Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak probíhá dárcovský odběr krve?

    vydáno  •  Zdraví

    Zajímalo vás někdy, jak vypadá dárcovský odběr krve? Chtěli byste se stát dárcem, ale máte obavy z neznámého? Zajímá vás, jestli v sobě dárcovství krve nese nějaké komplikace? V tomto článku shrnu to nejpodstatnější ze svých zkušeností.

    Kapka dárce krve, © Alleinka

    Už se zde objevil velmi zajímavý a poučný článek o tom, že existuje možnost stát se tzv. dárcem, avšak z hlediska faktické zkušenosti nebyl příliš konkrétní. Proto bych na toto téma chtěla navázat a podělit se s osobní zkušeností, neboť věřím, že mezi čtenáři zde na Alíku se může najít dosti takových, kteří se v budoucnu budou chtít do této podstatné možnosti pomoci zapojit.

    Já sama jsem dosud zažila pouze dárcovské odběry krve (známé také jako „plný odběr“), proto se můj článek bude týkat jen tohoto typu odběru. S odběrem krevní plazmy (tedy „plazmaferézou“) prozatím nemám zkušenosti.

    Kdo může být dárcem?

    Hned na začátek zdůrazním, že dárcem se může stát osoba starší 18 let (nejvíce však 65 let). Mohlo by se tedy zdát, že je trošku zbytečné věnovat se tomuto tématu na portálu, který je primárně pro děti. Nesmíme však zapomínat, že všechny děti nakonec jednou vyrostou. :-) Já se o možnosti dárcovství dozvěděla kolem 16 let a nadšení, že budu pomáhat, mi vydrželo až do dosažení plnoletosti, kdy jsem toto své nadšení přeměnila i na realitu.

    Vyjma věku jsou však důležité (ba i důležitější) další faktory – ty zdravotní. Dárce by měl mít minimálně 50 kg, neměl by trpět žádným vážným fyzickým ani psychickým onemocněním (zároveň nesměl v minulosti prodělat žloutenku typu B a C a malárii), nesmí být HIV pozitivní, nesmí být alkoholik a nesmí patřit do rizikové skupiny (mezi ty řadíme např. osoby s promiskuitním typem života, anebo třeba uživatele drog). Mezi taková zvláštnější omezení bývá, že dárce třeba nesměl být v určitých letech minulého století dlouhodobě v Anglii nebo ve Francii. :-)

    Vyjma těchto dlouhodobých omezení platí, že v době odběru by se dárce neměl cítit nemocný, neměl by být zraněný, v poslední době by neměl podstoupit žádný zákrok (např. trhání zubu u zubaře), užívat antibiotika, mít přisáté klíště, mít očkování (u tohoto se to liší v závislosti na tom, o jaké očkování šlo) a mít udělané nové tetování. Ženy by navíc v době odběru neměly mít menstruaci (a ze zkušenosti dodám, že není dobré chodit na odběr ani hned po menstruaci, neb poté bývá nedostatek železa v krvi a odběr nemůže být proveden).

    Jak se objednat na odběr?

    Detaily toho, jak přesně se na odběr objednává a jak přesně odběr probíhá, se mohou lišit v závislosti na konkrétním odběrovém místě. Je proto důležité nastudovat si informace, které dané odběrové místo nabízí, v dnešní době pak třeba na internetových stránkách dané nemocnice.

    Obvykle to bývá tak, že prvodárci (tedy ti, kdo jsou darovat poprvé) se objednávat nemusí a jednoduše přijdou na odběrové místo a nahlásí, že se chtějí stát dárcem. Některé nemocnice preferují pro prvodárce určité časy (obvykle dopolední hodiny).

    Dárci, kteří chodí darovat opakovaně, se už objednávají přes nemocniční objednávací systémy (které mohou být jak on-line, tak i na bázi telefonního objednání, vše opět lze zjistit z internetových stránek), aby se nestalo, že v jeden den se jich tam sejde strašně moc a v druhý den zase nikdo. :-) Zároveň nemocnice u opakovaných dárců i kontroluje, zda potřebují zrovna jejich krev, neboť druhů krve je několik skupin (A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-).

    Jak se chovat den před odběrem a v den odběru?

    Všeobecně platí, že dárce by den před odběrem měl hodně pít. Ze zkušenosti vím, že když den předtím málo piji, tak nejen, že je ten odběr komplikovanější (lidově řečeno „krev pomalu teče“, jelikož je hustá), ale také mi bývá hůře po odběru a více se mi točí hlava. Vyjma pitného režimu by měl dárce cca 12 hodin před odběrem vynechat i jídla s obsahem tuku (krev s vysokým obsahem tuku komplikuje vyšetření a může se stát, že pak bude nepoužitelná), nepít alkohol a hlavně se pořádně vyspat. „Pařit“ půl noci na počítači a pak jít nevyspalý na odběr, to může skončit i tím, že omdlíte rovnou na odběrovém sále. :-) Nezapomínejte, že je vám odebráno skoro půl litru krve a pro tělo je to zásah, tak se mu to snažte co nejvíce ulehčit.

    V den odběru posnídejte (opět bez tuku) a hodně pijte. Sestřička mi jednou řekla, že je nejlepší, když pacient vypije třeba až 1 litr tekutin před vstupem na odběrový sál. Většinou si proto beru láhev a u všeho čekání na odběr, anebo i při cestě na místo postupně „ucucávám“, i když nemám žízeň.

    Dárce by zároveň několik hodin před odběrem neměl kouřit. (Všechny tyto informace se mohou trochu lišit v závislosti na nemocnici, nezapomeňte si proto i tyto informace projít.)

    Jak to chodí na odběrovém místě?

    To se hodně liší v závislosti na tom, v které nemocnici se nacházíte. Ty hlavní parametry však bývají všude stejné. Já ze zkušenosti doporučuji vyhradit si na odběr tak 2 hodiny času.

    Na místě, kde jsem darovala, byla možnost „šatny“, kde jsem si mohla odložit věci, načež jsem dostala dotazník, který se musí vyplnit – ten se vyplňuje pokaždé, je jedno, zda se jedná o prvodárce, anebo o někoho, kdo daruje už po sté. V tomto dotazníku se v podstatě ptají na všechny rizikové faktory, jež se u vás mohou projevit – takže na různé nemoci, zákroky, alergie, medikaci, cestování apod. :-) Jedná se o docela komplexní dotazník, jehož obvyklou podobu můžete najít na internetu třeba od Fakultní Thomayerovy nemocnice.

    Vyplnění dotazníku docela trvá, obzvláště pokud se s ním setkáváte úplně poprvé. Poté vás obvykle zapíší do systému, u opakovaných dárců pak kontrolují už zadané systémové údaje (zda se třeba nezměnilo trvalé bydliště, pojišťovna apod.).

    Následně jdete na kontrolní odběr, kdy vám z jedné loketní jamky odeberou menší množství krve, z níž se dělají potřebná vyšetření, že jste vy a vaše krev v pořádku. Já jsem pak šla k jedné paní doktorce, která se mnou projela ty výsledky z krve, které šlo zjistit už v tak krátké době, změřila mi tlak, ještě jednou se mě tázala, zda se cítím dobře, načež mě pustila „dál“. Nemocnice obvykle poskytují dárcům i bufet, kde se mohou v tuto chvíli těsně před odběrem zdravě občerstvit.

    Pak už se jde na samotný odběr. Nejdříve si umyjete mýdlem obě ruce, tu odběrovou vč. předloktí a loketní jamky, kde bude prováděn vpich. Nahlásíte sestřičce, ze které ruky bude odběr prováděn (respektive to bude vždy ta, z níž jste si nedělali kontrolní odběr) a počkáte, až vás zavolají. A pak si už jen lehnete do křesílka, nastavíte ruku a buďto se díváte na to, jak vám vpichují jehlu (když jste odvážní), anebo se raději koukáte jinam (protože víte, že by vám z toho bylo špatně, třeba jako mně). :-)

    Jehla samotná je větší než u očkování, ale i tak vám zanechá v kůži jen malinkou dírku. Vpich bolí, ale jen trošičku. Ona je to chvilka a než se člověk naděje, už mu ji zase vytahují. :-) Samotný odběr trvá jen několik minut, vy obvykle stiskáváte v ruce balonek, čímž umožňujete krvi lepší proudění. Po odběru chvíli sečkáte na křesle a sestřička se ujistí, že se vám nedělá špatně. Pak vás propustí ze sálu.

    Po odběru si ještě obvykle vyzvednete odznáček dárce krve – červenou kapku. Po deseti odběrech dostanete i bronzovou medaili Prof. MUDr. Jana Janského. :-) Těch odměn je dle počtu odběrů více a eviduje je Český červený kříž.

    Mohou přijít komplikace?

    Samozřejmě. Mohou se dostavit nejen u prvodárců, ale i u lidí, kteří jdou darovat opakovaně a v minulosti komplikace neměli. Naštěstí se nejedná obvykle o nic vážného.

    Já osobně jsem zažila pouze pocity na omdlení. Uprostřed odběru mi najednou začal šednout svět před očima a já rychle zalarmovala sestřičku, která mě položila do lehu a donesla mi trochu limonády. Obvykle proto upozorňuji hned na začátku odběru, že se mi dělává na omdlení, a oni mě proto rovnou pokládají do lehu.

    Nepříjemné stavy (návaly horka a zimy, pocity na omdlení) zažívám skoro u každého odběru, takže jsem jeden z těch lidí, co neměli štěstí. :-> Jiní lidé mohou hned odejít a necítí, že by jim bylo jakkoliv zle. Ale jak jsem psala, zažila jsem i známého, kterému nikdy nic po odběru nebylo, a pak jednoho dne se mu udělalo na omdlení.

    Doporučuji si proto ještě na nějakou dobu, třeba půlhodinu, sednout venku do čekárny. Nikdo vás vyhánět nebude a vy máte jistotu, že kdyby se vám udělalo zle, je kolem vás spousta lidí, kteří vám mohou kvalifikovaně pomoci. Není kam spěchat – pokud pracujete, anebo studujete, vystaví vám potvrzení a vy na ten den máte volno. Doporučuji také nesedat za volant, pokud se vám udělá zle, mohlo by to dopadnout hodně špatně. Není zlé s sebou vzít i někoho jiného, třeba kamaráda či kamarádku – pomohou nejen jako psychická podpora, pokud se bojíte jehel, ale hlavně vám mohou pomoci, kdyby se vám někde cestou domů udělalo zle. :-)

    Já osobně jinou komplikaci, než výše popsané, nezažila, avšak jiným lidem může začít třeba těsně po odběru místo vpichu jehly krvácet – v takovém případě se o vás ale personál okamžitě a ochotně postará.

    Závěrem

    Chtěla bych podpořit kohokoliv, kdo o dárcovství uvažuje a může darovat, ale zatím třeba nenašel motivaci a odvahu. Vaše krev a váš čas, které obětujete, mohou zachránit nějakého člověka, který bude zrovna krev vašeho typu akutně potřebovat. Byť mohou přijít menší komplikace a nepříjemnosti, stojí to za ně! Co je chvilkový pocit na omdlení v porovnání se záchranou lidského života… :-)

    Další zdroje pro doplnění tématu, odkud jsem zároveň rámcově čerpala při zpracovávání článku:

    Související Alíkovina:

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (11)

    Příspěvek z 1. září ve 21:27.
    pandacervena1 v něm napsala:

    Je mi 11 let a už jsem byla na odběru krve ale kvůli hormonům a není to nic příjemného ale, už je to za mnou a souhlasím že se má hodně pít bohužel Já jsem to zanedbala a tak jsem málem ondlela:-). Heský článek určitě 5 tlapek!

    Příspěvek z 7. srpna v 18:58.
    KrálíčekSušenka v něm napsala:

    Článek hezký, obsáhlý a zajímavý, mně se dělá špatně i po malém odběru, ale pokud v dospělosti mi nebude tak špatně určitě pomohu s dárcovstvím.:-)

    Příspěvek z 7. srpna v 16:43.
    Bětka_H v něm napsala:

    Přemýšlím že až budu dospělá že daruji krev. Článek se mi líbil a hodně jsem se dozvěděla. 5 tlapek.