Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak se (ne)chránit před nepřízní počasí

    Když se někdy tak na jaře nebo v létě procházíte přírodou, je příjemně teplo, a v noci se dá přespat jen tak venku, je to příjemný pocit z pobytu v přírodě. Avšak když přijdou deště, mrazy, vichřice nebo naopak velké vedro, hned začneme vyhledávat úkryt, přístřeší nebo aspoň důkladné oblečení, prostě nějakou ochranu před nepřízní počasí. Ale ani ta ochrana se nemůže přehánět, aby se nestala kontraproduktivní, tedy aby nepůsobila opačně, než jsme chtěli.

    Již kdysi dávno se lidé začali chránit před nepřízní počasí, zejména před zmrznutím nebo prochlazením, například vyhledávali jeskyně, stavěli si přístřešky, rozdělávali si ohně a balili se do oblečení. Postupně se ochrana před nepříznivými vlivy zdokonalovala, lidé se stávali citlivějšími a proto museli ochranu před vlivy počasí dále zdokonalovat.

    Dneska máme ochranné prvky a zařízení snad proti všemu, ale leckdy to používáme tak, že nás to ohrožuje někdy skoro víc než samo počasí. Samozřejmě tyto věci nám pomáhají, ale je zapotřebí je používat rozumným způsobem.

    Asi nejstarší a nejrozšířenější je ochrana před zimou, zejména vytápění a oblečení. V zimním období topíme v bytech, na pracovištích, ve veřejných budovách i v dopravních prostředcích. Jdeme-li ven, důkladně se oblékneme. Při pobytu ve vytápěných budovách je však zapotřebí si dát pozor na jednu věc, a to je suchý vzduch.

    Čím víc je venku zima a v místnosti teplo, tím je v místnosti nižší relativní vlhkost vzduch. Suchý vzduch vysušuje a dráždí sliznice dýchacích cest, a tím usnadňuje vznik nemocí dýchacích cest, nepřesně nazývané „nemoci z nachlazení“. Je možné a vhodné vzduch v místnosti poněkud zvlhčovat, ale především je zapotřebí v místnostech nepřetápět. (Vysušování vzduchu je způsobeno tím, že v zimě je venku nízká absolutní vlhkost vzduchu, a to i při vysoké relativní vlhkosti).

    Jdeme-li v zimě ven, oblékáme se. Ale oblékáme se proto, aby nám nebyla zima, nikoli tak, aby nám bylo horko. Když se v zimě oblékneme moc, zpotíme se, a pak stačí menší průvan a riziko nachlazení je větší, než když jsme oblečeni přiměřeně.

    Ochrana před deštěm

    Budovy se dnes stavějí většinou tak, že do nich neprší. Jdeme-li ven, je opět vhodné přiměřené oblečení. V létě za teplého počasí při krátké přeháňce není problém zmoknout a zase uschnout. Při chladnějším počasí a dlouhém dešti však dlouhodobé promočení může vést k prochlazení a následným zdravotním potížím.

    Proto existují obleky vhodné do deště. Dnes se již vyrábějí materiály, které chrání před deštěm a současně nebrání odpařování vody. Ale nejsou nejlevnější. Kromě nich existují klasické běžné pláštěnky. A taková pláštěnka brání odpařování potu. Takže například při hodně slabém dešti je lepší zůstat bez takové pláštěnky, protože občasné kapky se stačí odpařovat, zatímco v pláštěnce byste za chvíli byli mokřejší než bez ní.

    Ochrana před horkem

    V dnešní době se stále častěji vyskytuje i ochrana před horkem, a to zejména v podobě klimatizace. To je velmi příjemné a užitečné zařízení, když je venku v létě nesnesitelné horko. Avšak taky se musí používat přiměřeně a s rozumem. Má smysl ochlazovat prostředí v budově nebo dopravním prostředku tak, aby tam nebylo nepříjemné horko.

    Nemá však smysl obytnou místnost chladit tak, aby tam byla nepříjemná zima, aby se tam muselo sedět ve svetru a abychom za chvíli prochladli a drkotali zuby. Účelem klimatizace má být zlepšování tepelné pohody, a ne naopak její zhoršování. Jestli vám televizní reklama tvrdí, že v klimatizované místnosti musí být 18°C, nevěřte jí, lže. To je teplota, která když je v místnosti v zimě, tak se píšou stížnosti na poruchu topení. Nadměrná zima vytvářená klimatizací je nejen nepříjemná a nezdravá, ale znamená i nesmyslné plýtvání energií.

    V současné době se taky píše o ochraně proti slunci. Ano, nadměrný pobyt na slunci se nemá přehánět. Ale lidé žili se slunečním zářením odjakživa, takže úplně se mu vyhýbat taky není ideální. Zejména když vyrazíme v létě někam k jižním mořím nebo do vysokých hor, je dobré mít s sebou ochranný krém s nějakým rozumným ochranným faktorem a zejména první dny na sluníčko chodit spíš opatrně. Ale celé léto se vyhýbat sluníčku a pořád se mazat krémem s faktorem 30, aby člověk celé léto zůstal bílý „jako sejra“, to není tak úplně ono.

    Celkově se dá říct, že v dnešní civilizaci jsme dost chráněni před nepříjemnými a nepříznivými vlivy počasí. Ale musí se to využívat rozumně a přiměřeně. V zimě nepřetápět, v létě nepřechlazovat; zimní úpal nebo letní omrzliny sice mohou působit exoticky, ale nejsou o nic příjemnější.

    A i při existenci ochranných pomůcek není dobré se úplně oddělit od okolního prostředí. I když máte k dispozici civilizační vymoženosti, není na škodu občas mírně zmoknout, zaplavat si ve studené vodě, nechat se ofouknout studeným větrem nebo se ohřát v letním vedru. Prostě neztratit s prostředím kontakt úplně a chránit se jenom do té míry, aby vás prostředí přímo neohrožovalo. Jinak člověk časem natolik zpohodlní a zchoulostiví, že pak dostane zápal plic i od otevřených dveří nebo puštěného ventilátoru.

    Další zajímavé články:

    Autor:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (1)

    Příspěvek z 1. července 2008 v 6:55.
    adlik v něm napsal:

    alergie na slunce

    já mám alergii na slunce a dost to svědí tak se musím mazat opalovacím kémem.