Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak na Zemi plyne čas?

    vydáno  •  Škola a poznání · Příroda · Vesmír · Jaro
    Co způsobuje změny ročních období, příliv a odliv? To vše poznáme z pohybů naší planety. A jak se tedy Země hýbe?

    Zeměkoule, © Archiv MF DNES

    Ať už se podíváš na nebe v noci nebo ve dne, je vidět, že se hvězdy na obloze pohybují a to směrem od východu na západ. Vypadá to tedy, že Země stojí a vše ostatní se točí kolem ní. Takovýto názor měla v minulosti spousta významných vědců. Dnes už však víme, že je to jen zdání. Země totiž sama vykonává hned několik pohybů, které můžeš sám pozorovat - je to oběh okolo Slunce, dále se otáčí sama kolem své vlastní osy dokola a také se společně s Měsícem točí kolem jednoho bodu. Tvrdit, že se Měsíc otáčí kolem Země, je trochu nepřesné, ale o tom se více dozvíš až v příštím článku.

    Země obíhá kolem Slunce proti směru hodinových ručiček a než oběhne jedno kolo trvá to 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund přesně. Kvůli tomuto pohybu se střídají roční období. Mohlo by se ti zdát, že je to kvůli vzdálenosti od Slunce, ale je to opět jinak než se zdá. Země je nakloněna, a tak se stává, že vždy jedna polokoule (severní, nebo jižní) je Slunci nakloněna víc.

    Severní polokoule je ke Slunci nejblíže 21. června, proto tento den nazýváme letní slunovrat. Tento den trvá 16 hodin a noc pouhých 8 hodin, tehdy si užíváme léta a prázdnin. Pak přichází na řadu den podzimní rovnodennosti 22. nebo 23. září. Noc a den jsou stejně dlouhé. Nejvíce je severní polokoule od Slunce odkloněna 21. nebo 22. prosince, v den zimního slunovratu, vrcholí zima. Den trvá pouhých 8 hodin a noc celých 16 hodin.

    Od tohoto dne se však dny zase začínají prodlužovat, i když jsou stále kratší než noc do té doby, než nastane jarní rovnodennost, 20. nebo 21. března. Dny jsou v té době stejně dlouhé jako noci a začíná jaro. Dny se stále prodlužují na úkor noci až přijde znova letní slunovrat a vše se opakuje dokola.

    Na jižní polokouli se tyto cykly střídají obráceně (když je u nás zima, třeba v Austrálii si užívají léta), právě díky náklonu planety.

    Zajímavostí však je, že sklon planety se projeví také na délce svítání a soumraku, od rovníku směrem k pólům se prodlužuje. Na rovníku trvá sotva 20 minut, u nás asi 45 minut, zatímco na pólu celé dva týdny!

    Póly jsou vůbec zvláštní - tím, že jsou vždy nejdále od slunečních paprsků je způsobeno nerovnoměrné střídání ročních období i dne a noci. Polární noc trvá půl roku, stejně jako polární den a roční období? Příliš se od sebe neliší. Léto trvá asi jen dva týdny, ale teploty zdaleka nedosahují těch, které známe u nás.

    Otáčení Země kolem své vlastní osy způsobuje střídání dne a noci, proto Slunce nevychází všude na světě současně. Země, jak už jsem psal, se otáčí od východu na západ a její otočení trvá 24 hodin. To rozhodlo, že se Země, pro lepší orientaci, rozdělí na 24 časových pásem. V jednom pásmu mají všichni stejný čas, ale v sousedním mají o hodinu více (směrem na západ), či méně (směrem na východ).

    Toto rozdělení musí mít určitý řád, a tak se ustanovilo, že nultý poledník (myšlená čára rozdělující planetu od severu k jihu), který prochází Greenwichem v Anglii, bude tvořit počátek. Ostatní časová pásma mají vždy o určitý počet hodin jiný čas. Například naše pásmo s tím nultým sousedí, proto máme v České republice vždy o 1 hodinu více než v Anglii. Další pásmo (v něm je třeba Ukrajina) už má o 2 hodiny více, než v Anglii a tak dále.

    Kolem času a otáčení vesmírných těles existuje ještě mnoho zajímavostí, více se můžeš dozvědět například na adrese: http://cs.wikipedia.org/. Třeba ti to pomůže ve škole. :-)

    Autor: (6 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!