala se na nic jiného soustředit.

Ve škole jsme si pomalu neměly co říct. Ona (zde jí budu říkat Helena) mi nadšeně povídala o nejnovějších hrách, zatímco já jsem z toho vůbec nadšená nebyla. Byla jsem nešťastná. Pryč najednou byly doby, kdy jsme spolu chodily ven. Pryč byly doby, kdy jsme dělaly blbosti, u kterých jsme umíraly smíchy. Pryč bylo zkrátka všechno, co jsme spolu podnikaly dříve.

Svěřila jsem se s tím mojí mamince a ta mi poradila, ať nesmutním, že si mám najít jinou kámošku, která nebude věčně sedět u počítače. Nehledala jsem dlouho. Mojí bezvadnou kámoškou se stala Helenina sousedka Terka. Měly jsme stejné zájmy - rády čteme, chodíme do přírody a podobně. Řešily jsme spolu všechno, co ostatní holky. Užíváme si spolu až doteď kopu srandy. Ale Helena začala žárlit.

Ve škole ze sebe udělala chudáčka, kterého jsem odkopla, protože jsem si našla jinou kamarádku! Začala na mě řvát, proč s ní nechodím ven, že se s ní vůbec nebavím! Když jsem jí odporovala, že ona na mě nikdy nemá čas, protože má ty svoje "kamarády", urazila se a začala o mně šířit hnusné drby. Samozřejmě jí všichni uvěřili. Naštěstí se našly mé dvě spolužačky, které mi věřily.

Helenina radost netrvala dlouho. Ani nevím jak, ale nějak se to všechno otočilo proti ní. Někdo zkrátka přišel na to, že jsem měla pravdu. Dnes se s Helenou nikdo nebaví. I já ji ignoruji - nemám potřebu se s ní bavit, po tom všem, co mi provedla. Občas Helenu vídám na terase a jak jinak, vždy u sebe má notebook.

Říkám si: "Copak je počítač pro život tak důležitý?" Vždyť se může dělat milion jiných věcí! Třeba si můžete malovat, můžete jít ven s kamarády, můžete si číst, můžete si najít nějaký kroužek, můžete něco vyrobit, dát to druhému a potěšit ho, můžete být i užiteční a vyčistit přírodu! Nebo kdo máte domácího mazlíčka, tak se mu věnujte, zjistěte toho o něm co nejvíce. Můžete být i velice mile překvapení.

Neříkám, že u počítače vyloženě nesmíte sedět. Ano, i já občas neodolám a sednu si k němu. Většinou je to jen jednou o víkendu v neděli. Jinak vážně nemám čas, nebo si k němu prostě sednout nechci.

Představte si tuto situaci: jste velcí, máte děti a ty vám položí otázku: "Mami, jaké bylo tvoje dětství?" A vy si najednou uvědomíte, že celé dětství jste proseděli u počítače. No řekněte, není to škoda, promarnit své dětsví u počítače?

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (77)

Příspěvek z 18. srpna 2010 v 19:06.
misha v něm napsal:

Kamarád jako kamarád..

Na počítači trávím oravdu hodně času. Asi je to tím, že vyrůstám mezi bratry a doma nemam nic moc co dělat. Jasně že chodim ven, mam kroužky, atd.. Ale díky počítači a internetu teď můžu sehnat kamarády a kontakt na ně, když sem to třeba nestihla, nebo tak. Když bydlíme daleko, můžeme si dohodnout sraz, nebo si povídat přes net, nebo tak něco, je to lepší než si plejtvat kredit. máš pravdu, že by se to mělo omezit, ale je to hodně užitečné a taky je to velký pokrok v rozvoji lidstva. Je taky chytrý..


Prostě kamarád jako kamarád, tak je to jedno když ho aspoň někdy vidim..
2526

Příspěvek z 16. srpna 2010 v 16:22.
Baryk007 v něm napsal:

Reakce na dani12:

to říká ta prava

Příspěvek z 30. července 2010 ve 14:11.
misakojecka v něm napsala:

Můžem dělat i něco jiného

Ne,ne.U počítače se snažte abyste tam neseděli celé dětství.
Jestli máte super kamarádku(kamaráda),tak si s ní povídejte,hrajte,choďte do lesa nebo
na hřiště,poházejte si s ní(m) míčem na zahradě.Ale hlavně Carol má pravdu,neseďte
celé děctví u počítače!