O dané téma jsem se tedy začala zajímat sama a přečetla jsem k němu i nějakou literaturu. Níže zmíněné metody mohou využívat všichni ti, kdo mají zájem změnit svůj zažitý způsob učení.
Klasické metody učení
Nejprve bych zmínila, jakým způsobem se učí většina studentů ve školách. Jde o klasickou formu biflování. Na poslední chvíli (nejlépe den před testem) se snažíme naučit všechno učivo, ze kterého se bude psát test. Tato metoda probíhá tak, že si danou látku čteme opakovaně, až nabudeme dojmu, že ji dokonale ovládáme a umíme. V testu můžeme dosahovat dobrých výsledků, ale tato metoda využívá pouze krátkodobou paměť, takže po několika týdnech či měsících si už na látku nevzpomeneme.
Další silný trend je zvýrazňování textu pomocí zvýrazňovačů. Jedná se o prakticky stejnou metodu jako biflování. Čtení si dokola zvýrazněné poznámky nám opět dává iluzi, že danou problematiku ovládáme a umíme. Opět tyto informace již v budoucnosti nebudeme moci využít.
Efektivní učení
Jednou z metod efektivního učení je tzv. prokládané učení. Nejedná se ale o to učit se látku spolu s televizí nebo sociálními sítěmi. Jde o to, že střídáte např. učení vzorců z matematiky spolu s dýchací soustavou z biologie. Tato metoda předpokládá, že část z naučených informací pozapomenete, ale úsilím toho, jak se snažíte si vzpomenout, dojde ke stálejšímu „usídlení“ informací v mozku.
Další dobrou formou je vybavování si nových informací, které jsme se učili. Pokud si přečtete jeden odstavec dané látky, řekněte si její hlavní myšlenku, co je z něj podstatné a co například můžete i vynechat. Dobré je si na hlavní myšlenky odstavce nebo kapitoly vytvářet kartičky, ze kterých se pak zkoušíte (popř. vás zkouší rodiče či kamarádi) a trénujete odpověď jakoby naostro.
Mezi další metody efektivního učení patří i technika tzv. generování. Zde jde o vyřešení např. lineární rovnice před tím, než se dozvíme její řešení. Naše úsilí vede k lepšímu zapamatování si skutečného postupu, jak tyto rovnice řešit. K vyřešení rovnice můžeme používat i třeba internet, namísto pasivního přijímání výkladu od učitele.
Mnemotechnické pomůcky mohou také sloužit jako nástroj k efektivnímu učení. Mezi nejznámější patří asi paměťový palác. Ten spočívá v tom, představit si místo, které důvěrně znáte, ať už se jedná o váš dům či oblíbenou restauraci, ve které si představujete různé věci či předměty v důležitých bodech jednotlivých kapitol, které se potřebujete naučit. Třeba k naučení se panovníků z dějepisu můžete použít slepici, která je zabydlená na vašem stole, k naučení, že jedním z panovníků byl Jindřich I. (angl. Henry I – slepice, angl. hen).
Všechny výše uvedené metody ale spoléhají na to, že se učit začnete dříve než den před testem a hlavně pravidelně. Poté dochází k tomu, že informace se dostávají z krátkodobé paměti do dlouhodobé, takže si je vybavíme i třeba při čtvrtletní písemce. Důležité je všechny nabyté znalosti opakovat a dopřávat si pravidelný spánek. Metody lze i libovolně kombinovat.
Doporučuji během učení mít vypnutý telefon a popř. i počítač, pokud ho nepotřebujete ke studiu.
Používáte některou z metod efektivního učení? Začnete používat nějakou z metod?
